Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tak jsem včera večer přemýšlela, kterou hru nebo hračku si vyberu pro další článek. Zdá se to být „hračka“, ale opravdu není tak jednoduché vyhledat co nejvíce důvěryhodných informací.

V myšlenkách jsem se vrátila do dětství a vzpomínala, co všechno se dalo najít mezi mými dětskými poklady. Kromě panenek, o kterých jsem tu už psala, byly police plné krabic s nejrůznějšími stavebnicemi, mozaikami, puzzle a stolními hrami. A mezi nimi byla i dětská ruleta. Byla to moje oblíbená hra, protože v člověku je zřejmě již od narození zakódována touha vyhrávat a pro výhru pokoušet štěstí. A tak jsem, coby jedináček, na rodičích škemrala, aby si se mnou ruletu zahráli, a nadšeně přemýšlela nad nejvýhodnějším uložením hracích žetonů na nejpravděpodobněji úspěšné číslo. Těšíc se na výhru jsem hypnoticky sledovala kuličku rotující po kole štěstí. Musím přiznat, že úspěšnost výhry v dětské ruletě je stejně nízká jako v té opravdové.

A tak jsem postupně pochopila, že je to jenom hra a chce-li být člověk v životě úspěšný, musí k tomu štěstí přidat ještě vlastní vzdělání, píli a snahu. Snažím se tedy, jak nejlépe mohu, ale přesto stále toužím se alespoň jednou v životě podívat do pravého nefalšovaného pověstného kasina v Monte Carlu a zkusit své štěstí v opravdové ruletě.

Pojďme se podívat ruletě na zoubek

Samotný název rulety, francouzsky „roulette“, znamená „kolečko“. Co se týká historie této hry, existuje více teorií o jejím vzniku. Jedna verze praví, že ruletu vymyslel v 17. století francouzský matematik Blair Pascal (1623–1662). Ten se sice věnoval problematice hazardních her, ale zřejmě spíš vědecky: svými poznatky přispěl k rozvoji teorie pravděpodobnosti a současně studoval i otázky kombinatoriky. Podle druhé verze pravděpodobně ruletu přivezli čínští obchodníci do Francie, odkud se rozšířila po Evropě.

Faktem však je, že na konci 18. století byla se v Paříži hrála tzv. „moderní ruleta“. Jako každá hra měla i ruleta svůj vývoj. Její dnešní podobě samozřejmě předcházelo několik her, používajících hrací plátno a sázky na čísla. V roce 1720 se v jiné hře – vedle do té doby používaných „kol štěstí“, zavěšených vertikálně – objevilo také kolo umístěné horizontálně. Později se spojilo kolo a plátno v jednu hru. Je však nutné říci, že hazardní hry byly ve Francii dlouhá léta zakázány, proto se hrály tajně.

Monacký kníže Karel III. (1856–1889), v touze pozdvihnout úroveň své malé země, založil kasino. Roku 1861 dostal jistý Francois Blanc koncesi na kasino a založil Společnost mořských lázní a klubů pro cizince. Jedním z akcionářů byl právě monacký panovník. V tehdy chudém knížectví vystavěli hráčské středisko a mnoho luxusních hotelů pro bohaté hosty, kteří hazardem přicházeli nejen o své bohatství, ale často i o život. A tak vzniklo světoznámé Monte Carlo, jež své jméno dostalo na počest knížete. Součástí tehdejšího kasina byla i ruleta. Díky úspěchům v podnikání na poli hazardních her si Karel III. mohl dovolit roku 1870 zrušit daně.

Dnes se provozují tři druhy rulet – francouzská, americká a angloamerická. I počítačová technika se dotkla této hry a v mnoha kasinech se ke hře používá elektronická ruleta, řízená počítačem.

Zdroj:

Internet. Viz. Související odkazy.