Obávám se, že náš syn je gay
Děláme si s manželem starost o našeho téměř osmnáctiletého syna. Máme totiž pocit, že je gay, i když jistí si tím nejsme. Na jeho chování je však něco podivného, co nás k tomuto názoru vede.
Hned na úvod bych chtěla říct, že i kdyby to tak bylo, rozhodně ho nemíníme „zatratit“. Je to náš syn a vždycky ho budeme milovat. Spíš přemýšlíme, jak mu pomoci, aby se případně dokázal svěřit. Jenže nevíme jak, abychom mu nějak neublížili. Co když jsme úplně mimo a slyšíme jen trávu růst?
V každém případě je fakt, že ve svém věku syn ještě nechodil s žádnou dívkou, ačkoli je docela pohledný, sportovní typ a intelektuálně na tom také není zrovna nejhůř. Co vím, už na základní škole se děvčatům líbil.
Pro něj jakoby dívky vůbec neexistovaly. Dokud byl na ZŠ, nevěnovali jsme tomu pozornost, ale teď už se nám to zdá divné. Nikdy jsme ho neviděli ve společnosti nějaké dívky, natož aby s nějakou chodil. Je stále jen s kamarády a přáteli ze sportovního oddílu (věnuje se veslování) a v poslední době se vzájemně často navštěvuje s jedním stejně starým chlapcem.
Na tom by nebylo nic divného, ale ti dva jakoby se stranili všech lidí kolem. Když přijdou k nám, zavřou se v pokoji, občas u nás synův kamarád i přespí a naopak. Chodí spolu na tůry, plavat, tráví společně téměř všechen volný čas. Když se jich nenápadně zeptáme „co holky“, tak jsou jejich odpovědi vyhýbavé nebo neutrální.
Všechno prostě nasvědčuje tomu, že syn je skutečně gay. Jistotu však nemáme. Je nám hloupé se ho na to zeptat přímo nebo na odlišnou sexuální orientaci navést nějak nenápadně řeč. Neradi bychom se ho dotkli – což by se snadno mohlo stát v případě, že by gay skutečně byl, i v případě, že jím není.
Uvažujeme o návštěvě nějakého odborníka, který by nám dokázal poradit, ale zatím to ještě odkládáme. Není snadné označit svého syna za homosexuála.
Co si o tom myslíte? A jak byste se zachovali na našem místě?
7.1.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 134 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Obávám se, že náš syn je gay
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ty nevenv V63-w61e3 6/25%4%3
Sofffie: mě nevadí, mě jen vadí když se na tom bytí jiným, dají nahonit "preferenční body".
Znáš to : jsem vertikálně ohrožená, původní inuitka částečně chudá melaninem, na vozíku a Lesba samoživitelka a tak mám na tu funkci nárok ....
Já si myslím, že v 18 ještě nemusí chodit s holkou. Mému bráchovi je 23 let, sice už s pár holkama chodil ale nic vážného a teď je už přes dva roky sám. Chodí každý víkend za kamarádama - my jim říkáme klub nezadaných a má i kamarády přes 30, kteří jsou taky sami. Sice nás taky s mamkou napadlo, aby nebyl gay ale stále doufáme, že už si snad nějakou najde.
Kdyby mu bylo víc, možná bych se taky stresovala, ale v tomto věku???
Mám v tomto věku dceru, taky nikdy nechodila s žádným klukem a s kámoškou se zavírá v pokoji a nikdo mě ani na mysl nedošlo, že by mohla být "jiná". A já v tom věku měla kamarádku, s kterou jsme byly taky neustále spolu a o klukách se s našima nebavily a jsme úplně v poho
Takže si myslím, že to chce klíííd
Sofffie: zářným příkladem je exministr Svoboda - moje děti nemůžou být homosexuální, oni jsou dobře a křesťansky vychovaní! - já nevěděla, jestli se mám smát nebo plakat
Meryl: ale já vím, sypu si popel na hlavu a tímto se Jarce omlouvám, taky se mi to občas stane, ale opravuju to, já spíš dělám překlepy a pravopisné chyby
Stanik: Právě tak jsem to myslela - jenom ignoranti koukaj na homosexuály přes prsty, bohužel jsou přitom někdy i střašně krutý a agresivní... A je jich plno. Proto si myslím, že mají gayové a lesbičky těžší život než my ostatní...
Markýza: podle mě JarkaP jen omylem zmáčkla caps, nasvědčují tomu malá písmenka na začátku vět. Taky se mi to stává
sharon: já neřekla, že se do mě strefuješ, já se ti šla vyplakat na
rameno
Viv :o): dík, já vím, řeč těla, intonace, rozumím, chápu. Nejhorší je, když chce člověk vyjádřit tyhle gesta slovy.
Almega: Máš naprostou pravdu.
Normální kluk. To bych neřešila.
IVUSKA 56: řekla, neřekla....těžko říct, pokud v té situaci nejsem....fakt nevím!
Od rána jsem tady nebyla, teda holky, vy jste se ale rozjely!!!
Almega:
V životě na každéhočekají některé ošklivé věci, ale co se dá dělat, vždyť budoucnost neumíme(asi naštěstí )předpovídat.Takže nezbyde nic jiného než se s každou situací smířit, vyrovnat,co když za zatáčkou číhá něco opravdu děsivého??Změna pohlaví je jistě vzácnější jev, než gay, ale co třeba smrt?ta je neodvolatelná a proti ní je všechno brnkačka.A zvyknete si....