Maminka? Semetrika? Tchyně je to!
Už samotné slovo tchyně mi od malička znělo tak odpudivě, že jsem nepředpokládala existenci osoby tohoto druhu, která by mohla být hodná, milá, příjemná a pohledná paní. Žila jsem v přesvědčení, že hlavním úkolem tchyní je v pokud možno v co nejkratším čase dovést životního partnera svého dítěte do blázince, kriminálu nebo nejlépe rovnou do hrobu, a umožnit tak celé rodině se znovu úlevně nadechnout.
Jednoho dne se již osobní setkání s mojí budoucí tchyní nedalo odvrátit a já s obavami napochodovala v hodobóžovém oblečení do jejich panelákového bytu. Přivítal mě pouze přítelův otec a bratr, o kterém jsem až na místě zjistila, že je poměrně vážně mentálně postižený. „Nechtěli jsme vám to říkat, abyste si svatbu nerozmyslela,“ sdělil mi šeptem tchán a já přemýšlela, zda by to nakonec nebyl docela rozumný nápad. Ne, že by mi jakkoliv vadil postižený člen rodiny, ale že buď o mém charakteru nemají moc valné mínění, nebo se za toho chudáka stydí a to zas byla vada na jejich kráse pro mě. Potom se dostavila maminka. Důstojně vplula do víru dění jak aristokratické matrony ze starých filmů pro pamětníky, ale místo elegantní dámy mi na první pohled připomněla Auroru krátce před potopením. Tmavá, zhruba stodvacetikilová dáma, oblečená v předválečném modelu domácího úboru, s makeupem Adamsovy rodiny, vědoma si svého nadřazeného postavení důstojnické paničky v domácnosti a střílející svým arzenálem zbraní po každém, kdo by chtěl její postavení jakkoliv ohrozit.
Začal společný oběd, což byla pouze zástěrka pro křížový výslech. Už chyběla jen lampička do obličeje. Ostatní jen útrpně mlčeli a snažili se vypadat, že vůbec neexistují. Zachránil mě až postižený bratr, který se vyzvracel zpět do svého talíře. Nemohu od té doby vidět křenovou omáčku. Nicméně akční změna způsobila, že na další otázky nebyl čas. Tchyně mi věcně sdělila, že sice nejsem nic moc, ale že jsem pořád lepší než její první snacha. Asi jsem to měla brát jako kompliment.
Na naši svatbu se dostavila pozdě, v pohřebním oblečení, líčení i náladě. Nebrajíc ohled na všechny dohody přitáhla v srpnovém parnu několik krabic s tukovými dorty, a rozesela tak mezi všechny hosty a jejich rodinné příslušníky, přátele, kolegy či sousedy nezapomenutelné bakterie salmonely. Bezohledně se pokoušela řídit i náš další život, do kterého vstupovala, jak se jí zachtělo, a jakýkoliv odpor z naší strany provázela buď hysterickými výkřiky, nebo uraženým mlčením. Moji přízeň si nikdy nezískala, ale musím přiznat, že i když se naše manželství rozpadlo po několika krátkých týdnech, tchynina osoba i pro celou moji rodinu zůstala nezapomenutelná navždy.
Nicméně nikdy jsem neměla důvod ji začít oslovovat tak, jak jsem často slyšela nazývat své tchyně ostatní. Baba, kráva, semetrika, zmije... Pro mě to vždycky byla jen paní M. Nedokázala bych si však ani představit, že bych jakoukoliv jinou, třeba i moc hodnou, mohla oslovovat maminko. Maminka je pro mě pořád jen jedna. Ta moje.
Jak oslovujete své tchyně či tchány vy? A jaký spolu máte vztah? Dáváte bomby pod rohožku, nebo se na jejich návštěvu těšíte?
2.10.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 104 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Maminka? Semetrika? Tchyně je to!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Stanik: to je další věc ... my máme bohužel (kvůli dispozici domu) relativně malou linku.
1. moje žena když jdu vařit tak ve své "nápomocnosti" vyndá vše co by se mohlo hodit na desku a mě může klepnout pepka protože nemám kde co položit a hlavně mám svůj pořádek...
Mě třeba irutuje když mě vyndá suroviny , které klidně ještě můžou být hodinu v ledničce .
2.valnou část desky u nás ještě zabírají "výstavky" tedy serepetičky všeho druhu například láhev s uměleckou zeleninou a tak .... jinak řečeno moje 
manželka vnímá kuchyň zejména jako estetický prostor 
Ota: Linda: muj muz vari naprosto uchvatne.. nesnasim natom celem jen jednu jedinou vec.. totalne zasvinenou kuchyn a tuny nadobi... copak nadobi umyje nej kamoska mycka... ale i kdyz se o uklid kuchyne vzdycky snazi... no jak to rict... stejn vzdycky poznam, ze varil 
.jpg)
Ota: já to pokládám za jeho výmluvu jak se vyhnout kuchyni 
. A mé zoufalé chovaní v kuchyni (to opravdu nelze nazvat varením) je pouze pud sebezáchovy aby jsme nezemreli hladem .... nemohla bych ti toho mýho vikinga poslat na prevýchovu? Tvoje názory na zivot a vsechno na stastných zenám si nech doma, ale varit bys ho mohl naucit COKOLIV
Linda: mě tyhle typy co "spálí i kafe" lezou krkem ať už je to chlap nebo ženská, hérečka nebo kovodělník.....mě to přijde naprosto zoufalý když když někdo neumí naplnit druhou základní lidskou potřebu a první civilizační k tomu...
S přibývajícím věkem je to spíš horší ,když si vzpomenu jak zoufale se u plotny chovala moje drahá polovička tak teprv vidím "tu pravou sílu lásky".
Ota: tak jsem popremýslela.... zcela teoreticky, protoze muj spálí i vodu na kafe.... rekneme ze bych vyvdala chlapa do kuchyne.... takze bych nemusela vymýslet co ctená rodina bude ochotna pozrít, sehnat to, ukuchtit to, vyposlechnout si jejich blbé kecy a jeste uklidit kuchyn navíc denne... tak za to bych byla ochotna i OBCAS vyslechnout "vtipné" poznámky pana tchána (=Tebe)... a nakonec alkohol je jiz objeven a pár sklenicek cerveného (prý pravidelná drobnejsí konzumace je telu prospesná) dokáze s mojí trpelivostí udelat zázraky
Ota: tomu rozumim 
Stanik: Asi jo ....jsem na to vlastně zvědavej... tak jen doufám, že si to kluci sice užijou, ale pak nám přivedou snachy na celý život...... kdo by si taky měl pořád učit nový příbuzenstvo, že ?
Ota: no to urcite
si myslim, ze nevesty u vas vubec varit nebudou muset umet... neb kluci to zvladnou... pokud se potatí :-)
PEGG: ses desna
Stanik: já budu "bezva" tchyňa .... dobrých rad tucty, do vaření jim budu mluvit a jak budou vařit hůř než moji kluci tak jim nastane peklo na zemi....
.jpeg)
Tak já jsem si dala předsevzetí, že pokud si syn přivede holku, která se mi bude líbit, tak ji na toho svého mazánka prozradím všechny minusy nebo ji ho rovnou rozmluvím. Ale jsetli se mi líbit nebude, tak ji ho vychválím až do nebe a nechám ji v tom vymáchat.
Jak se narodily děti, tak říkám tchýni - babičko.
Stanik: pravda, Praktik by byl horší
.gif)
Stanik: no řekla bych, že moje tchýně je na tom podobně jako ta tvoje... sice není svobodná matka, ale už strašlivou spoustu let vdova.. a všechno se doví ode mě, protože podebatit s mým mužíčkem, to se akorát tak poškorpěj...
Teoretik: haha, já se naopak na synkův výběr těším, jsem mu jen řekla, že bych byla ráda, kdyby nekouřila, nefetovala a hlavně nosila korálky, a´t mám pro koho tvořit..
Majucha: Linda: ale za na duhou stranu.. ta prezdivka teoretik sedi, ne?
