Podle něj jsem lemra líná. Má pravdu?
.jpg)
Je mi šestačtyřicet let, jsem vdaná, máme dvě už dospělé děti. Mladší dcera loni maturovala a hned o prázdninách se osamostatnila a žije se svým přítelem. Starší syn je už z domu delší dobu. Jsme tedy s manželem už sami dva a až dosud jsme si to docela užívali.
Neměla jsem žádný pocit prázdného hnízda, jak se o tom píše, spíš naopak. I když obě své děti miluji, jsem na jednu stranu ráda, že už jsou samostatné. Vidíme se rádi, pravidelně se navštěvujeme, telefonujeme si. Ale jinak si užívám svobody. Začala jsem se věnovat sama sobě, za ten poslední půlrok jsem se dala neuvěřitelně dohromady jak po fyzické, tak po duševní stránce.
Bohužel, nemůžeme se s manželem shodnout, co se týká trávení volného času. I on totiž zažívá něco jako druhou mízu a, jak říká, konečně začal žít. Ne, že bychom předtím neměli žádné společné aktivity, ale byly to spíš akce rodinného rázu: výlety, občas společné kino a tak.
Já jsem se teď hodně dala na kulturu, chodím často do divadel, na výstavy, což manžela zrovna nebere, takže ho málokdy přemluvím. Tak jdu radši sama s kamarádkou. Taky chodím pravidelně na kosmetiku, manikúru a ke kadeřnici, což jsem dosud dost zanedbávala. On se zaměřil na sport, čímž mne dost překvapil, protože nikdy k němu nijak zvlášť neinklinoval. Teď tvrdí, že když už se mu přehoupla padesátka, má ještě šanci s tím něco udělat a začal pracovat na své kondičce. Pravidelně chodí běhat, na túry, dokonce si pořídil takové ty moderní hole. A na podzim si koupil kolo a začal jezdit. Úplně se do toho zbláznil, někdy jsem ho skoro celý víkend neviděla, protože vyjížděl i na celý den.
Potud by bylo všechno v pořádku, on má své, já mám své, nevidím problém občas to nějak skloubit a podniknout i něco společně. Jenže on to vidí jinak. Tím, jak se zamiloval do sportu, chce mne k němu přivést také. Jenže já jsem absolutně nesportovní typ. Mne to prostě nebaví. Ještě tak nějaký pěší výlet, to ano, ale na nějaké náročné sportovní akce nejsem stavěná a netoužím po nich.
On to vidí jinak, prý bych se sebou měla něco dělat, kritizuje mou postavu, občas má i dost nevybíravé připomínky, přitom nejsem nijak silná. Na 172 cm vážím 74 kg, což mi přijde vcelku v normě a netrápí mne to. Ani jeho to nikdy netrápilo, tuhle váhu mám prakticky stále, s výjimkou doby, kdy jsem byla těhotná. A teď najednou má připomínky, straší mě 
přechodem, prý ze mě bude bába prdelatá, jestli s tím nezačnu zavčasu něco dělat.
A teď na Vánoce to vyřešil tak, že mne šokoval. Nadělil mi totiž pod stromeček kolo s tím, že hned na jaře vyrazíme společně a budeme jezdit. Já na to koukala dost rozpačitě, protože jezdit na kole opravdu nechci, taky jsem mu to hned řekla a on se urazil a v podstatě nám zkazil celé Vánoce. Urážel mne, vyčítal, nadával mi do buchet a lenochů.
Jsem z toho docela otrávená. Jasně, jeho argumenty o zdraví a přechodu atd. jisté opodstatnění mají, ale copak je to normální, aby mne nutil takovým způsobem? Nejhorší je, že jak do mne pořád hučí a v podstatě mne svými připomínkami ponižuje, úplně se mi zprotivil a mám problém s ním vůbec mluvit. Strašně mě to mrzí, když můžeme konečně žít po svém, tak on to takhle hloupě pokazí. Ale přece s ním nezačnu jezdit na kole jen proto, aby on byl spokojený, když mě to nebaví. Nebo jsem opravdu líná? Já už o sobě začínám snad pochybovat, tím jak mi to pořád lije do hlavy, tak si říkám, jestli nemá kousek pravdy.
Soutěž Skládejte tajenku
Soutěžní slovo: a
4.1.2012 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 109 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Podle něj jsem lemra líná. Má pravdu?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
tornado-lou: Možná seděli a možná neseděli... V článku není nic o tom, že ona před 20 lety byla jiná... To už si jen domýšlíme.
Kadla: ja myslim, že ani ne. spiš si to představuju tak, že na kole oba seděli před těma 20 lety, mezitím na to ani nevzdechli a předtím měli esku zděděnou po bratranci. a teď manžel zjistil, že je to jiný kafe než před lety a Alžběta ani neměla šanci zjistit, jestli ji to baví nebo nebaví. akorát ví, že ji to nebavilo tenkrát.
.JPG)
Možná že je manipulace dát někomu kolo pod stromeček, ale jen když sebou obdarovaný nechá manipulovat. Kdybych dala manželovi pod stromeček pánev a kuchařku, ať se naučí vařit, s úsměvem obojí strčí do skříně a nenaučí se nic, ale taky nebude sepisovat rozhořčené články, prostě se na to vybodne.
.JPG)
Tak mu kup permanentku do divadla a běda, jak nebude reagovat pozitivně. Nadávala bych mu do nekulturních barbarů. 
S tím kolem chápu, taky nejsem zrovna největší sportovec, ale sem tam bych se urvala na nějakou kratší projížďku - předem domluvenou trasu, ať vím, co čeho jdu.
Jo, pánečkovi přišla druhá míza a Ty se z toho máš po...
Většinou to bývá obráceně, chlap zpohodlní a žena se ho snaží předělat 
Alžběto, tak to aspoň zkus, nemusíte hned za den ujet 100 kilometrů - tedy dej si bacha, aby nechěl hned na prvním výletě ujet 150 kilometrů.
Naplánuj trasu sama, i cyklovýlet se dá spojit s kulturou,nebo třeba cestou za poznáním.
Jestli to pro Tebe není moc daleko, zkuste Kersko - Hrabalova chata, menhir, který dělil kdysi tři území, restaurace Hájenka z fillmu Slavnosti sněženek - a je tu rovinka, nemusíš se bát, že se moc unavíš.
tornado-lou: To prohození dveřma byla samozřejmě nadsázka. Jistěže bych to neudělala (a pravděpodobně bych za dar poděkovala, i když nenadšeně). Ale rozhodně bych k tomu prohození měla chuť, protože takový dar svědčí o letitém nepochopení partnera.
Linda: jo, ale on má zřejmě pocit, že to s ním tak nějak sdílíš (přinejmenším víš, kde zrovna je). třeba by tohle stačilo. není nutné byt siamska dvojčata, ale naprostý nezájem o to co toho druhého baví je cesta do pekel.
Bellana: 7:41 souhlasím.
Dát jako dárek kolo, když vím, že ona ho nesnáší, je manipulace. Anebo je to slepý a hluchý blb, který ani neví s kým žije.
Kadla: ja si porad tak nejak myslim, že prohazovat po 20 letech někoho dveřma je trochu zbytečné, zvlášť kvuli takové blbosti. takže by to chtělo, aby se oba odurazili, přestali si podsouvat nesmyslný motivy a nějak se domluvili.
.jpg)
Jeste jsem zapomela.... no a kdyz Alzbeta po pár pokusech dojde k záveru, ze kolo opravdu neni jeji sálek caje, tak manzelstvi prece neznamená siamská dvojcata. Ona at si chodi po kulture s kámoskama a on at si trenuje telo s kámosema. Vzdyt snad nemusite byt kazdou volnou chvilku spolu? Aspon soudim podle sebe - jak já se nudim pri manzelove konicku to je neuveritelny. Ale jezdim na závody s nim - on závodí a já seberu auto a jezdim po okoli, poznávám nová mista a lidi a pak sem o tom pisu clánky. A nebo si sednu na skládaci zidli pod slunecnik u závodiste a ctu si. Spokojenost na obou stranách 
Linda: na hrad je to většinou do kopce, to není pro začátek dobrý nápad
Jinak s tím, co se chlapů týká, máš pravdu.
ono je fajn, že když se někdo do něčeho zamiluje, chce do toho přitáhnout i milovanou osobu. Jenže to se dělá jinak.Jakmile by mi někdo začal nadávat, urážet mě a snažil se mě manipulovat, tak konec. To bych ho poslala do někam, a začla po něm vyžadovat návštěvy kadeřníka a kosmetiky a zmínila bych něco o plešatým dědkovi 
Asi bych mu doporučila najít si sportovní kamarády a snažila se najít jinou společnou zábavu. Hlavně se nenech ponižovat a nadávat si!
Já bych hlavne rekla,ze je to chlap. Pro neco se nadchnul (v tomto pripade kolo) a proto se domnivá, ze stejne se nadchne zbytek sveta. On nevidi napravo, nalevo a nebo nejakou manipulaci, on vidi jenom své nadseni a to chce sdílet s Alzbetou. To urázeni potom to je jiné kafe, ano opet reaguje jako chlap, prastit do stolu asi nechce, ale to bych mu zatrhla hodne rychle.
Sedla bych si sním a promluvila. Zádné urázky, ale proste najit kompromis. Ano já zkusim kolo, ale zádnych 20 km kopcema. A ty naopak zkusis neco co mám já ráda. A pokud to nechopi koupila bych mu k narozeninám / svátku permanentku do opery! Treba by mu to po 3 hodinovém predstaveni dockvaklo.
Nevim kde pisatelka bydli, ale proc si neudelat spolecny vylet na kolech treba na nejblizsí hrad .
.gif)
Kadla:
nemám co dodat....
orinka: Já myslím, že člověk, který má sport a pohyb rád, nechápe lidi, co sport neradi. Mně se třeba při jakékoli vyšší tělesné námaze dělá špatně a omdlívám, kolo nevyjímaje. Doktorka mi to vysvětlila tím, že mám normálně supernízký tlak a při vyšší námaze mi prudce stoupne a já kolabuju. Tělo to nezvládá. Sport už od dětství nemůžu dělat (pravidelně jsem omdlívala i v tělocviku). Je potřeba pochopit, že "lidé jsou různé" a že ne každý může jízdu na kole vnímat jako příjemnou záležitost.
