"Nesnáším Vánoce!" Životní postoj, móda, nebo póza?
V poslední době se víc než kdy jindy objevují názory ve stylu „nesnáším Vánoce, už aby bylo po nich“. Čím dál častěji to slýchávám od lidí ve svém okolí i čtu v různých diskusích na internetu, i na tomto magazínu jsem se takovým postojem k Vánocům setkala.
Musím říct, že mne to trochu zaráží, byť nikomu nechci jeho postoje vymlouvat, každý jsme nějaký, ten má rád to a jiný zas tamto. Ale Vánoce, to je přece něco jiného. Všichni je máme spojené s vlastním dětstvím jako něco magického, kouzelného, něco, na co jsme se s postupujícím podzimem čím dál více těšili a ty poslední dny nemohli ani dospat.
Čím to je, že pro některé lidi jsou v dospělosti Vánoce černou můrou a byli by nejraději, kdyby byly zrušeny? Může za to okázalá a obtěžující „masírka“, která se na nás už od října valí ze všech stran a nutí nás nakupovat, uklízet a péct, dokud nepadneme vysílením? Tomu se přece dá odolat, nevnímat to. A připravit pro sebe a své blízké Vánoce tak, jak nám vyhovuje.
Vánoce jsou přece krásné, osobně miluji tu atmosféru světýlek, koled, rozsvícených stromečků a vyzdobených ulic. Je to pro mne příjemné vybočení z jinak stále stejné celoroční šedi. Při pečení cukroví si užívám vůni vanilky a skořice, baví mne adventní výzdoba bytu. Na pár týdnů to u nás vypadá jinak, svátečněji, možná i trochu kýčovitěji, ale co na tom?
Když se pak sejdeme u slavnostní večeře, všichni svátečně oblečení a posléze zazpíváme u stromečku koledu, mám úžasný pocit z toho, že jsme všichni spolu a velice a více než kdy jindy si uvědomuji, jak je to krásné, když má člověk svou rodinu, své blízké.
Mám pocit, že ti, kteří Vánocemi okázale pohrdají a tvrdí, že je neslaví, nechystají, že je zkrátka ignorují, se tím ochuzují o něco moc důležitého, nenahraditelného. Jistě, když se na to člověk podívá střízlivýma očima bez jakýchkoli citových emocí, je to v podstatě den jako každý jiný. Ale možná právě proto, aby ty dny nebyly úplně všechny stejné jako ty ostatní snad stojí za to do přípravy Vánoc alespoň trošičku úsilí vložit. Narozeniny přece také slavíme, ty kulaté často hodně bouřlivě. Tak proč se zříkat Vánoc?
Každá rodina má své vlastní vánoční rituály a tradice, někdo si je užívá doslova se vším všudy včetně často hodně vyčerpávajícího období, které jim předchází. Jiný se zase zaměří především na klid, pohodu a nechce si ji kazit předvánočním šílenstvím, které mnohdy dokáže celou tu sváteční atmosféru pořádně narušit.
A někdo se rozhodl Vánoce zcela ignorovat. Je to určitě každého věc, slavení Vánoc není povinné. Přesto mne napadá, zda to není škoda, vynechat je ve svém životě. Nebo je to jen jakási moderní póza, která některé lidi nutí k tomu, odlišovat se od davu a jít jinou cestou?
Pokud patříte k těm, kteří Vánoce neuznávají a neslaví, jak trávíte Štědrý večer? Opravdu si ani na malou chviličku, v tom nejtajnějším kousku své duše nepřipomenete své dětství a neřeknete si, že „dneska přece chodí Ježíšek“?
16.12.2010 Rubrika: Tradice a lidové obyčeje | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Děda Mráz, Santa Claus a náš Ježíšek
- Kudy a jak k vám chodí Ježíšek?
- Sousedka řekla naší dceři, že Ježíšek neexistuje
Diskuse ke článku - "Nesnáším Vánoce!" Životní postoj, móda, nebo póza?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Grainne: no jo, ale mě nic neříkají ani vánoce - nejsem křesťan, na ježíška - mimino dávající dárečky nevěřím - tak proč to slavit?
Sv. Václava taky neslavím.
Vánoce nejsou povinný, tak prostě ať ti, co je to baví, si to užijou, a nás ostatní nechaj být - my jsme spokojení bez nich...
Na Santa Klause - tlustýho dědka v červeným oblečku a vyřvávající jingle bells mám snad alergii, hory turistů v Praze mě znechutí. Postřílet je.
Sama Vánoce prožívám tak uvolněně - uklízím normálně, rozhodně nevyklízím skříně - cukroví nepeču, jsme s manželem kulatí oba - koupím ovoce - procházím se - jdu na půlnoční.
Tak já si Vánoce a vůbec advent užívám...pokaždý se mi vybaví těšení se na štědrý den, když jsem byla malá. Dům voněl cukrovím, na zahradě čekal stromek, já nenápadně šmejdila a nikdy nic nenašla. 23. se udělal salát, na štědrý den byly pohádky, smažily se řízky, byla procházka nebo sáňkování a pak už konečně babička dovolila rozložit a načančat sváteční stůl. Nikdo mě nenutil jíst rybí polívku, když jsem nechtěla rybu, tak jsem dostala řízek,samozřejmě, že táta i děda si přidávali a já už se nemohla dočkat, až to na chodbě zacinká....Prostě nádhera a pořád se to snažím dodržovat ačkoli mi zbyla už jen mami a táta na Vánoce zemřel...Prostě, tohle už nic nepokazí a je fuk, že mladýmu je 19 a po rozbalení dárků zase vyfičí k pc..Nedám si krásný Vánoce a vzpomínky vzít. S přítelem jsem si za těch pár let každý dodali něco navrch a i on už chápe proč Vánoce miluju a žádná reklamní masáž mě nezaskočí..Naopak, když vidím poprvé reklamu o prasátku...už je jasná, že advent se blíží..Stačí si ze všeho kolem vzít jen to co chci, a když se mi do něčeho nechce, tak to prostě není...žádný násilí
.gif)
Bellana: s tím souhlasím, ostatně i pro ateisty je to zrod - byť jen v souvislosti s probouzením přírody, slunovrat.
Potíž je, že jsme vybízení k tomu radostně téměř násilím, chybí mi ta nostalgie a hluboký prožitek zrodu - ať už jako narození Spasitele, nebo jen návratu Slunce.
.JPG){kind=avatar}
Jarča*: Mám to stejně jako ty. Ale přesto mám Vánoce ráda, je to jeden z mála dnů, kdy se sejdeme celá rodina. Až děti založí své vlastní rodiny, asi to bude jinak, možná je i zruším.
Grainne: Mám hluboce věřící kamarádku, která se mi jednou snažila vysvětlit, že radostně a vesele je rozdíl. V tom radostně není ejchuchu juchuchu, ale radost z toho, že se narodil Spasitel. V podstatě to je ten stav, který máme o Vánocích, u nás se slaví jako svátek rodiny a sounáležitosti a jsou tak trochu melancholické, věřící je samozřejmě vnímají jinak, niterněji. Takže Vánoce nemají být veselé, ale radostné
Almega: ano, přesně
Dřív patřily ozdobené výlohy a taková ta vánoční atmosféra opravdu až k prosincovým dnům, člověk si říkal už je to zase tady a cítil zvláštní rozechvění (a to nebylo, jen když jsem byla malá, ale už jsem i sama měla malé děti). Ale z čeho mám být teď rozechvělá, když nás obchody a reklamy masírují už od října, a fakt se před tím schovat nedá. Já mám sice vánoce ráda, i když s přípravami to nijak nepřeháním, ale takový ten nepopsatelný pocit už je bohužel pryč...
Odporná je komercializace Vánoc-to vnucování už v říjnu,hnusné reklamy v TV-jak se nám koncerny snaží vnutit myšlenky,že bez léků("potravinových doplňků") se nikdo neobejde !!! Nemáte peníze na dárky??-tak si vypůjčete!!!!Z tohohle je mi nanic,z toho zprofanování původní čisté myšlenky:těšte,se už brzy zase bude světlo,teplo,ale jen nyní,když je sníh a mráz nemusíte venku nic dělat,můžete být všichni pospolu a uvědomit si,že to není navždy...Koledy se nevnucovaly,prostě byly součástí těch dnů...Čtu si ráda staré příběhy o slavení Vánoc,dýchá z toho idyla,štěstí,klid i radost.....Naším moderním spěchem a materialistickým pojetím světa jsme se sami o to tajemné kouzlo připravili.....
Linda: 16.12.2010 8:10 Myslim,ze mas zimni depresi,pokud jsi jinak zdrava telesne a v rodine se nic nedeje zavazneho tak zaskoc za doktorem,pokud treba navic nemuzes dobre spat a pod.Mala pomoc od doktora muze predejit pozdejsim velkym problemum.Myslim,ze z nejakeho duvodu se necitis stastna,ale to muze byt ovlivneno tolika vecmi - na pr. ztratou zamestnani,velkymi starostmi s penezi a pod.........tezko rici...
Mitrola: pravda pravďoucí
Znám člověka, který nenávidí Vánoce proto, že se mu když byl malý na štědrý den zastřelil táta
Zaffira: já nevím, jak by se dal zrušit právě ten povyk okolo, s tím je potíž, ne s Vánocemi.
Že si bez fronty nekoupím ani ponožky - no to přežiju, mělo mě napadnout už v listopadu, že budu potřebovat teplý ponožky
mashanka - 16.12.2010 0:58 - Vanoce nelze ignorovat - jsou vsude kolem nas a v nasich pribuznych a sousedech a v praci a obchodech at chceme ci nechceme...
Souhlasim s nazory,ze kdo ma krasne vzpominky,tak Vanoce slavi rad...Ovsem ne vsichni byli taci stastlivci..
A z toho je nutno vychazet...a neobvinovat druhe z pozerstvi.
Ale souhlasim i s tim,ze pokud clovek nema rad Vanoce,tak by nemel okoli otravovat svym postojem.Neni na svete sam...
.jpg)
Vánoce mám ráda, neskácu nadsením, nesílím nad rozkosnýma ozdobickama, nevykukují na me vánocní skrítci odevsad, ale mám je ráda pro atmosféru, klid, rozzárený oci potomstva.... I kdyz ta blikající sílenost, kterou si letos soused povesil na plot me pred oknem z loznice, mi zacíná krapet cukat ocním víckem. ALe jsou to vánoce, neco nepopsatelného, jiného, magického, proste jak píse Meryl.
Ale letos mám nejaky podivný pocity. Nechce se mi zdobit barák, krabici jsem z pudy sundala, ale je porád v kuchyni a ani jedna ozdoba nevisí na okne. Péct se mi nechce a vyslovene se premlouvám aspon na vánocku. Dárky jsem z 90% zakoupila po internetu a jeste jsem se k tomu musela dokopat (bezne jsem shopna obehat vsechny obchody siroko daleko a vybírat pro kazdého ten NEJ dárek).... proste nejak se mi do nich letos nechce, mám uvnitr podivný pocit, ze me nekdo nutí a ne ze bych cokoliv spojeného se svátky delala s chutí. Dokonce jsem se dobrovolne prihlásila, ze se na pár dní mezi svátky mrknu do práce - poprvé v zivote. Fakt netusím, odkud se to ve me bere? A nemá to nic spolecného s príbuzenstvem nastehovaným k nám na svátky na dobu neurcitou, já mela tyhle pocity i pred tím, nez se rozhodla hromadná vánocní akce u nás doma. Dokonce je mi lhostejné i jídlo. Normálne kdyz cekáme velký nával hostu mám aspon v hlave plán A a pokud by sel ke dnu tak plán B, nekdy i C. Tentokrát mám v mrazáku jednu kachnu a 2,5kg veprové pecene, coz na stedrý den nestací a nebo to bude jen tak tak, a me to nechává chladnou. Bud nekdo z rodinky vezme obsah svého mrazáku s sebou a nebo at se holt nacpou bramborama. Vánocní stromek bude umelý, který bezne pouzíváme pouze pokud jsme na svátky sami, jinak kupujeme zivý, ale me se proste nechce tahat se zivým stromkem a pak luxovat celý auto. Me se proste NIC nechce a zbytek je mi ukradený . Nerozumím sama sobe a netusím cím to je.
........ra-dost-ně...............ra-dost-ně..............ra-dost-ně...........
Vánoce mají být svátky klidu a rozjímání, nešlo by to méně povinně s tím radostně??????????
Kdyby jo, ustojím i Vánoce, ty mi nevadí, ale ten povinný povyk okolo je dost na nervy lezoucí, taky to dostane spoustu lidí do potíží, protože "dárečky" jsou jaksi povinné - na pracovišti, ve škole, mezi příbuzenstvem a divme se, že někdo, kdo obrací každou korunu, se děsí už předem, jak přežije méně radostné období po Vánocích.
Takže jsem pro, ať si každý prožívá Vánoce po svém, v klidu a míru, ale ať si je každý nechá pro sebe a "nevláčí" je do prostor, kde se vyskytují i ti, kterým Vánoce nic neříkají, kterým můžou způsobit problémy a kteří se neradují na všeobecný povel k radování.
Pak se oslavovači a nadšenci vyhnou hořkému zklamání, že někdo nejásá a nehýří nadšením.
Tedy - méně povinně, prosím.
