Jsem žárlivá stíhačka
.jpg)
Je mi 32 let a zatím mi žádný vztah nevydržel. Vina je vždy na mé straně. Jsem totiž příliš žárlivá, a i když se snažím, nedokážu se ovládnout. Moc bych chtěla mít děti, rodinu, hezké manželství, ale vypadá to, že ode mne každý chlap, kterého poznám, uteče.
Teď právě mám za sebou další rozchod a pořádně mě to sebralo. Přítele pořád velice miluji a chtěla bych to vrátit, napravit, jenže to už nejde. Řekl mi, že jeho trpělivost je u konce, to, jak se chovám, prý není schopen trvale snášet.
Vím, že má pravdu. Sice jsem se to v sobě vždycky snažila dusit, ale pokaždé se mi to nepovedlo. Dělala jsem mu žárlivé scény kvůli maličkostem, vlastně jsem si sama vykonstruovala různé scénáře, kterým jsem věřila, a trápila ho otázkami na kolegyně, kamarádky. Pořád jsem se ujišťovala jeho věrností, když mi třeba řekl, že má večer trénink, šla jsem se tam podívat, jestli nelže.
Bylo toho víc, stydím se to tady všechno rozepisovat. On měl dlouho trpělivost, vždycky jsem se mu omluvila a nějakou dobu bylo všechno v pořádku. Ale pak to zase přišlo. Ani nevím jak. Nikdy mi nedal vyložený impuls, nekoukal přede mnou na cizí holky, ani o žádných moc nemluvil. To já jsem ho pořád provokovala otázkami a podsouvala mu myšlenky, které vůbec neměl.
Vím, že chyba je ve mně, a chtěla bych s tím něco dělat. Sestra mi doporučila psychologa. Uvažuju o tom, že asi k někomu zajdu, i když si neumím představit, jak by mi mohl pomoci. Možná by se mi podařilo té příšerné žárlivosti zbavit bez pomoci odborníka. Napadlo mě zeptat se čtenářek, ráda si tady čtu různé příběhy a vím, že některé ženy zde umějí dobře poradit v různých situacích. Třeba bude mít někdo radu i pro mne.
Myslíte, že mám ještě šanci na sobě tuto vlastnost změnit?
4.2.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 29 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem žárlivá stíhačka
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Opravdu, nemá cenu HLEDAT TU LEPŠÍ, NEŽ JSTE VY! Ona není, je to jen Vaše představa. Ovšem pokud tuto představu živíte, oddalujete se od reality (kde žil Váš přítel). A Váš přítel si najde jinou. Je to logické. ZAPRACUJTE NA SVÉM SEBEVĚDOMÍ 
Žárlivost je dle mě určitý náznak toho, že MÁTE VELMI NÍZKÉ SEBEVĚDOMÍ. Vy nevěříte jemu, protože nevěříte sama sobě. Vy nevěříte, že byste mohla být tak dobrá, že mu stačíte jen vy, a proto asi hledáte, kde je ta, která by mohla být lepší jak já. Pouze sebevědomý člověk nemá potřebu nezdravě žárlit, ale nad určitými věcmi se povznést. Dále: asi máte velikou představivost až detailní. To je dobré, ale v tomto případě to není dobré. Proč si představovat, co není??? Proto abychom se připravili na situaci, která by mohla nastat???? Stejně když nastane, se zachováte úplně jinak!!! Nemá cenu si představovat věci fiktivní. Ztrácíte tím jen čas a nervy. Zbytečně se stresujete. Spíše si řekněte, proč si přítel vybral zrovna mě? Nad tím bych uvažovala a navíc bych se snažila vlastnosti, které má přítel rád, vyzdvihovat a pěstovat. Tím získáte určité sebevědomí. A s dobrým seběvědomím jde všechno líp.
To je pravda, zarlivost pusobi jako ,ze se dotycny zalivec tomu druhemu zacne velmi rychle vzdalovat az ho ten nebo ta dotycna zacne nesnaset. Ja osobne se s timto probleme potykam casto,ze na me zacne zarlit ,ten s kterym vubec nic nemam ,jen se proste zamiloval. Tim,ze zarli se me zacne velmi rychle hnusit a ja takoveho cloveka pokladam za nemocneho a je mne kolikrat z neho az spatne,tak to na me pusobi.Zarlivost rozhodne doporucuji konzultovat s psychologem. Me se ,mohu rict velmi zdarne podarilo takove ztroskotale duse vylecit, chce to jen pomalu preprogramovat na spravnou vlnu. Niceho se nebojte,chce to jen cas. Leceni trva zhruba pul roku az rok.Zalezi na osobnosti.
Žárlivost je věcí v hlavě žárlícího a je nutno s tím odborně něco dělat. Žárlivost, mimo jiné-alkohol, gemblerství atd., je dle mého zcela spolehlivá metoda na každý rozchod. Asi si moc nevěříš ty sama.Pokud by jsi byla samostatná a sebevědomá zralá žena, která zná svoji cenu, na žárlení by jsi neměla čas a ani by tě to nenapadlo. Je to choroba! Musí to být pro tebe peklo. Z mého okolí vím, že žárlení je hrůza, poněvadž nereaguje na žádné racionální námitky, důkazy. Je to začarovaný kruh a partner, který to vydrží má nejspíš svatozář. Vztah dvou lidí je dobrovolná instituce, ale ne systém, jak druhého zcela zotročit a vzít mu jeho veškerý čas, otesat pohyb a kontakty na nulu! Také myslím, že rčení: Kdo žárlí= miluje" je naprostá hloupost!!! Dělej s tím něco a hned. Odbornou pomoc určitě potřebuješ! Držím palce
.gif)
k psychologovi určitě zajdi 
, musí to být strašné takhle se užírat. A nepřemýšlela jsi i třeba o rodinných konstelacích? sama jsem sice zatím nebyla, ale všude slyším jen samé pozitivní ohlasy 
Každopádně přeju ať se ti podaří své chování změnit, život bez zbytečného žárlení je přeci jen krásnější
Co nemáš ráda sama, to nedělej druhému...
.jpg)
catcat: to chápu ...
kdybych měl bejt žárůlivej tak se musím zbláznit
1. moje žena je moc pěkná
2. chodí pravidelně hrát s jednou kamarádkou velkou partou chlapů ( i koloušků jak je označuje ) basket a volejbal i jezděj na turnaje takže radši nechci ani nic vědět
3. nemluvě o tom že dřív jezdila na 2-3 týdny za klientama po evropě i světe ......
Ale 
vítězí nad ......
Určitě doporučuji odbornou pomoc ,myslím,že by vám pomohly tzv.skupiny,kde se sejde víc lidí s podobnými problémy a formou určitého divadla si ukazují a zkoušejí obě strany,tedy žárlivce i oběť,aby si to mohli dobře vyzkoušet sami na sobě.Já osobně nejsem absolutně žárlivá,dokonce byly časy,když byly děti malé,že jsem zkoušela,jestli by si manžel nechtěl najít ještě jednu"manželku",abych na všechno nemusela být sama!!Přej a bude ti přáno,je moje heslo.Plus další:žij a nech žít.
Ota: už jsou dávno rozvedený
catcat: to je ovšem na zabití ... to se jí jednou vrátí jako bumerang
tak to je na makovici a chce to poradu odborníka. Lucie, tvůj život musí být hrůza....
Jinak mi to připomíná jednu mojí kamarádku, která tvrdila, že když se doma nic neděje, je zle. Tak třeba napsala pohled s milostným vzkazem svému vlastnímu muži a pak se vydováděla při řešení tohodle "problému"...
.jpg)
a ještě oprava - ta kniha se jmenuje Othelon (mi tam vypadlo "n")
evelyn: taky jsem měla partnera žárlivce a není to žádný med, do jeho kůže jsem se dovedla vcítit až když jsme to dlouze rozebrali právě s psychologem a musím říct, že je to mor pro jakýkoliv vztah, vedle takového člověka se žít nedá, ikdyž by byl jinak sebedokonalejší
doporučuju koupit si knihu od dr. Plzáka Othelo aneb Manuál o žárlivosti měli to před rokem v Luxoru (pokud chceš mám doma už přečtenou tak ti jí klidně můžu poslat za nižší cenu než je v obchodě, kdyžtak mi pošli vzkaz). Samo osobě už to, že si svou přehnanou žárlivost uvědomuješ, je veliký úspěch. Nevím, jestli to člověk může zvládnout sám bez pomoci odborníka, myslím, že návštěva psychologa je nejlepší řešení.
Tak držím palce, ať to zvládneš
Mam stejnou kamaradku - ta k psychologovi chodila, naprosto bez vysledku. Ale urcite bych to zkusila, no a pokud nepomuze ani to tak si leda najit nejakyho noumu co si necha s*at na hlavu.. 
