Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Archeologické nálezy ukazují, že rakovinou trpěli lidé již ve starověkých civilizacích a pravděpodobně ještě mnohem dříve – vlastně od nepaměti. Zajímá vás, jak lidé rakovinu vnímali a jak ji popisovali v průběhu dějin nebo co si mysleli o jejích příčinách? Následující článek vás seznámí s hlavními milníky v historii rakoviny a lidstva.

Renesance položila základy chirurgické léčbě

V renesanci se lidé začali věnovat anatomii lidského těla a také proběhly první patologické pitvy (za účelem zjistit příčinu smrti). Tento vývoj vedl k tomu, že mnohem později, v 18. století, se rozšířily pokusy o chirurgické odstranění nádorů. Jednou z prvních onkologických operací byla ablace prsu (odstranění prsu zasaženého rakovinou).

V 19. století přišel na pomoc mikroskop

Rudolf Virchow, zakladatel buněčné patologie, položil základy vědeckému zkoumání rakoviny. Mikroskop lidem umožnil lépe poznat podstatu zhoubných nádorů a především pomohl lékařům zjistit, zda se během operace podařilo vyjmout zhoubný nádor z těla celý.

Jeptišky stály u zrodu epidemiologie

V 18. století byla učiněna 3 důležitá pozorování, která položila základy epidemiologii rakoviny:

I samotný původ rakoviny si lidé vysvětlovali během staletí různě – v dějinách se vystřídalo několik různých „teorií rakoviny“. Hippokrates ze vzniku rakoviny podezříval přebytek „černé žluči“, jeho následovníci ještě v 18. století věřili, že rakovina vzniká ze „zkažené“ lymfy. I když postupně mnohým začalo svítat a za původce rakoviny správně označili rakovinově zvrhlé buňky, až do 20. let minulého století se někteří odborníci domnívali, že rakovina může být způsobena například úrazem.

(vek)

Zdroj: www.lecba-rakoviny.cz