Rodiče se v důchodu změnili. K horšímu.
.jpg)
Poslední dobou jsem čím dál víc zaražená ze změny v chování mojí maminky. Před dvěma lety odešla do důchodu. Vždycky byla aktivní a byla ráda mezi lidmi, trochu jsme se báli, jestli nebude mít pocit osamění. Ale žije aktivně i dál, stýká se s přáteli, zapsala se do různých kroužků a doma není skoro vidět. To by bylo v pořádku. Jsem ráda, že z ní není nějaká zapšklá důchodkyně, která omezí vidění světa na svůj obývák a nadává na svět. Ta změna, o které píšu, se týká náhlého zájmu o soukromí ostatních.
Mamka nikdy neměla ráda řeči o druhých. Nikdy nečetla bulváry, neúčastnila se „pavlačových debat“, když se dozvěděla nějakou informaci o druhém, brala ji vždycky s rezervou. Vždycky trvala na objektivních faktech, než by někoho odsoudila. Než šel do důchodu táta, který se vlastně jen dívá na televizi a nic jiného ho nezajímá, nijak .jpg)
zvlášť jsme to nepozorovali.
Teď si ale máma denně kupuje bulvární tisk, který doslova hltá. Dívá se hlavně na zprávy, ve kterých je nejvíc senzací, a vyptává se na soukromí našich sousedů, kamarádů nebo kolegů. Když přijdeme s bratrem k našim domů, pomalu dřív než pozdraví, na nás vyhrkne jako malé natěšené dítě, jestli nevíme nějaké nové drby. My ji v tom nepodporujeme, nečteme bulvár a neznáme různé kauzy, takže je z naší návštěvy většinou otrávená a dává nám to najevo. Když jsem se jí jednou pokusila vysvětlit, že spousta těch afér, o kterých čte, je vymyšlená, odpověděla, že je lepší vymyšlená kauza než žádná.
Nevím, co s tím a proč se najednou tak změnila. Nechce se mi věřit, že teď nechala průchod opravdovým vlastnostem, které celý život jen zastírala. Snažím se ji brát tam, kam předtím chodila ráda – na výstavy, do divadel, do muzeí nebo na vernisáž. Jde tam ráda, ale stejně mi pak celou cestu vypráví o tom, kdo komu zahnul, a mračí se, když to s ní neprožívám.
Máte někdo podobnou zkušenost? Nechci jí to brát, jestli je to její opravdická radost, ale byla bych ráda, kdybych si s ní zas mohla popovídat i o jiných věcech, jako dřív.
28.4.2011 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 88 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Rodiče se v důchodu změnili. K horšímu.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Almega: spravne... :)))) teta Wiki pravi, ze:
Ebonit neboli tvrdá pryž je umělá hmota jejíž výrobu vynalezli bratři Charles a Nelson Goodyearovi. Tato hmota byla s velkým úspěchem předvedena roku 1851 na Great Exhibition v Londýně jako náhražka drahého ebenového dřeva.
Jedná se o hmotu vyrobenou z přírodního nebo umělého kaučuku procesem vulkanizace, která probíhá delší čas než v případě běžné pryže. Dlouhá doba procesu vulkanizace vede k dokonalému nasycení vazeb kaučuku se sírou. Množství síry, které obsahuje je relativně vysoké (30-40%) - obsah síry se ale může značně lišit.
Linda: Myslím,že je to umělý kaučuk....
mam-ča: tak jestli je tvoje odhaleni spravne, tak to me postihnout nemuze, hura 
.gif)
mam-ča: taky mě to napadlo.....
medved: Nespokojenost se životem není jen výsada důchodců. Znám i pár mladých, co pořád nespokojeně brblají.
Ale je fakt, že těch starých je víc.
Kdo ví, proč ten váš zdravý důchodce prudí ? Třeba už mu nestojí...
mam-ča: tak ja verim, ze zivot duchodce nemusi byt zrovna ruzovy....ale tim mene mi pripada rozumne kazit si ho navrch jeste skarohlidstvim 
navic ja ted konkretne mluvila o cloveku, ktereho mame v rodine, tahne mu na 70, je zdravy jak repa, stale i prilezitostne pracovne aktivni, financne dalo by se rict za vodou a PRESTO je to rok od roku vetsi mrzout a brblal ac nikdy driv tohle neprovozoval. beru to jako dan za stari a "tesim" se az do toho spadnu taky
Linda: Copak liščí ohon, ten by se v nejhorším případě dal nahradit umělou kožešinou, ale tu ebonitovou tyč...
.jpg)
mam-ča: 
i kdyz v dobe vynálezu Tvého dedecka asi nebyl liscí ohon úzkoprofilové zbozí, netusím kde bych ho dneska shánela 
..... tos mi pripomela jeden dotaz, který jsem nedávno zaslechla od pubertáku ... co je to ebonit? Poslala jsem je za prítelem Googlem
Linda: Dědeček může sednout na rotoped, připojit dynamo, nabít autobaterii a klidně přitom může koukat na telku...
Nebo takové veverky v kole, nebo ebonitová tyč a liščí ohon.
Můj dědeček měl už někdy po I. světové válce turbínu na potoce, a celou domácnost "na samotě u lesa" na elektriku.
Riki: trotlík se bavím
Riki: Já se připravuju na důchod bez elektřiny. Od jara do podzimka budu na chatě, a většina civilizačních výplodů mi může být ukradená.
Bez TV se obejdu hravě, jen lednice - ta by mi dost chyběla, protože v místě není obchod.
Riki: svatá pravda. A v tom okamziku hbite nastoupí dedecek duchodce a bude opet na koni, ze je potrebný. A nebo bude sedet u zhasnutého televizoru a nadávat na tu dnesní mládez, ze ani elektriku mu nedoprejí 
Linda: no jo, ale svět není jen technika, internet a podobně... Já nechci vidět tu paseku, až jednou "vypnou proud". Viz Japonsko. Naše civilizace je tolik závislá na elektrické energii a různých strojích, přístrojích a počítačích natolik, že už bez nich nepřežije. Což ilustruje i ten tvůj příklad s vnoučkem hledajícím na googlu - bez googlu to bude jen malý trotlík, který sice umí bezvadně používat všechnu elektroniku, a hledat na internetu, ale v lese se ztratí za třetím stromem a bude se bát veverky, páč z hlavy, bez google, nebude vědět, jestli není masožravá.
PEGG:
.jpeg)
No nevím, první dojem z článku byl: "blobost" Nikdo se ze dne na den nezmění tak radikálně. Jestli to autorka nevidí moc zkresleně. Protože, kdyby maminku zajímaly jen drby,tak by neměla tolik zájmů,ale čučela by od rána do večera na televizi a hltala blbiny včetně nesmyslných telenovel. Přijde mi to nějak přitažené za vlasy
