Dárek od tchyně jsem hodila do koše
Říká se, že darovanému koni se nemá koukat na zuby. Jenže někdy člověka dárek pěkně zaskočí a neví, jak se z toho vykroutit, aby toho druhého neranil. A já jsem letos udělala něco, co se asi dělat nemá, a teď kvůli tomu máme v rodině dusno jako v sauně.
Letos jsme Štědrý večer trávili u manželových rodičů. Střídáme to, jeden rok u našich, další pak u tchánovců. Děti zatím nemáme.
Moje tchyně je celkem hodná ženská, v podstatě se docela snášíme, i když nějaké vřelé city mezi námi nepanují. Ale chováme se k sobě slušně, respektujeme se, pouze ona má občas tendenci mi někdy do něčeho mluvit, což mne nechává klidnou, beztak si udělám všechno po svém.
A teď k tomu dárku. Letos jsem od ní pod stromeček dostala vlastnoručně háčkované dečky, které, jak mi pyšně sdělila, patří na stoleček, na skříňky a: „Tyhle čtyři si dej na opěradla na křeslech a na gauči,“ zakončila důležitě. A dodala, že to viděla v nějakém filmu a moc se jí to líbilo, takže to vyrobila jak pro sebe (skutečně tu hrůzu v obýváku měla), tak pro mne.
Zalapala jsem po dechu. Nejsem dečičkový typ, něco takového mi prostě nepřekročí práh bytu. Slušně jsem poděkovala, ale nadšení se nekonalo. Nicméně tchyně byla sama sebou a svým výtvorem okouzlená natolik, že mé rozpaky ani nezaznamenala.
Na druhý vánoční svátek k nám přišli na návštěvu a ona se hned začala shánět po svých dečičkách. Zklamaně se ptala, proč už je nemám hezky vystavené tam, kde mají být. A dožadovala se, ať jí je přinesu, že mi je pěkně rozprostře. Jenže já jsem ty dečky už neměla. Vyhodila jsem je. Hned jak jsme od nich dorazili domů, vrazila jsem je do koše, protože mne pohled na ně neskutečně iritoval.
V tu chvíli mi vůbec nedošlo, že by mohla nastat situace, která v tu neděli právě nastala. Tchyně byla k nezastavení, hučela do mě jak do hluchého, ať jí tedy řeknu, kam jsem ty dečky dala, že mi je naaranžuje, až jsem to nevydržela a řekla jí po pravdě, co jsem s nimi udělala.
Ona úplně zbledla, myslela jsem, že dostane infarkt. Když se pak nadechla, oznámila svému manželovi, že okamžitě odchází, a jestli jde s ní, nebo zůstává. Chudák tchán, už seděl u stolu a čekal celý natěšený na pečenou krůtu, prožíval těžké dilema. Nevěděl, co se děje, a tchyně mu to odmítla říct, jen pořád dokola mlela, že odchází. Já jsem do toho zasahovat nechtěla, ani můj muž, který rovněž nic nechápal.
Nakonec se tedy oba zvedli a odešli, až pak jsem manželovi vysvětlila, co se vlastně stalo. Šíleně se na mne naštval, řval na mě jako ďas, že něco takového v životě nezažil, aby někdo vyhodil vánoční dárek do koše, že je to neúcta k jeho matce a nechápe, kde se ve mně mohlo tolik necitlivosti vzít.
Já vím, že jsem asi udělala blbost. Na tchynině místě by mě to asi taky mrzelo. Ale proč proboha vyrábí dárek, o kterém musí už předem vědět, že z něj nadšená nebudu? A když už, tak pak měla na návštěvě být zticha a nedožadovat se, abych ty dečky vytáhla.
No, dobře mi z toho není, pravděpodobně jsem to trochu přepískla. Naštvaní jsou na mě teď všichni, manžel se mnou nemluví, až si říkám, jestli ty dečičky za ten následnej tyátr tchyni stály za to.
Stalo se vám někdy něco podobného, nebo jsem vážně jediná bestie na celém světě, která jednoduše vyhodila do odpadků dárek, který se jí nelíbil?
28.12.2010 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 323 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Ještě není moje tchyně a už se chová jako generál
- Maminka? Semetrika? Tchyně je to!
- Pomoc, chce se k nám nastěhovat tchyně!
Diskuse ke článku - Dárek od tchyně jsem hodila do koše
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
no tchyně je naivně blbá a ty neomalená navíc hloupanormálně bychto vyřešila že bych jí to vrátila s vysvětlením hned nebo odložila azlikvidovala později takhle to je neůcta k něčí práci a že tyhle věci dají snahy dost ,nemůžeš se divit ničemu jsi netaktní a zlá 
no tchyně je naivně blbá a ty neomalená navíc hloupanormálně bychto vyřešila že bych jí to vrátila s vysvětlením hned nebo odložila azlikvidovala později takhle to je neůcta k něčí práci a že tyhle věci dají snahy dost ,nemůžeš se divit ničemu jsi netaktní a zlá
Kadlo, snad příliš otevřeně, ale velice výstižně řečeno. Nemůžu, než se plně ztotožnit. A podepsat se pod to. Mám velice podobné zkušenosti. Kadla všem podobným tchýním za snachu!
.JPG)
bych ji normalne uz davno rekla, ze to neni muj styl a hotovo. A kdyz by mi pristi rok na vanoce dala tyto decky, rekla bych ji, ze ona prece vi, ze to muj styl neni - a kdyz se urazi, tak aspon dobre pro me. Co s takovym clovekem chcete jako delat?
.jpg)
jedvatazmyje: Tchýně není se svým přístupem blbá o nic méně. Na hrubý pytel hrubou záplatu. Když takovému neotesanému člověkovi necháš, aby ti kecal do zařízení bytu, bude ti za chvíli kecat i do toho, jak máš žít, za co máš utrácet peníze a kde můžeš trávit dovolenou. Osobní zkušenost. Kdysi jsem byla tak blbá, že jsem se pokoušela chovat taktně a s citem. Dnes říkám, že jediná rada, jak se s takovým člověkem vyrovnat je "na hrubý pytel hrubou záplatu".
punh: Jistěže, od toho tady jsem. :-) Radka je tak blbá, že ani nemůže být skutečná
.gif)
jedvatazmyje: 
jsi velice taktní, jako vždy
Jsi blbá no:-)). budeš s muset s tou blbostí naučit žít, možná se časem někomu povede tě trochu zkultivovat, jinak budeš mít hodně těžký život :))
rienok: hezky jsi to napsala
no neviem, ale myslím, že máš čo si chcela. úcta k rodičom partnera je základ, či už majú alebo nemajú rovnaký vkus. Ja by som sa nemohla takto nikdy zachovat, je to o elementárnej slušnosti. Síce by som si ich nevystavila, ale určite by som ich mala doma odložené ... ani ja to nepoužívam ale pravidelne ošetrujem a obdivujem zručnosť mojej prababičky a babičky....Chýba Ti takt, slušnosť a úcta. Ak to chces urovnat musis sa ospravedlniť... nikto Ti nič zlé, na rozdiel od Teba, nespravil.
no neviem, ale myslím, že máš čo si chcela. úcta k rodičom partnera je základ, či už majú alebo nemajú rovnaký vkus. Ja by som sa nemohla takto nikdy zachovat, je to o elementárnej slušnosti. Síce by som si ich nevystavila, ale určite by som ich mala doma odložené ... ani ja to nepoužívam ale pravidelne ošetrujem a obdivujem zručnosť mojej prababičky a babičky....Chýba Ti takt, slušnosť a úcta. Ak to chces urovnat musis sa ospravedlniť... nikto Ti nič zlé, na rozdiel od Teba, nespravil.
Asi by se hodilo ,nejdříve zapnout mozek a pak otvírat ústa...
Zazněla tu řada rozumných názorů a skoro odborně formulovaných. Obě strany udělaly chybu. Každopádně z téhle nepříjemné situace /všechno špatné je pro něco dobré/ vzešla zkušenost pro tchyni i snachu. A to taková, že není dobré někomu vnucovat svůj vkus do jeho bydlení - je to zásah do soukromí a není vítaný. Tchyně si to jistě bude pamatovat a už to neudělá.
Radce: A že není radno se ukvapeně rozhodovat, ale je dobré dát věc uležet. Kdyby Radka vytáhla dečky ze skříně s tím, že si není jista, zda se to hodí, tchyně by je nainstalovala a řekla si - ta holka nemá zatím vyhraněný vkus, budu se muset o to postarat a dozařídit jim to tu - situace nepříjemná ve více směrech. Zaprvé, když dečky nebyly, to by asi Radka spíš pár facek držela, než ten cirkus. co byl kolem, ale zase - opakovalo by se to....tchýně by nosila různé věci dál! Zlatou střední cestou bych nazvala postup, kdy by se tchýně optala - hodily by se Ti nějaké dečky na nábytek? a kdyby Radka po nečekaném obdarování řekla - ty ručně vyrobené věci jsou sice krásné, ale já pro ně nemám v současné době uplatnění. Děkuji moc, vážím si vaší práce, ale mám jiný vkus.
P.S. Kdybych si dovolila tuto větu říci tchýni hned zpočátku, ušetřila jsem si hodně stresů. Jsem pro rovné jednání. Chci, aby tak se mnou oboje mladí jednali. A nemá mě od nich co mrzet, protože slova VMĚŠUJEŠ SE NÁM DO ŽIVOTA, od nich ani teoreticky ani prakticky neuslyším. Jejich záležitostmi se zabývám, až když přijdou a zeptají se. Většinou se dozvědí, že tam bydlí oni a že tohle já nevím. A pak se rozhodnou zcela sami MUSEJÍ BÝT SPOKOJENÍ S TÍM, JAK SI TO UDĚLALI.
není nad to si to po sobě přečíst a překlepy opravit omlouvám se
KukaMiky: souhlasím s tebou, hlavně v závěru - první krok ke "smíru" by měl vyjít od Tadky. Ale nevím, kolik jí je, ale pokud již nějakou dobu střídají vánoce u rodičů, asi by se měly trochu znát.. a tolerovat. Vědět, že to dělá tchýně s dobrým úmyslem ze své strany.. si myslím po několika letech člověk pozná.. a pokud se mi takové věci nelíbí a je dobrá komunikace v rodině, už by si o tom měli dávno s tchýní a přinejmenším s manželem promluvit a ne takhle z čistého nebe řešit.
Pokud to háčkovala tchýně např. měsíc, tak kfyby jen na chvilku voděla dečky na stole apod. udělalo by jí to nesmírnou radost, kdyby byly ve skříni na pozdější dobu- také. Ale vyhodit do koše.. hned pdruhý den. to mi připadne ze vzteku jako od malého dítěte. Je mi jen líto, že možná, doposud klidné vztahy jsou na delší dobu zbytečně pokažené.
A zase.. vše je o komunikaci, schoponosti pochopit a tolerovat názor někoho jiného, o úctě jednoho k druhému...Můžeme se snažit Radku pochopit, ale pro některé věci omluva je velmi těžká.
Jo, Radu, co sis částěčně navařila sama, si musíš také sníst
