Reklama: Základem každé pracovny jsou kvalitní kancelářské židle . Na Hawaj.cz si vyberete tu pravou přesně podle vašeho stylu.  

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Buritto s Jihočeským žervé, fazolemi, hovězím ragú, avokádem a koriandrem

Mexická klasika s Jihočeským žervé od Madety. V tomto jednoduchém receptu nechybí kvalitní hovězí maso, mexické fazole nebo avokádo. Šmrnc mu dáte kořením Fajitas a koriandrem. Zarolujte si dnešní dokonalý oběd...

pošlete nám recept

Mýty a realita kolem Alzheimerovy nemoci

Mýty a realita kolem Alzheimerovy nemoci

Celý život se na něco těšíme. Až dostaneme vytouženou hračku, odmaturujeme, budeme mít děti, až děti odrostou, budeme si s partnerem užívat zasloužený důchod. Pak ale přijde nemoc a naše plány se hroutí.

Jednou z nejobávanějších nemocí, která má přímo devastující důsledky pro celou rodinu i společnost, je Alzheimerova nemoc. Přichází nenápadně, pozvolna. Na začátku si člověk jen hůře pamatuje nové informace. Má problémy najít správný výraz nebo počítat. Takové stavy se často připisují věku nebo přetížení.

Příznaky, které se objevují na počátku Alzheimerovy nemoci, se skutečně mohou podobat projevům běžného stárnutí nebo být signálem mírné kognitivní poruchy.

Choroba ale postupuje. Prohlubuje se poškození mozkových buněk a ty přestávají správně fungovat. Mluvíme o demenci. Člověk neví, jaký je den, měsíc, nebo dokonce rok. Přestává si svoje potíže uvědomovat. Pouští se do různých činností tak, jak býval zvyklý, ale selhává. Například žena se pustí do vaření, ale nepoužívá správné ingredience nebo zapomene vypnout sporák. Nemocní si dobře pamatují, co zažívali v mládí, neví však, co bylo před chvílí.

V dalších stadiích se člověk přestává orientovat v prostoru a může se ztratit i na dobře známých místech. Odejde z domova a neví, jak se vrátit. Bloudí a vlastně neví proč, kam chce jít, neptá se po pomoci. Mohou se objevit i poruchy chování, zvýšená podezíravost. Nemocný například obviňuje své blízké, že mu ukradli věc, kterou nemůže najít nebo kterou dávno nemá.

Pokročilé stadium nemoci způsobuje ztrátu hygienických návyků. Člověk si neuvědomuje, že se má mýt, uklízet, může se začít pomočovat.

V těžkých stadiích už nemocní nemusí ani poznávat svoje nejbližší. Umírají většinou upoutaní na lůžko, zcela odkázáni na pomoc druhých.

 

Mýty a realita kolem Alzheimerovy nemoci  

Mýtus: AN je běžnou součástí stáří: „Babička zapomíná, ale to je přece normální, vždyť už je jí 80!“

Pravda: AN není běžnou součástí stáří. Jde o nemoc, kterou je třeba diagnostikovat a léčit.

Mýtus: AN je nemocí velmi vysokého věku.

Pravda: AN může postihnout lidi již v časném důchodovém věku, dokonce i dříve. S věkem se její výskyt zvyšuje.

Mýtus: AN trvá pár měsíců, pak nemocný umírá.

Pravda: Průměrná doba života od prvních projevů AN je asi 10 let (3 – 20 let). Záleží na řadě okolností, jaké tyto roky budou: věk v době propuknutí nemoci, dědičné faktory, další choroby, vzdělání, způsob života i včasnost zahájení léčby.

Mýtus: Okolí snadno pozná, když někdo trpí AN.

Pravda: V počátečních stadiích, která mohou trvat i několik let, může být nemoc pro okolí zcela nenápadná. Nemocný se normálně pohybuje, komunikuje, zachovává si mimiku. Nejbližší (hlavně partneři) ale často pozorují změnu - mění se hodnoty, reakce, chování. Někdy nemocnému vyčítají nebo hledají vinu v sobě či okolí, a na nemoc nemyslí. Až do pokročilých stadií choroby může nemocnému zůstat společenské vystupování, smysl pro humor. Nemocný dál prožívá radost, je schopen vyjádřit svůj názor. Může vykonávat kvalitně řadu jednodušších činností. Porucha paměti, která je klíčovým příznakem, nemusí být při běžném hovoru vůbec patrná.

Mýtus: AN znamená ztrátu paměti, člověk si nepamatuje vůbec nic ze své minulosti.

Pravda: V počátečních stadiích nemoci vázne zapamatování si nových informací. Člověk se opakovaně ptá na to samé, nepamatuje si, co dělal před chvílí, detaily událostí. Čím dál více žije v minulosti, je schopen podrobně vyprávět události z mládí. Teprve v pozdních stadiích nemoci je narušena i tato dlouhodobá paměť.

Mýtus: Podávání léků je zbytečné, jen prodlužuje utrpení nemocného i jeho nejbližších.

Pravda: Vhodná léčba vede k zastavení nebo zpomalení zhoršování příznaků nemoci a tím zvyšuje kvalitu života nemocného i jeho nejbližších. Neprodlužuje nemocnému život. Může oddálit nejtěžší stadia nemoci. Nemocný se jich vůbec nemusí dožít nebo jsou zkrácena na minimum.

 

Jak zachránit paměť

Řada lidí si Alzheimerovu nemoc spojuje s vysokým věkem, představují si "roztomile popletenou" 85letou stařenku. Říkají si, že léčit tuto chorobu je zbytečné. Alzheimerova nemoc ale postihuje i lidi daleko mladší, byť její riziko s věkem stoupá. Ve věku 80 let trpí demencí asi 20-25 % populace.

Léčba mírné kognitivní poruchy a demence musí být komplexní. Čím dříve s ní začneme, tím větší je naděje na úspěch. Lze zmírnit příznaky, zastavit či zpomalit zhoršování mozkových funkcí. Nejlepší je včasná prevence nebo zahájení léčby v nejranějších stadiích nemoci, tedy ve stadiu mírné kognitivní poruchy. Úplně vyléčit Alzheimerovu nemoc zatím nedokážeme. Ani život nemocnému léky neprodlouží. Mohou ale oddálit a zkrátit období nejtěžšího postižení nebo se nejtěžšího stadia nemocný ani nedožije. Abychom mohli včas zahájit léčbu, je třeba včas stanovit diagnózu.

Většina postižených si svůj deficit uvědomuje jen na samém začátku onemocnění („Špatně si pamatuji.", „Jsem nemožná." apod.). Se ztrátou paměti nemocní ztrácejí i uvědomění si svých hendikepů. Ochotně se pouštějí do různých úkolů a jsou překvapeni, že nezvládnou jejich řešení, nebo si neznalost nepřipouštějí a podávají chybné výkony. Rodiny deficit přičítají věku, přehlížejí ho. K lékaři se tak nemocný dostává až v rozvinutých stadiích nemoci kvůli problémovému chování. Nemocný se například dokola ptá na to samé, odejde z domu a netrefí zpátky, zapomíná vypnout vařič, hromadí zbytky, nebo ztrácí hygienické návyky (např. se pomočuje, zanedbává hygienu). V rozvinutých stadiích onemocnění se nabízí jen omezené možnosti léčby.

 

Můžeme sami bojovat proti vzniku poruchy paměti? kolem alzheimerovy nemoci

Vznik kognitivní poruchy a demence podmiňuje do určité míry genetické nastavení, tedy dědičnost. Svým aktivním přístupem k životu můžeme ale bojovat proti některým rizikovým faktorům a podporovat ochranné faktory.

1. Tělesné aktivity

Vyberme si aktivity, které nás budou těšit, ať už je to tanec, chůze nebo cvičení. Tělesná aktivita zrychlí náš krevní oběh a tím zlepší prokrvení a výživu mozku.

2. Duševní aktivity

Můžeme si zvolit z nabídky kurzů pro seniory nebo se zúčastnit různých přednášek, stát se členem klubu seniorů. Vzdělání a vzdělávání působí jako jednoznačný ochranný faktor před rozvojem demence. Jak tělesné, tak duševní aktivity je lépe provádět v kolektivu, kde nás zároveň obohacují sociální vztahy a spoluprožívání starostí i radostí.

3. Racionální výživa

Aktuálně se propaguje trend středomořské kuchyně s dostatkem zeleniny, lehkým rybím masem, olivovým olejem, sklenkou červeného vína. Důležité je jíst s mírou, vyhýbat se různým chemickým dochucovadlům a náhražkám.

4. Pravidelné návštěvy u praktického lékaře

Preventivní prohlídky slouží k včasné diagnostice a léčbě např. vysokého tlaku, srdečního selhávání, vyšší hladiny cukru apod., tedy faktorů, které mohou samy o sobě vést ke zhoršení mozkových funkcí.

5. Vyhýbání se škodlivinám

Některé běžně užívané léky mohou mít neblahý vliv na paměť a další mozkové funkce, např. některá sedativa nebo léky na spaní. Proto by jejich užívání mělo být jen příležitostné, krátkodobé nebo by měl člověk raději konzultovat s lékařem jiné alternativy. Kouření má negativní vliv na cévy, včetně těch mozkových, a může také přispívat ke zhoršení mozkových funkcí. Neblaze působí i nadměrné pití alkoholu.

6. Možnosti léčby

Existují léky, které mohou zabránit zhoršování paměti (nebo ho zpomalit) a tak působit preventivně před rozvojem demence. Spolu s dalšími opatřeními životosprávy jsou tedy významným protektivním faktorem. I nemocné s rozvinutou AN umíme léčit, i když ne vyléčit. Léky mohou zastavit nebo zpomalit průběh nemoci. Čím dříve s léčbou začneme, tím je efekt lepší.

7. Pozitivní pohled na svět

Důležité je zachovávat si pozitivní pohled na svět, dobrou náladu a vyhýbat se nadměrnému stresu.

 

www.poruchypameti.cz

Redakce


25.10.2011   Rubrika: Nemoci a prevence   |   Komentářů 11   |   Vytisknout

Hodnocení článku: 3/5   Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1   2   3   4   5  

 

Diskuse ke článku - Mýty a realita kolem Alzheimerovy nemoci

Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Fuchsikova
Fuchsikova - 30.6.2022 23:47

Je to těžké mít někoho takového doma. Ještě když si ten nemocný člověk myslí, že nemocný není. Staráme se o dědu, který nám hodně odchází z domu. Kolikrát už ho manžel hledal.... Teď už jsem naštěstí pořídila sos tlačítko pro seniory https://www.smartomat.cz/smartomat-sos-tlacitko-pro-seniory-smt01/ pomocí kterého ho není problém najít.

 
Gorawen
Gorawen - 25.10.2011 18:53

omluva 18:52 tak je to spravne...smajlik - 81

 
Gorawen
Gorawen - 25.10.2011 18:52

S clankem souhlasim...
Nedavno jsem cetla, ze jeden ze 4 lidi starsi 65 let ma nejaky problem s pameti... Okolo 70% demetnich diagnoz je klasifikovano jako Alzheimer...Zajimavost sledovani TV vice jak 2 hodiny denne zvysuje problem s pameti...V kontrastu naopak uceni se neceho noveho - cizi jazyk, hrani na hudebni nastroj naopak klesa problem s pameti o 30% az 60%. Dalsi studie skupina pacientu chodila 45 min. 3x tydne po roce chodci meli mnohem lepsi test pameti...
Test demence
1. pricitat +7 az do 100 (7,14...).
2. Osoba ma identifikovat 3 predmety napr. jablko, stul a tuzka...Zacit mluvit o necem jinem a pak se vratit - zeptat na ty 3 predmety znovu...
3. Nakreslit hodiny cas 1:50.
Na zdravy mozek pomahaji krizovky, sachy, stimulovat novymi podnety...Historici zpravidla maji vybornou pamet...
Zde je napr. rubrika Seniori k pocitacum
http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/exkluzivne-seniori-k-pocitacum.php
nebo
http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2009050046
clanek o pani, ktera vystudovala Univerzitu tretihosmajlik - 47 veku na Filosoficke fakulte UK (psychologii) v Praze a na Fakulte telesne vychovy a sportu UK v Praze (sportovni skola)....."Když se mě známí ptají, k čemu mi ty školy budou, odpovídám, že psychologie se hodí vždycky a sportem se budu živit na stará (ale ohebná) kolena, až budu předcvičovat seniorům v domově důchodců. " Zkratka nehodit flintu do zitasmajlik - 58

 
Gorawen
Gorawen - 25.10.2011 18:50

S clankem souhlasim...
Nedavno jsem cetla, ze jeden ze 4 lidi starsi 65 let ma nejaky problem s pameti... Okolo 70% demetnich diagnoz je klasifikovano jako Alzheimer...Zajimavost sledovani TV vice jak 2 hodiny denne zvysuje problem s pameti...V kontrastu naopak uceni se neceho noveho - cizi jazyk, hrani na hudebni nastroj naopak klesa problem s pameti o 30% az 60%. Dalsi studie skupina pacientu chodila 45 min. 3x tydne po roce chodci meli mnohem lepsi test pameti...
Test demence
1. pricitat +7 az do 100 (7,14...).
2. Osoba ma identifikovat 3 predmety napr. jablko, stul a tuzka...Zacit mluvit o necem jinem a pak se vratit - zeptat na ty 3 predmety znovu...
3. Nakreslit hodiny cas 1:50.
Na zdravy mozek pomahaji krizovky, sachy, stimulovat novymi podnety...Historici zpravidla maji vybornou pamet...
Zde je napr. rubrika Seniori k pocitacum
http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/exkluzivne-seniori-k-pocitacum.php
nebo
http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2009050046
clanek o pani, ktera vystudovala Univerzitu tretihosmajlik - 47 veku na Filosoficke fakulte UK (psychologii) v Praze a na Fakulte telesne vychovy a sportu UK v Praze (sportovni skola)....."Když se mě známí ptají, k čemu mi ty školy budou, odpovídám, že psychologie se hodí vždycky a sportem se budu živit na stará (ale ohebná) kolena, až budu předcvičovat seniorům v domově důchodců. " Zkratka nehodit flintu do zitasmajlik - 58

http://www.pozitivni-noviny.cz/cz/clanek-2009050046 o pani, ktera vystudovala Univerzitu tretiho veku na Filosoficke fakulte UK (psychologii) v Praze a na Fakulte telesne vychovy a sportu UK v Praze (sportovni skola)....."Když se mě známí ptají, k čemu mi ty školy budou, odpovídám, že psychologie se hodí vždycky a sportem se budu živit na stará (ale ohebná) kolena, až budu předcvičovat seniorům v domově důchodců. "

 
Světlonoska
Světlonoska - 25.10.2011 18:07

smajlik - 76Myslím si,že je to dáno",neříkám neprocvičujme pamět´,to je nakonec prokázáno,když se necvíčí mozek,že odumírá pamět´,

ale je to nemoc,kdy příčina není známa,pokud vím

a léčit se asi moc nedásmajlik - 76a jak píší,jen proces oddálitsmajlik - 48

 
sharon
sharon - 25.10.2011 16:10

evropka: a toš to já taky...strašně se klepu na jídlo a občas mi to na nic jinýho nemyslí.......smajlik - 76

 
evropka
evropka - 25.10.2011 14:56

mám pěkně našlápnuto,nejen že ji měl každý druhý v rodinně,ale už dnes sotva poznám co je pravá a levásmajlik - 72

 
lee
lee - 25.10.2011 14:33

Juana: tak to je fakt těžké, ale to by už fakt chtělo řešit, pokud vím tak ty léky na AN fakt aspoň trochu pomáhají, ale chápu že když nechce jít k doktorovi, tak je to na nic...nemáte někde v okolí někoho, kdo by pro něj byl aspoň trochu autorita? Nějaký kamarád, soused, farář, doktor,.. že byste se s ním třeba domluvili a on by mu pak třeba řekl:člověče já tě tuhle potkal a zdravil a tys mě ani nepoznal.neměl bys zajít na nějaké vyšetření? Pokud je aspoň trochu v pořádku fyzicky, tak to může trvat ještě dost let, 78 roků není ještě tak moc...vím, hezky se to radí,taky něco podobného začínáme řešit s tchánem, je mu 70 let,začínají se mu třást ruce a občas si už taky něco nepamatuje, měl v mládí několik úrazů hlavy a nevede zrovna zdravý život...taky přemýšlíme, jak na něj...

 
Juana
Juana - 25.10.2011 13:13

My máme problémy s tchánem, evidentně má počáteční stadium demence, ale nemůžeme ho vůbec donutit, aby šel s tím k doktorovi. Občas nepoznává lidi a místa, kde je. Dcera už kvůli tomu nechce ani k babičce, protože má strach, aby děda moc nevyváděl. Nejhorší je, že když to na něj přijde, tak nepoznává tchýni nebo si ji plete se svojí matkou. Jen se potají modlíme, aby se to moc rychle nezhoršovalo, protože má i jiné problémy a kdoví, jak dlouho tady bude, ale moc let mu už nedáváme. Je mu 78 let a dvacet let sedí u televize a určitě se to na stavu jeho mozku taky podepsalo. V podstatě nic ho už léta nezajímá - a takový to býval chytrý a sečtělý člověk. Je to dost hrůza vidět, jaká troska se může z člověka stát.

 
lee
lee - 25.10.2011 12:32

Almega: přesně tak, je to hrozně těžký,hlavně pro okolí..moje babička i teta byly na konci života dost mimo,naštěstí to nejhorší období netrvalo dlouho...teď trochu pomáhám jedné rodině,vodím jejich babičku aspoň párkrát v týdnu na procházky,je hrozně těžké najít hranici,jak zvládnout komunikaci s takovým člověkem,který je mimo a opravdu neví kam jde a kdo jsem a sundává si rukavice a nechce mít ve větru čepici atd. a přitom mu zachovat lidskou důstojnost...

 
Almega
Almega - 25.10.2011 10:56

Viděla jsem paní,která byla už úplně mimo,seděla v koutku místnosti na židli a polohlasně si mumlala nesmysly,ze kterých občas zaznělo nějaké normální slovo.Čas od času vstala a chtěla někam jít,tak jí museli zase přistrčit k té židli...Její stav takto trval hodně let,předtím prý se snažila furt utíkat pryč,v noci nespala,moc ne ani ve dne,ale na jídlo se klepala neustále.Celá nemoc trvala asi 15-18 let! Pro celo rodinu to byla velká zátěž,všichni si tajně přáli,aby už zemřela-nechtěli jí dát do ústavu,ale byly to galeje...Jen paní vypadala jako běžná stará paní,to je na tom nejhorší,že jakoby tělo je normální (byla téměř celé roky bez jakékoliv běžné nemoci),ale duch byl nepřítomný....

 

Sponzori

Prohledej


Výherci v soutěžích

Soutěže na Soutez.cz

    Anketa

    Covid

    Prodělali/y jste v uplynulém roce Covid?

    Celkem hlasovalo 77231.
    Archiv anket.