Miluji dva muže, je to normální?
Už tři měsíce prožívám něco, z čeho jsem pěkně zmatená, nic podobného se mi totiž zatím nikdy nestalo. Nejsem schopná ukočírovat své city.
Je mi 27 let, dva roky mám přítele, žijeme spolu a plánujeme, že se vezmeme a založíme rodinu. Ne hned, nijak nespěcháme, ale občas na to téma hovoříme a v podstatě se shodneme. Je nám spolu dobře, po všech stránkách si vyhovujeme. Mám ho moc ráda a on mne taky.
Jenže je tady problém. Před půl rokem nastoupil k nám do práce nový kolega a netrvalo dlouho a vzájemně jsme si, jak se říká, sedli. Jsme jen dobří přátelé, nic intmního (ani polibek) mezi námi nebylo. On je ženatý a má malé dítě. O své ženě mluví hezky a mě bere jako kamarádku.
Je nám spolu fajn. Máme společný smysl pro humor, rozumíme si. Chodíme spolu na obědy a pracovní úkoly, které řešíme, nám jdou zlehka a v pohodě. Cítím se vedle něj dobře, přirozeně, uvolněně. A myslím, že u něj je to totéž.
Zpočátku jsem si myslela, že náš vztah zůstane na kamarádské bázi. Nic jiného by mne ani nenapadlo. Jenže v posledních měsících si čím dál víc uvědomuji, že jsem se do kolegy zamilovala. Snažím se své city potlačit, zatím jsem mu nedala nic najevo a doufám, že to ukočíruju. Je to však dost těžké.
I když jsem fyzicky svému partnerovi nevěrná nebyla, přesto vůči němu mám velké výčitky, protože v hlavě se mi neustále honí kamarád – kolega. Pořád na něj myslím, přemýšlím, co zrovna asi dělá, večer, když jdu spát, napadne mě, jestli se třeba zrovna nemiluje se svou ženou. Při milostných chvílích se svým přítelem si představuji svého kolegu.
Vím, že je to tak špatně, stydím se za to, ale ty myšlenky na něj a city, které k němu chovám, nedokážu vůlí ovládnout. Je to silnější, než já. Přitom on mi nikdy nedal ani náznakem najevo, že by stál o něco víc.
Už jsem přemýšlela, že snad budu muset dát výpověď, ale to také není jednoduché. Najít si novou práci není dnes jen tak.
Je to normální, co prožívám? Stalo se vám někdy, že jste milovaly dva muže současně a nedokázaly s tím rozumově nic udělat?
20.2.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Miluji dva muže, je to normální?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Vztahy na pracovišti nemívají zpravidla žádnou budoucnost, jde jen o krátkodobé románky, které pak skončí a jsou z toho akorát problémy. Zamilovala jste se do pozice-kolegy, ne do muže, věřím tomu, že kdybyste ho potkala kdekoliv jinde - na ulici, v obchodě...tak žádný vztah nevznikne. Nejspíš prožíváte jen pobláznění hormonů a myslíte, že to je láska. Zkuste se v práci soustředit víc na práci a uvědomte si, co od života chcete. Jestli vám to s přítelem po všech stránkách klape, není důvod ho měnit za momentální pominutí smyslů....ke všemu, když o vás kolega jiný než kamarádský zájem nejeví a není snad třeba ani dodávat, že jakákoliv šance, že by kvůli vám opustil svou rodinu je nepravděpodobná. Možná máte pocit, že je to s vaším přítelem už jaksi stereotypní, což neznamená špatné, jen to, že se přestáváte jeden jak druhý snažit. Vztah je složitá věc a vyžaduje od obou stále usilí a aktivitu, aby perfektně fungoval.
sharon: no me teda ponozky nevadi, ale prachy mame kazdy ůsvoje"... nikdy bych nechtela spolecnej ucet... to by v tom bylakorat borcus a zpovidani co si kdo koupil a proc.. kdekapk ani nahodou
Jste v hrozně těžké situaciJe třeba si říct o svém stávajícím partnerovi: Mám ho ráda a chci s ním být. Pokud si to řeknou obě strany, dá se, i když bude cit oboustranný, zůstat v určitých mezích. Protože pokud navážete s kolegou hlubší vztah, určitě tím někomu ublížíte. Někomu, kdo si to určitě nezaslouží..... .
sharon: až tákkkkkk
Ota: víš co, já vždycky říkám, že ženské mužský ponožky vadí, ale jeho prachy jí nesmrdí.........u nás to celej život funguje tak, že můj chlap přijde domů a jde do vany kde má na fusekle mýdlo s jelenem a hned si je přečváchne a je to, žádný smrady nikde neskladuju a jednou začas je všechny hodím do pračky. Ona totiž i ženská když se vyzuje z botasek, tak je to sííla
já myslím, že to bude v pohodě. Nemáš se za co stydět. Vždyť spolu nic nemáte a ani nic neplánujete ne?
ruce pryč od ženatého ono se Ti to může taky vrátit a zistíš ,že TEN Tvůj byl nej ,ale to je můj názor
Ota: je to o prioritach neboli valka dvou eg... (kurna jak je spravne tvar mn.c. od slova ego? )
Viv :o): nebyl čas měl jsem víc chyb ... například jsem ji prudil ať nekouří tak jsem dostal padáka celkem rychle ...
Ota: no... akorat ze po case zacnou k tomu koureni prave pribyvat i ty dalsi "chyby"...
Viv :o): to já chápu ... já se například zamiloval i do kuřačky a přitom jsme celý život militatní nekuřák, ale pořád jsem si myslel "že až na to kouření je dokonalá"
Takže možná mám práh chemie někde jinde nebo co.
Ota: nebo presneji - tak moc jsem vzdy obdivovala kladne vlastnosti a to hezke na nem, ze ty negativa a chyby, tak to nak videt proste nebylo...
Křeček: mě to vždycky přijde směšný jak se všude ventilují ponožky a jídlo.
Kdyby to bylo před 50 lety ale dneska jaký si to kdo udělá takový to má. Nemluvě o tom, že automatku ovládá i náš vrchní puberťák, když přijde ze sportu navolí si malou dávku, nahází to tam a pak jen přepne na sušku .. žena se toho humus nemusí ani dotknout....
Ota: tak to me se protejsek na zacatku vzdy (v obdobi prvotni zamilovanosti) zdal bez chybicky...
Viv :o):
nevím, jsem asi moc pragmatik ale všechny mé lásky měly "své mouchy" hned na začátku a je miloval jejich chybám navzdory ... žádná nebyla dokonalá princezna.
Žena se spíš s lety vylepšila, je mnohem méně startovací, víc trpělivá, toleratní a už se nežene tak šíleně za kariérou, zhubla a taky se naučila vypadat přirozeně krásně, ovšem to bude spíš tím, že jsem o něco starší a namluvil si ještě za socíku kdy se mladý holky "bezva malovaly"