Jsem už na dítě stará? Je mi třiačtyřicet.
Je mi 43 let, mám dvě dospělé děti, které už žijí samostatně a jsem rozvedená. Před třemi lety jsem se seznámila se svým současným přítelem, se kterým spolu bydlíme a plánujeme svatbu. Moje to bude druhá, jeho první, dosud je svobodný. Je mu stejně jako mně, tedy 43 let.
V podstatě nám nic nechybí, máme se rádi, jsme slušně zajištění. Přítel se mi před pár týdny svěřil, že by si moc přál dítě. Roky prý o něčem takovém vůbec neuvažoval, svoboda a bezdětnost mu vyhovovaly, ale teď je to prý už jiné a moc touží po klasické, normální rodině.
Chápu ho. Přiznám se, že se myšlence na další dítě vyloženě nebráním. Jsem si jistá, že po citové stránce bych ho rozhodně „unesla“. Možná bych si ho vychutnala i víc než ty první dvě, které jsem měla, když jsem byla hodně mladá.
Co mne trochu děsí, je můj věk. Přítel je v pohodě, muž, který se stane otcem ve třiačtyřiceti, je něco absolutně normálního, ale u ženy je to jiné. Těhotenství, porod, to všechno je zátěž i pro mladší organismus. A co pak to dítě? Je rozumné přivést ho na svět a vědět, že až půjde do první třídy, bude mi už padesát? Přestože se zdravotně a fyzicky cítím velice dobře a jsem zcela zdravá, postupující věk asi těžko zastavím a nějaké neduhy se časem začnou projevovat.
Jsem na vážkách a přemýšlím, jak se rozhodnout. Přítel mne do ničeho nenutí, ví, že tohle je natolik závažná záležitost, že se na ní musíme oba dohodnout a zvážit všechna pro a proti.
Ve své blízkosti nemám žádnou ženu, která by přivedla na svět dítě v tak pokročilém věku, abych se jí mohla zeptat, jak těhotenství a porod prožívala a hlavně ty následující roky, když dítě rostlo.
Co si o tom myslíte vy, ostatní ženy? Jsem už na dítě stará, nebo ne? Nechaly byste si na mém místě na dítě radši „zajít chuť“, nebo byste to riskly a s milovaným mužem do toho šli?
1.2.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 112 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Matky za zenitem
- Mladá matka, stará matka... nebo žádná matka?
- Jsou dnešní matky přehnaně starostlivé?
- Další články z rubriky Pro maminky
Diskuse ke článku - Jsem už na dítě stará? Je mi třiačtyřicet.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Nešla bych do toho. Já jsem byla v té době už babičkou a nedovedu si představit, že by to bylo moje dítě. Bude ti padesát a dítě začne teprve chodit do školy. V době, kdy by mohlo jít na vysokou školu, ty budeš v důchodu.
Zažila jsem příbuznou se starými rodiči a ta tím celý život trpěla .
.gif)
Bellana: myslím že i maminka v 45 může vypadat hezky, však Julie partner taky už není nejmladší....a pokud je zdravá, já bych do toho šla......
.JPG){kind=avatar}
sharon: Možná to není tím dítětem, ale tím spíš vynikne ten kontrast, dítě zdůrazní věk. To máš jako s muži, kteří na svůj věk nevypadají špatně, když stojí vedle vrstevníků. Ale vedle mladé milenky je kouzlo jejich osobnosti o hodně menší, prostě vedle mladé vypadají staře.
Renee: nemyslím si že je to tím dítětem.....
sharon: Basiková vypadá strašně. Co má to dítě, zestárla vzhledově o dalších 10 let, hotová prabába.
Přidávám se do tábora těch, co říkají NE. Mít děti ve věku babičky, to v žádném případě. V tomhle se přikláním k názoru doktorů, že děti nejpozději do 35.
Navíc když děti Julie má. Ten její přítel sice ne, ale stejně....
Julie, vezmi to tak, že teď máte pěkný vztah, všechno je prima, největší dřinu (výchovu dětí) už máš za sebou, teď máš nárok na relax. Chceš do toho zas znovu spadnout, celý ten kolotoč absolvovat zase? Chceš zničit tu pohodu, kterou teď zažíváte? A věř tomu, že by se zničila.... Píšeš, že tě přítel nenutí. Chápu to tedy tak, že nůž na krk ti nedává a v případě, že řekneš ne, tě neopustí. Takže bych se na to zvysoka....
Užívej si to krásné, co teď máš a nekomplikuj si to 
Zvazte zdravotni rizika, zvazte fiancni zajisteni a zkuste to. kdyz to pujde samo, pak to tak "melo byt", kdyz to nepujde samo, budete mit dot a dost času to přehodnotit.
prvni dite po 40 myslim neni dobrej nápad, ale kdyz uz je tretí, tak to urcite zvládnete.
Bellana to napsala přesně podle pravdy,jak to je.Jsem stejně stará,jsem první dítě jsem měla v 19,poslední čtvrté v 35 letech.Mám už 17 letou vnučku,a dalších 6,nejmladší má 4 měsíce.Jsem zdravá,plná elánu,cvičím,užívám si života,děti mám ráda,ale na chvilku,a domů.Takhle budeš mít práce až do konce života (starosti nepíši,ty máme celý život).Je to na každém rozhodnutí,ale užívejte si života,sem tam si půjčte malé dítě z rodiny a stačí.Přítel nikdy neměl děti,neví co to obnáší,a pak budeš na všechno sama.Chlapi jak stárnou,zpohodlnějí,a nemají pak nervy na věčně pobrekující a nemocné dítko.Tak přeji dobré rozhodnutí.
No a já mám problémy ve 30ti 
. Ale nevzdávám se, vše je na začátku, ale už teď vím, že díky štítné žláze a anovulaci, to opravdu jednoduché asi nebude. Takže jestli jste zdravá ve 43, proč do toho nejít?
.jpeg)
Já bych do toho nešla. Dneska to znamená 25 let než se dítě osamostatní. Dítě bude ještě studovat a ty už budeš v důchodu. Je to i financích, nehledě na to,že už mu budete věkově dost vzdálení.
Přeji hodně štěstí a rozhodnutí je jen vaše věc
Julie, koukni se na Báru Basikovou.......
A taky bych zvážila, jak moc se partner hodlá zapojit, když po tom dítěti touží. Aby pak nezůstalo všechno jen na tobě.
IVUSKA 56: Když přijdu o místo ve třiceti, je větší šance, že najdu nové. Kromě toho ve třiceti jsem i intelektuálně flexibilnější. Měla jsem děti dost pozdě na tehdejší dobu. Nikomu nepřeju ty nervy, které jsem při každém snižování stavů, kdy přednost dostávali moji vrstevníci, to znamená, že padáka dostávali ti starší, když jsem věděla, že ještě několik let nemůžu být bez příjmu, aby děti mohly studovat. Neříkám, že Julie nemá mít dítě, to je jen její rozhodnutí, jen připomínám zápory tohoto rozhodnutí. Prosím neargumentovat lidmi ze šoubiznisu, to je jiná kategorie a jiné příjmové možnosti.
Bellana: Pokud je teď zaměstaná, tak ji zaměstnavatel musí držet do 3 let místo a pokud ho zruší tak to může zrovna tak zrušit té 30leté. Takhle ale člověk nemůže uvažovat, to by opravdu nemohl dělat nic. (Vzít si hypotéku - co když budu nezaměstnaná - budu tedy žít v pastoušce)
Druhé dítě jsem porodila ve 37 letech a další mi už doktoři zakázali, jinak bych o tom klidně uvažovala. Sestra rodila ve 37 a 39. Na třídních schůzkách mého syna (toho jsem měla v 31) jsem jedna z nejmladších matek, většina tam měla děti evidentně mnohem později.
