Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

chá my si nejdříve pořídili k baráku kocoura kvuli myším a ted máme štěně kvuli baráku a je nám super kocour pribehne na žrádlo až večer a psík líta spokojene po zahrade a je vyřešeno

chá my si nejdříve pořídili k baráku kocoura kvuli myším a ted máme štěně kvuli baráku a je nám super kocour pribehne na žrádlo až večer a psík líta spokojene po zahrade a je vyřešeno

Jehlička:já vím, že vždy záleží na lidech, ale tady bohužel , bylo vše zničené.Nechce se mi o tom více rozepisovat, už je to pryč.A zvířata já mám opravdu ráda, máme 4 kočičky, psa vlčáka a jezevčici . Ovšem nyní žijem v domečku a tak mohou na zahradu, což je pro zvířata výborný.Takže určitě by se ti mladí lidé měli nejdříve domluvit s pronajímatelem bytu,.

lida219: ale to není vina zvířete jak byt co jsi pronajala vypadal,ale lidí co v něm bydleli.Můj brácha má labradorku a ségra má taky menšího psíka a taky měli pronajaté byty než dostali své a nikdo nepoznal,že měli doma psa.Byty dokonce odevzdali v lepším stavu než vypadaly.Kde co vylepšili a opravili.Takže není to o zvířatech co bydlí v bytě,ale o majiteli.Jestliže je majitel šmudla a dobytek a zničí věci tak potom byt vypadá jako by se v něm přehnalo tornádo.

Máme tři kočky a psa :-)

Hanichka: To bych se stejně mohla zeptat, proč by měl ustupovat zrovna její přítel. Že její důvod je "logický" pro mě není argument. Za prvé by pak bylo jednoduší, kdyby prostě přijala logické argumenty a svůj postoj racionálně přehodnotila, než aby přítel měnil svůj důvod emocionální (což je obtížnější), za druhé to tak podle mě není - i její důvod je spíš citový. Tohle je věc, ve které je prostě potřeba najít oboustraně přijatelný kompromis nebo dohodu, ne že jeden ustoupí, ať už z jakéhokoli důvodu, protože pak bude mít hořký pocit, kdykoli se na to zvíře podívá. Tohle prostě není situace, kdy by mělo jít o vítěze a poaženého. Je to rozhodnutí, které významě ovlivní život jejich i toho případného zvířete na příštích 10 či 20 let. To není jako zabejčit se, že nechci modré talíře, ale zelené. Kdyby šlo o rozhodování, zda mít nebo nemít dítě, taky bys tvrdila, že by neměla ustupovat, protože (třeba) její důvod, že jí tikají hodiny, je logický? Tohle je velmi podobné. Prostě je to věc, ve které když nejsou schopni a hlavně ochotni hledat kompromisní dohodu, kterou by mohli oba přijmout bez pocitu ošizenosti, je asi lepší přehodnotit vztah jako takový. Chyba není v tom, že mají rozdílná přání, ale že ani na jedné straně zřejmě není ochota si vzájemně vyjít vstříc. Věty typu "Nechci se ani nutit do nějakého milování psisek" a "Přítel ale nechce o kočce ani slyšet" mně přesvědčují, že tenhle pár není zralý ani na toho křečka, natož na něco náročnějšího a déle žijícího (nedejbože dítě, jak tu někdo - doufám z legrace - navrhoval).

Jak už tady zaznělo - žádné zvíře nebo křečka. Zdá se, že jste oba paličatí a jak by k tomu ubohé zvíře přišlo? Já jsem teda kočičí, ale jen proto, že se psem je třeba chodit ven, a to s naším pracovním režimem nejde dohromady. Pokud člověk nemá práci od-do a přesčasy jen mimořádně nebo pokud nepracuje doma, tak je to se psem komplikovanější.

Hanko ,já bych se také připojila k tomu, aby jste se nejprve spolu naučili žít, ale bez zvířete.. A sice jsem také pronajala byt známým, věřila jsem , že se budou o byt starat a bylo mi trapné je chodit kontrolovat, také spolu začínali.Ale vzali si tam nejdříve kočku a pak pejska .Akdyž jsem pak viděla, jak byt vypadá, tak jsem brečela.Radím , ti Hani neberte si zvíře do cizího bytu.To je moje zkušenost a ne moc dobrá.

moje zvíře to co je na obrázku je mazel a já bych za nic nevyměnila

no já bych na vašem místě zjistila jestli vůbec smíte mít zvíře. Někteří majitelé nechtějí ve svých bytech zvířata.
no a na druhém místě bych popřemýšlela jak budete řešit další problémy, které partnerské soužití přináší, ono já se měnit nebudu a na druhé straně neustoupím ani za nic, k ničemu dobrému nepovede.

Hanichka: No tak zlé to snad nebude, zatím nosí jen inzeráty, ne štěňata , takže ohled na přání bere a nehodlá snad nic kupovat proti její vůli.

Většina lidí, tedy těch, co nezastávají názor, že čím víc zvířat tím líp, je dost vyhraněná buď jednoznačně preferuje psy nebo kočky. To s e asi nezmění, jen je možn si oblíbit konkrétní zvíře a pak třeba vzít na milost druh jako takový.

Já jsme teda jednoznačně pejskařka, kočku bych snesla tak v domku na zahradě venkovní,ale domů ani za nic.

Ve vašem případě bych se nejdřív zeptala majitele, jestli vůbec zvíře povolí a jaké.

Pak zvížit, jestli je odpor skutečně tak velký a pokud ano, vybrat jiné zvíře nebo nic. Pokud ne, tak spíš vaše možnosti a ožadavky do budoucna.
Kočka se nemusí venčit, zase všude vleze, i do výšek, okusuje kytky a představa spícího miminka , u kterého v postýlce leží kočka, mě teda vůbec neláká.

Pes vyžaduje víc času, zase vás přinutí se aspoň trochu hýbat a dá se vycvičit a omezit jeho pohyb do míst,kde ho nechcete. Psa bych si pořídila moc ráda, ale do bytu,kde je už tak málo místa se dvěma dětma raděj ne, to by byl chudák.

Máme pískomily a křečka, což je takový kompromis mezi touhou dětí mít zvířátka a našimi možnostmi se o ně starat a dát jim co potřebují.

Já si myslím, že zpočátku určitě nic. Časem oboje nebo něco úplně jiného. Jinak já jsem jednoznačně kočkařka.

Jestli je tvůj přítel tak zabejčenej, že trvá na psisku i přes tvůj strach z nich tak se na něj vykašli. Objevilo se tu už, že strachu ze psů se můžeš zbavit- určitě můžeš, ale proč by jsi v tomhle měla ustupovat zrovna ty? Pro tebe bude "předělání se" pracnější než pro něj. U něho by stačilo, kdyby přestal protěžovat psy, určitě ho nějaká zákeřná kočka nenapadla, takže nemá žádný logický důvod...
Ale jestli na mazlovi i příteli trváš- nejdřív se sestěhujte, pár měsíců spolu žijte a pak si vyberte zvíře, o které by jste se líp postarali. Jestli nebudete často doma, tak vám bude hafan doma štěkat a sousedi si budou stěžovat, taky je potřeba ho venčit a bylo by i dobrý chodit ho někam cvičit, ať je poslušný a ty se nemusíš tolik bát...bude na to čas? A peníze?
(Taky dávám přednost kočičkám )

myson: A co takhle jiného přítele