Zvedněte si sebevědomí
Už dost dlouho si říkám, že mám velkou chuť si jít ráno zaběhat. Všude se toho tolik píše o tom, jak je to skvělý sport na pročištění hlavy, na krásnou postavu i na dobrou náladu. Jenže patřím do skupiny žen, které se musí k něčemu skálopevně odhodlat, abych to šla opravdu zkusit.
Tuším, že by mě běhání bavilo, vím, kudy bych zhruba mohla běžet, mám spočítáno, o kolik bych měla ráno vstávat dřív - zkrátka to mám naplánované a do posledního detailu promyšlené. Nic by mě tedy nemělo překvapit, ale ráno je to pořád stejné. Když už se odhodlám a nařídím si budík na správnou hodinu k běhání, ráno po zazvonění ho zacvaknu a spim dál. Napadají mě argumenty typu: dnes je venku moc zima (ačkoliv jsem neviděla teploměr), nesvítí tam sluníčko (ačkoliv mám stažené žaluzie), nemám dost sil (ačkoliv jsem ještě nerozlepila oči a nezkusila se posadit). Všechny mé pádné argumenty vždycky obstojí proti zvonícímu budíku a ten mě prostě nedonutí vstát.
V posledních dnech sluníčko svítí pořád a teploty jsou víc než skvělé, proto jsem si na zítřek naplánovala první běhání. A aby mě zase nepřesvědčily mé vnitřní hlasy, nahlásila jsem svůj plán kamarádce, která slouží v nemocnici noční a ve stanovený čas mi zavolá na pevnou linku. Telefon mám totiž v obýváku, a když už vstanu z postele, budu vědět, jak se věci mají. Zítra ten běh prostě zvládnu a vy si svůj dlouhodobý plán také splňte. Ten pocit ze sebe samotné bude stát za to!
17.4.2009 Rubrika: Zdraví a krása | Komentářů 15 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Zvedněte si sebevědomí
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Tak jít běhat ráno před zaměstnáním je pro mě čirý nesmysl. Domů přiběhnu zpocená, uřícená a než se dám do pořádku, abych mohla mezi lidi, takje poledne. Zkoušela jsem jezdit do práce na kole, ale byl to děs. Než jsem se z jízdy vzpamatovala, bylo skoro poledne.Do práce musím jít upravená a voňavá a ne zplavená jak kůň.
vosmajda: pošli všechny do háje a máš to.....nesmíš si nechat s+rá+t na hlavu
Jak mám mít sebevědomí, když mě celý život průbežně pořád někdo kritizuje, nejdřív máma, pak spolužáci, pak tchyně, tchán, švagrová, pak manžel, a když se to uklidnilo, tak se do mě pustily kolegyně. Vždyť už je to jako v té básničce o tom oslovi, jak ti dva chudáci, ten táta a syn, se nikdy nezavděčili. Poslechli toho člověka, co je zkritizoval, a ono se to zase nelíbilo někomu jinému.
Já kupříkladu nemůžu běhat, protože nemám na běh boty
Umlátit bych se neměla čím - škoda, leda snad zadkem, jestli by to bylo nějak technicky možné. Ach, to by bylo sebevědomí, kdybych to co mám na zadku měla na hrudi
Nesnasim beh... loni jsem zacala rychlou chuzi... sluchatka na usi a do rytmu chodim v parku (svizne), hodinu... chodila jsem jednou nebo dvakrat tydne a fakt to pomaha... nekde jsem cetla, ze je to stejne ucinne jak beh, jen to nenici tolik klouby... a vaha sla dolu fakt rychle... takze beh nee, ale rychle chodit ano...
S tim se vaze - vsichni chodi na prochazku do parku a ja jak chodila "rychle", tak jsem za lidi prochazejici predbehla i 3x (delam tam takove "kolecko")... jednou se za mnou pokazdy rozbehlo jedno stene, jednou jsem ho i omylem skoro nakopla... vypadam trochu jak blazen, ale uz si to nepripoustim...
Běh není pro každého vhodný,mě by to zničilo kolena razdva,míň namáhavé je jezdit na inlajnech nebo plavat a také kroužení obručí hodně udělá s pasem.Ráno by mě nikdo z postele nedostal,tak jezdím kvečeru bohužel dneska leje a nebude z jízdy nic....
Karry , stav se , já mám sebevědomá, že bych mohla rozdávat
kominice: jsem na tom stejně......stačí poskočit a dám si do držky
kominice: Ahááá,tak už vím proč neběhám. Ze stejnýho důvodu,jen jsem to nevěděla.
Tak běhat bych nechtěla, dodnes se budím hrůzou, když si vzomenu na povinné školní šestnáctistovky
Karry, třeba jen nejsi vhodný typ na běhání. Já například vím, že já nejsem.
na běhání je pěkné to, že se odehrává na čistém vzduchu. Ovšem málokdo si uvědomuje, že terén je docela rozhodující pro to, jaké budete mít v budoucnu potíže s vlastní kostrou. Nechápu proto běžce po asfaltu, i když je to třeba v parku...já propaguju cyklistiku.
já nějak nevím, co má tolik lidí s tím běháním? Dyť je to náročný
Já teda radši plavat, projít se, nebo zatančit
Běhat nemůžu bo bych byla umlácena vlastním poprsím
Taktéž skoky přes švihadlo jsou mému zdraví nebezpečné
To jak vypadám nemá až tak moc společného s mým sebevědomím, ale na běh se taky už dlouho chystám - ale navečer, ráno ani heverem...