"Nesnáším Vánoce!" Životní postoj, móda, nebo póza?
V poslední době se víc než kdy jindy objevují názory ve stylu „nesnáším Vánoce, už aby bylo po nich“. Čím dál častěji to slýchávám od lidí ve svém okolí i čtu v různých diskusích na internetu, i na tomto magazínu jsem se takovým postojem k Vánocům setkala.
Musím říct, že mne to trochu zaráží, byť nikomu nechci jeho postoje vymlouvat, každý jsme nějaký, ten má rád to a jiný zas tamto. Ale Vánoce, to je přece něco jiného. Všichni je máme spojené s vlastním dětstvím jako něco magického, kouzelného, něco, na co jsme se s postupujícím podzimem čím dál více těšili a ty poslední dny nemohli ani dospat.
Čím to je, že pro některé lidi jsou v dospělosti Vánoce černou můrou a byli by nejraději, kdyby byly zrušeny? Může za to okázalá a obtěžující „masírka“, která se na nás už od října valí ze všech stran a nutí nás nakupovat, uklízet a péct, dokud nepadneme vysílením? Tomu se přece dá odolat, nevnímat to. A připravit pro sebe a své blízké Vánoce tak, jak nám vyhovuje.
Vánoce jsou přece krásné, osobně miluji tu atmosféru světýlek, koled, rozsvícených stromečků a vyzdobených ulic. Je to pro mne příjemné vybočení z jinak stále stejné celoroční šedi. Při pečení cukroví si užívám vůni vanilky a skořice, baví mne adventní výzdoba bytu. Na pár týdnů to u nás vypadá jinak, svátečněji, možná i trochu kýčovitěji, ale co na tom?
Když se pak sejdeme u slavnostní večeře, všichni svátečně oblečení a posléze zazpíváme u stromečku koledu, mám úžasný pocit z toho, že jsme všichni spolu a velice a více než kdy jindy si uvědomuji, jak je to krásné, když má člověk svou rodinu, své blízké.
Mám pocit, že ti, kteří Vánocemi okázale pohrdají a tvrdí, že je neslaví, nechystají, že je zkrátka ignorují, se tím ochuzují o něco moc důležitého, nenahraditelného. Jistě, když se na to člověk podívá střízlivýma očima bez jakýchkoli citových emocí, je to v podstatě den jako každý jiný. Ale možná právě proto, aby ty dny nebyly úplně všechny stejné jako ty ostatní snad stojí za to do přípravy Vánoc alespoň trošičku úsilí vložit. Narozeniny přece také slavíme, ty kulaté často hodně bouřlivě. Tak proč se zříkat Vánoc?
Každá rodina má své vlastní vánoční rituály a tradice, někdo si je užívá doslova se vším všudy včetně často hodně vyčerpávajícího období, které jim předchází. Jiný se zase zaměří především na klid, pohodu a nechce si ji kazit předvánočním šílenstvím, které mnohdy dokáže celou tu sváteční atmosféru pořádně narušit.
A někdo se rozhodl Vánoce zcela ignorovat. Je to určitě každého věc, slavení Vánoc není povinné. Přesto mne napadá, zda to není škoda, vynechat je ve svém životě. Nebo je to jen jakási moderní póza, která některé lidi nutí k tomu, odlišovat se od davu a jít jinou cestou?
Pokud patříte k těm, kteří Vánoce neuznávají a neslaví, jak trávíte Štědrý večer? Opravdu si ani na malou chviličku, v tom nejtajnějším kousku své duše nepřipomenete své dětství a neřeknete si, že „dneska přece chodí Ježíšek“?
16.12.2010 Rubrika: Tradice a lidové obyčeje | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Děda Mráz, Santa Claus a náš Ježíšek
- Kudy a jak k vám chodí Ježíšek?
- Sousedka řekla naší dceři, že Ježíšek neexistuje
Diskuse ke článku - "Nesnáším Vánoce!" Životní postoj, móda, nebo póza?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
mashanka: tohle jsem chtěla taky napsat - pokud někdo nadává a je z nich unavenej - ať si je zruší, nebo omezí ty související činnosti - není nic jednoduššího... 
á moje téma 
Někdo holt vánoce má rád a někdo ne. Ne každý má dobrý vzpomínky z dětsví - i to se liší. A jo, ty co jsou z nich unavení - je to dost i tím, že o tom pořád každej mluví, reklamy nám vymývaj mozky, lidi nakupují jak smyslu zbavení a ten původní smysl se vytratil. Mmch. jsou to křesťanský svátky - a jen málokdo to tak slaví. A teprve zřídkakdo ví, že je to původem keltský svátek...
Já osobně to ignoruju už druhý rok - a není to póza, myslím to vážně. Rozhodně o nic nepřicházím. Pro mě je důležitý si odpočnout, zastavit se, a to je spojený spíš s tím koncem roku, resp. slunovratem.... S rodinou se taky vidíme víc - jedna z příležitostí během roku. Užiju si to po svým a jsem spokojená...
Vánoce mám ráda, ale chápu i toho, kdo je rád nemá. Pro někoho je to jedna jediná faleš - povinné návštěvy příbzných, které nemusím, povinné dávání a přijímání dárečků, které se nikomu nelíbí, protože na ty co bychom opravdu chtěli, nemáme peníze, povinné radování, někdo nemá rád kapra, někdo nejí cukroví, někdo je sám a jde mu na nervy všechna ta masírka, jak se o Vánocích mají všichni družit ...
Každý má vánoce takové, jaký je stav jeho duše.......
Vianoce... pre mna nie su den, pre mna je to cele obdobie. Ziadne sialenie po darcekoch, ked vidim niekde nieco, co viem, ze spravi radost, proste to kupim, ziadne extra vypekanie, vyvaranie, upeciem z niekolkych druhov po troche a mam istotu, ze sa to zje a rozhodne nevarim, ako pre tri rodiny, varim v takom beznom mnozstve ako vzdy. Pre mna je to o vianocnych piesnach - nie len koledach, to je trochu nuda :-) , o pohodli doma, pozrieme film, dame varene vinko, ideme na vianocne trhy, kupime punc, prejdeme sa, mesto krasne vysvietene. Ja teda, osobne, Vianoce milujem, odjakziva. A po Vianociach... to uz sa tesim na jar... Ja zas neznasam obdobie januar, februar, studeny marec, pre mna su zase toto najsmutnejsie, najotravnejsie mesiace. A nemam na to ziaden dovod, proste to tak je.
.gif)
joooo
a nesnáším tchyni za to, jak už od prosince při každé návštěvě u nás říká:
Já tak nesnášim Vánoce, už aby bylo po nich - 
a pak oblikátní věta: Vánoce mají být jen pro děti, jinak bych je zrušila - vy dva si doufam nic dávat nebudete!
jako by ji do toho neco bylo (a jak mam asi detem vysvetlit, ze mamince a tatinkovi jezisek nedonesl??
Jsem divná
Mám ráda Vánoce
Miluju zimu a sníh a stromeček a svíčky a prskavky
A vánočku a salát a rybu
a MILUJU PŘEKAPENÍ
A nejradši překvapuji
Uklízíme trošku víc, spíš tak, že normální úklid ve větší míře.
Cukroví pečeme s dětmi - zatím je to baví, slepuji a zdobím také s dětmi užíráme celý prosinec.
Nákupy dárků - naprosto nesnáším davy lidí všude - nakupuju po internetu, anebo nejpozdeji do začátku listopadu.
Pak jen drobnosti, co mi padne do oka - většinou skoro nic.
Vánoce mám moc ráda, nesnáším vánoční návštěvy. Letos odjíždíme 25 na hory - hurá!
Vánoce mám hrozně ráda. Jsou to moje nejmilejší svátky v roce. Kdo je nemá rád, tak nemá. Já moc nemusím hody a Velikonoce. Ale patří to ke svátkům v roce, tak to tak beru.
Všem přeji krásné, klidné Vánoce, splnění všech přání a v tom novém roce hlavně zdraví, pohodu a štěstí.
Vánoce podle mého gusta mám až teď. Nejhůř bylo chodit do práce ode tmy do tmy a pak vedle běžné domácí práce ještě piplat cukroví. Já vařím i peču ráda, ale to, co jde od ruky! Rozhodně k tomu teda nepatří titěrné tvary. Pak shánění dárků, vyčlenit si den, kdy musím všecko koupit. Moje práce totiž byla taková, že jsem se do města vůbec nedostala. Takže další nervy, vědět, že musím, protože jindy mít čas nebudu. A ty dárky...dospělí už všecko mají, vymýšlet ponožky a papuče
, protože na Kanáry zkrátka není
Poslouchat zoufalé dotazy mojí mamy "co ti mám koupit, co děckám?", to doprovázené neméně zoufalou tváří a mým vědomím, co se s tím chuděra nadře a odměnou budou útrpné obličeje pravnuků. Tak jsem loni bouchla do stolu, že dárky zkrátka nebudou, máme na to celý rok a nejsme tak bohatí, abychom vyhazovali peníze za zbytečnosti. Kluci dostali obálečky, dospělí nic. Já letos ani nepeču cukroví. Udělám vánočku a ořechové hrudky na poslední chvilku. Večeři udělám klasickou se vším všudy i výzdobou stolu, stejně tak stromeček..... Protože ty krabice se dojídaly až v únoru a s velkým nucením, i když to bylo všecko dobré. Jako hospodyni mi to trhalo srdce, práce, peníze, čas....a nakonec se to semlelo a dělala se litá buchta. Děkuji, nechci. S časem si nakládám podle svého, každý den se snažím V KLIDU projít město s tím, že nic nemusím a mám čas se rozhlížet třeba i po střechách a vikýřích, což jsem dříve nedělala, protože jsem se skloněnou hlavou koukala po výlohách a hledala inspiraci. Vánoce jo, ale jinak.
Cituji..."Všichni je máme spojené s vlastním dětstvím jako něco magického, kouzelného...." jestli se tak dá říkat hádkám a něčemu, na co raději ani nechci vzpomínat, tak to tedy dvakrát magické a kouzelné nebylo
.
Já neignoruji vánoce, neb manžel je i po odchodu dětí pro zachování vánoc….asi měl jako dítě ty magické vánoce… ale já štědrý večer přímo nesnáším…není to žádná póza, je to něco, co v sobě již nikdy nezlomím. Takže fuj fu fuj…ať už je to za mnou.
No jo, jenže my se nesejdeme, svátečně oblečení, koledu nezazpíváme, a pro koho bych asi zdobila byt a pekla cukroví - pro dvě kočky, kterejm je to ukradené? Mí rodiče jsou staří a nemocní, vánoční šílenství je dávno nad jejich síly. Většina příbuzných už nežije, a ti žijící jsou zas daleko. Má sestra jezdí na vánoce někam pryč do světa, neb nemá rodinu, a já už mám děti dávno dospělé a jsem sama. S těma kočkama. Takže mě vánoce fakt neberou, a nejradši bych do světa jela taky.
.jpg)
V době, kdy jsem přestala bydlet u mamky jsem vánoce neslavila. Ne, že bych je nesnášela, ale byly mi ukradené. Jeden důvod byl určitě ten, že jsem je neměla kde a s kým slavit, u mojí mamky to nešlo, nesnášela jsem jejího nového manžela, můj táta taky žil se svojí novou partnerkou a dítětem, můj brácha na tom byl podobně jako já.
Když jsem začla chodit s mým nynějším manželem a poznala jsem i jeho rodinu, začla mě nutit do společných vánoc manželova máma. Protože jsme na štědrý den pracovali, brala jsem si služby, měnila je s kolegyněmi s dětmi. Pár let jsem "přetrpěla" vánoce u tchýně a pak se nám narodil syn. Od té doby mám vánoce zase moc ráda, protože ta dětská radost, dětské očekávání je na vánocích nejkrásnější. 
A co se týče "masírky", kdo by to měl rád? V obchodech to vypadá vánočně už snad od října
myslím, že spoustě lidí vadí právě to, že se mají o vánocích povinně veselit / bratřit / páchat dobré skutky / uklízet / péct / zpívat koledy / těšit se atd.... můj manžel mě po svatbě zapřísahal, abychom zrušili vánoce - pak z něj vypadlo, že vánoce pro něj rovná se povinné gruntování, zákaz cukroví až do štědrého dne, návštěvy nudných příbuzných a zákaz lítání s kámošema (kteří podobně museli absolvovat návštěvy u příbuzných)...
... u nás byly vánoce nepovinné, neuklízelo se, cukroví se peklo (a dopékalo) průběžně jak se odjedlo, kapr se griloval a nesmažil atd... mezi 20. - 30. rokem jsem většinu vánoc strávila někde s kamarády, někdy i docela daleko (Austrálie, Brazílie) a bylo to super - někdy jsme slavili vánoce, někdy jen mírně (šli jsme na pivo do hospody a popřáli si), někdy vůbec - a fungovalo to podle toho jaká zrovna byla situace a nálada.
Teď máme taky vánoce nepovinné... děti teda trvají na stromečku a ozdobeném domě (zvenčí), dárky si dáváme maličkosti, když se vymkne pečení cukroví, tak prostě není (moc to nejíme, takže to fakt nechybí - si raději dám dobrou čokoládovou bonbošku než linecká kolečka), kapr nám nechutná, tak máme něco jiného, koledy nezpíváme... úklid máme takový ten běžný - a prostě to fuguje fajn....
Článek mi vyznívá trochu jako "ať si každý dělá co chce, jsem tolerantní, ale vánoce jsou krásné a kdo nejde s námi je pozer a měl by se nad sebou zamyslet...ale je to každého věc" 
Já pocházím z rozvedené rodiny a celé své dospívání a pak i rannou dospělost jsem se děsila vánoc kdy jsem pobíhala z jedné rodiny do druhé, omlouvala se a vysvětlovala a snažila se rozpůlit. Takže to může být jeden důvod proč lidi zrovna nemusí vánoce...jsou tlačeni do jakési rodinné idylky, která prostě není a ani vánoční kouzlo jí nepřinese. Po pár letech takovéhle vánoční schizofrenie vás to fakt přestane bavit a zatoužíte po tom svátky trávit někde daleko od lidí. 
.jpg)
Já nechápu jen jedno.
byli by nejraději, kdyby byly zrušeny?
Proč si je tedy nezruší sami, když je nebaví - vždyť je mohou ignorovat
