A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Čekáme narození našeho prvního dítěte, podle ultrazvuku už víme, že to bude chlapeček. S radostí jsme to oznámili oběma rodičům a v podstatě hned se strhla pěkná mela. Tchán s tchyni totiž okamžitě oznámili, že sláva, aspoň bude další pokračovatel po generace předávaného jména Bohumil.
Jmenuje se tak u nich v rodě každý prvorozený syn už snad po dvě století zpátky. Dokonce si vedou nějakou rodinnou kroniku, kde jsou všichni ti Bohoušové pěkně zaznamenáni i s jejich manželkami a potomstvem. I můj tchán se jmenuje Bohouš, manžel rovněž.
V rodině je kvůli jménu pro našeho syna doslova rozkol. Ani já, ani můj muž si jméno Bohumil nepřejeme. Manžel ho přímo nesnáší, už jako dítě ve škole trpěl výsměchem, dodnes si prý pamatuje, jak na něj děti pokřikovaly: „Bohouši, kde máš Bratrstvo kočičí pracky?“ Už tehdy se zařekl, že jestli někdy bude mít syna, rodinnou tradici poruší a dá mu jméno podle svého výběru, nikoli stanovené direktivní rodinnou tradicí.
Hlavně tchán je z toho ale celý pryč. Doslova zuří, všemožně nás zaříkává, povolává k odpovědnosti a úctě k předkům. Tvrdí, že syn nemá žádné právo porušovat dvousetletou, zakořeněnou zvyklost jejich rodu. Hodně se kvůli tomu hádají, až mi to připadá, že snad dojde k nějakému nesmiřitelnému sváru doslova na život a na smrt.
Víte, kdyby se jednalo o jiné jméno, například Rudolf, Eduard, Adam apod., nebránili bychom se tak vehementně a podvolili se. Ale já na svého synka skutečně nechci volat Bohoušku, Bobane, Bohušu (pomoc, to si vždycky vybavím ten film Kurvahošigutentag).
Zajímalo by mne, jaký máte na tuto situaci názor. Je od nás sobecké, když porušíme nepřetržitou rodinnou tradici, nebo máme právo pojmenovat své dítě tak, jak chceme my?
7.8.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 141 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Určitě bych dala dvě jména, pro klid v rodině. Ještě že to dneska jde. A když už se dítě narodí a pojmenuje, jak chceme my, není vyhráno. Kolegyni její tatínek donutil jméno dítěte ještě změnit i potom! Jako by toho ta rodička neměla dost, ještě řešit tohle. Sama jsem dala chlapci jméno, co se nám líbilo a jmenuje se tak i můj strýc. Teď musíme rozlišovat, o kom vlastně mluvíme. U dcery jsem myslela bůhvíjak neobvyklé jméno dáváme. A hle - jmenuje se tak kolegyně, další kolegyně má taky dceru toho jména a jedna dívka z televizní soutěže měla úplně stejné jméno, i s tím příjmením!
Určitě bych dala dvě jména, pro klid v rodině. Ještě že to dneska jde. A když už se dítě narodí a pojmenuje, jak chceme my, není vyhráno. Kolegyni její tatínek donutil jméno dítěte ještě změnit i potom! Jako by toho ta rodička neměla dost, ještě řešit tohle. Sama jsem dala chlapci jméno, co se nám líbilo a jmenuje se tak i můj strýc. Teď musíme rozlišovat, o kom vlastně mluvíme. U dcery jsem myslela bůhvíjak neobvyklé jméno dáváme. A hle - jmenuje se tak kolegyně, další kolegyně má taky dceru toho jména a jedna dívka z televizní soutěže měla úplně stejné jméno, i s tím příjmením!
To mi pripomelo kdyz se mela narodit má prvni neter....cele tehotenstvi se bracha se svagovkou dohadovali o jmene pro holcicku, svagrovka si touzebne prala Annu po jakesi praprababicce... Anna, Annicka, Andulka...a brácha na to ze jeho prvni dite se nebude jmenovat jako ptak (blaznivej chlap )..no a jakpak se má nejstarsi neter jmenuje? Katerina
Tyjo, my řešili něco podobnýho, přítel chtěl malo Šárinku, ale nedala jsem se, to je moje jméno a nikdy jsem z něj nebyla paf...a ještě aby nás někdo rozlišoval mladá a stará....navrhla jsem Petru po něm a taky mu to vadilo....Každá návštěva řeší jména, ale my se ne a ne shodnout. Užuž to měla být Viktorka a zase přišel s Barborou, prostě nevíme, no ještě máme 7 týdnů čas...
tak já tradici neporušila.....děd František, oba otcové Františci, můj muž František.....a já abych neporušila tradici dala jméno prvorozeného syna....Marek....
Prarodiče nemají co kecat do výběru jména!je to vaše dítě...vy si ho pojmenujte jak chcete. A klidně bych se s nima rafla....Bohouš -promin, ale je to fakt strašné jméno
Linda: malá a velká je dobrý,ale stará a mladá,to je teprve osloveníčko...joooo maj co chtěli,já bych po sobě nikdy svýmu dítěti jméno nedala
já si vždycky říkám, kde se to v těch lidech bere, že se vyjadřují k tomu, po čem jim nic není.
talenka: Stanik: já jem taky po máme Eva a vzdycky mala a velká .
A rodine se clovek stejne nezavdeci tak proc si k vuli nim lámat hlavu. Já cele prvni tehotenstvi poslouchala moudra typu "ne abys tomu chudaku diteti dala nejakou ceskou klasiku, co by si s ni v dansku pocalo". Ano uznala jsem to a dala ryze danske jmeno Rikke a cely pribuzenstvo se mnou nemluvilo, protoze to nebylo dostatecne "vlastenecké" a dala jsem se na stranu danu. Tak jsem druhou dceru pojmenovala mezinarodne a jeste aby se danska a ceska rodina nepomlatila tak se pise anglicky Christine a zase je to spatne na obe strany, protoze to neni ani cesky ani dansky ...at si vsichni skubnou ploutvi
tornado-lou: a to zase my jsme do poslední chvíle tvrdili,že to bude holčička Petruška(mé oblíbené jméno) i když jsme dááávno věděli,že budeme mít kluka bukato bylo překvápko
talenka: já sem tvrdila, že to bude Izák Gottlieb, pak už se nikdo na nic neptal.
U nás si jméno synátora prosadil manžel,je po něm,nejdřív jsem s tím měla problém,páč to jméno je hojně užíváno mezi tmavou rasou,ale do porodu jsem se s tím vyrovnala a dneska si neumím představit k němu jiné jméno...naštěstí v našem okolí,je to jméno dost neobvyklí,narozdíl od všech Matějů,Elišek,Kubíků a pod...neříkám,že to nejsou krásná jména,ale už jich je mooooc,jenom já mám dvě neteře Elišky,kdo se v tom má sakra vyznat
Jak se vzepřít? No jednoduše, dát jméno takové, jaké chceme vy rodiče a je to! Nikdy jsme jméno předem nerozhlašovali a bylo po starostech, popravdě řečeno, nikoho v našich rodinách ani nenapadlo říkat nám, jak by se dítě mělo jmenovat. Asi by narazili.....
Stanik: Ámen. Já jsem po mámě Lenka. Táta je Pavel a sestra je Pavla. To bylo STRAŠNÝ! Stará a mladá Lenka. To se máme nelíbilo. takže velká a malá Lenka, i když jsem o 10 cm větší než ona, jsem stále malá Lenka. A když se zevolalo Lení a Pavlí, tak buď přišli oba, nebo, častěji, nikdo
talenka: ty jsi kůň