Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Víte, že první zmínky o zácpě pocházejí již ze starověké Číny a jsou staré asi 3-4 tisíce let? Obtíže s vyprazdňováním, především zácpa, patří i dnes k nejčastějším zažívacím problémům. Zácpou trpí asi 25 % dospělých. Třikrát více postihuje ženy než muže. Ve věku nad 65 let trápí až 40 % lidí. Jen malé procento z nich ale vyhledá při dlouhodobých potížích lékaře, protože zácpu považuje za banální problém.

Zácpu ovlivňují nemoci i strava

Zácpou trpí člověk, který má méně než 3 stolice týdně nebo příliš tvrdou stolici vyžadující vyšší úsilí při vyprázdnění. Může mít zároveň pocit neúplného vyprázdnění. Lidé si stěžují na bolesti břicha, dráždivost a bolest v oblasti konečníku. Někdy se ve stolici objeví i čerstvá krev. Zácpa se často projevuje také zvýšenou plynatostí, nechutenstvím a bolestmi hlavy.

Tzv. funkční zácpu může způsobit zpomalení průchodu tráveniny střevem nebo špatná funkce svalů pánevního dna. Nevhodné složení jídelníčku (například nedostatek vlákniny, malý příjem tekutin), špatné stravovací návyky a nepravidelný denní režim přispívají ke vzniku obtíží při vyprazdňování.

Zácpa může být příznakem některých nemocí postihujících orgány trávicího ústrojí. Jde například o rakovinu tlustého střeva, trhlinku na konečníku, zánětlivá onemocnění střev, hemeroidy nebo tzv. „líné střevo“. Tzv. chronickou zácpu mohou způsobit i další choroby související s:

nemocemi a úrazy mozku (například roztroušená skleróza, Parkinsonova choroba nebo stavy po mozkové příhodě);

metabolickými a hormonálními poruchami (například diabetes nebo snížená funkce štítné žlázy);

močovým a gynekologickým ústrojím.

V některých případech mohou za vznik zácpy i užívané léky, například antidepresiva, antihypertenziva či volně prodejné přípravky s obsahem železa nebo vápníku.

S obtížemi při vyprazdňování se také často potýkají ženy v těhotenství nebo krátce po porodu.

Ach, ta psychika…

Projevy zácpy mohou být spojeny s psychickými nemocemi a stresem. Potýkají se s nimi především osoby trpící poruchami příjmu potravy. Za obtížemi s vylučováním bývají také deprese a úzkost. Tělo reaguje zpomalením činnosti střev nebo zadržováním stolice. U dětí hraje psychika velkou roli, obzvláště pokud vzniknou poranění v oblasti konečníku. Stejný problém však mohou mít i dospělí. Při potížích s vylučováním se může jedinec snadno dostat do začarovaného kruhu. Obavy z bolestivého vyprazdňování jej nutí zadržovat stolici, která se ve střevech více zahustí a působí při vylučování větší bolest.

Zácpa však může být i samostatnou nemocí. U některých lidí dochází k utlumení nebo vyhasnutí vyprazdňovacího (defekačního) reflexu. Příčin vědomého zadržování stolice je celá řada. Viníkem bývá nevhodně zvolené složení jídelníčku s nedostatkem vlákniny, tekutin a málo pohybu. Druhou příčinou je potlačování nucení na stolici, jež může způsobovat například stud, spěch, nemožnost dojít si na toaletu dle vlastní potřeby či nevyhovující hygienické zařízení.

Co pomůže, když tělo nemůže

Zácpě je možné předcházet či zabránit jejímu zhoršování změnou návyků. Jídelníček by se měl skládat z pestré a vyvážené stravy s dostatečným množstvím vlákniny. U dospělého se doporučuje 30 gramů vlákniny denně. Člověk by neměl zapomínat ani na dostatečný přísun tekutin. Důležité je také zařadit do svého denního režimu pravidelný pohyb. Preventivně lze zácpě předejít také nacvičením tzv. defekačního (vyprazdňovacího) reflexu. Člověk by si měl v rámci svých ranních rituálů vymezit dostatek času k návštěvě toalety. Tělo si postupně tento reflex osvojí. Pomoci může sklenka vody či lehká masáž břicha.

Při prvních příznacích zácpy je možné zvolit volně prodejné léky, především změkčovadla, která zabrání rozvinutí obtíží do chronické podoby. Je vhodné užívat takové přípravky, které na sebe váží vodu a zvyšují objem střevních tekutin. Takovým způsobem fungují tzv. osmotická projímadla. Nejsou návyková, nedráždí střevní sliznici a nezpomalují ani nezrychlují pohyb střev. Osmotická projímadla by neměla způsobovat plynatost a nadýmání a neměla by se vstřebávat do organismu. Jsou vhodná pro širokou skupinu pacientů, včetně těhotných a kojících žen. V případě výskytu zácpy u dětí je zcela na místě navštívit dětského lékaře, který provede nezbytná vyšetření a doporučí další postup. Především u těhotných a kojících žen, lidí trpících některými nemocemi (například diabetem) a dětí je důležité volit léky, které se nevstřebávají do organismu. V některých případech může být doporučena i aplikace klystýru, který však není vhodný pro děti v souvislosti s psychickým zatížením a prohloubením jejich strachu z vyprazdňování.

Pokud příznaky zácpy spontánně neodezní během 3 měsíců, je vhodné obrátit se na praktického lékaře, protože je potřeba odhalit skutečnou příčinu a zvolit vhodnou léčbu.