"Nesnáším Vánoce!" Životní postoj, móda, nebo póza?
V poslední době se víc než kdy jindy objevují názory ve stylu „nesnáším Vánoce, už aby bylo po nich“. Čím dál častěji to slýchávám od lidí ve svém okolí i čtu v různých diskusích na internetu, i na tomto magazínu jsem se takovým postojem k Vánocům setkala.
Musím říct, že mne to trochu zaráží, byť nikomu nechci jeho postoje vymlouvat, každý jsme nějaký, ten má rád to a jiný zas tamto. Ale Vánoce, to je přece něco jiného. Všichni je máme spojené s vlastním dětstvím jako něco magického, kouzelného, něco, na co jsme se s postupujícím podzimem čím dál více těšili a ty poslední dny nemohli ani dospat.
Čím to je, že pro některé lidi jsou v dospělosti Vánoce černou můrou a byli by nejraději, kdyby byly zrušeny? Může za to okázalá a obtěžující „masírka“, která se na nás už od října valí ze všech stran a nutí nás nakupovat, uklízet a péct, dokud nepadneme vysílením? Tomu se přece dá odolat, nevnímat to. A připravit pro sebe a své blízké Vánoce tak, jak nám vyhovuje.
Vánoce jsou přece krásné, osobně miluji tu atmosféru světýlek, koled, rozsvícených stromečků a vyzdobených ulic. Je to pro mne příjemné vybočení z jinak stále stejné celoroční šedi. Při pečení cukroví si užívám vůni vanilky a skořice, baví mne adventní výzdoba bytu. Na pár týdnů to u nás vypadá jinak, svátečněji, možná i trochu kýčovitěji, ale co na tom?
Když se pak sejdeme u slavnostní večeře, všichni svátečně oblečení a posléze zazpíváme u stromečku koledu, mám úžasný pocit z toho, že jsme všichni spolu a velice a více než kdy jindy si uvědomuji, jak je to krásné, když má člověk svou rodinu, své blízké.
Mám pocit, že ti, kteří Vánocemi okázale pohrdají a tvrdí, že je neslaví, nechystají, že je zkrátka ignorují, se tím ochuzují o něco moc důležitého, nenahraditelného. Jistě, když se na to člověk podívá střízlivýma očima bez jakýchkoli citových emocí, je to v podstatě den jako každý jiný. Ale možná právě proto, aby ty dny nebyly úplně všechny stejné jako ty ostatní snad stojí za to do přípravy Vánoc alespoň trošičku úsilí vložit. Narozeniny přece také slavíme, ty kulaté často hodně bouřlivě. Tak proč se zříkat Vánoc?
Každá rodina má své vlastní vánoční rituály a tradice, někdo si je užívá doslova se vším všudy včetně často hodně vyčerpávajícího období, které jim předchází. Jiný se zase zaměří především na klid, pohodu a nechce si ji kazit předvánočním šílenstvím, které mnohdy dokáže celou tu sváteční atmosféru pořádně narušit.
A někdo se rozhodl Vánoce zcela ignorovat. Je to určitě každého věc, slavení Vánoc není povinné. Přesto mne napadá, zda to není škoda, vynechat je ve svém životě. Nebo je to jen jakási moderní póza, která některé lidi nutí k tomu, odlišovat se od davu a jít jinou cestou?
Pokud patříte k těm, kteří Vánoce neuznávají a neslaví, jak trávíte Štědrý večer? Opravdu si ani na malou chviličku, v tom nejtajnějším kousku své duše nepřipomenete své dětství a neřeknete si, že „dneska přece chodí Ježíšek“?
16.12.2010 Rubrika: Tradice a lidové obyčeje | Komentářů 136 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Děda Mráz, Santa Claus a náš Ježíšek
- Kudy a jak k vám chodí Ježíšek?
- Sousedka řekla naší dceři, že Ježíšek neexistuje
Diskuse ke článku - "Nesnáším Vánoce!" Životní postoj, móda, nebo póza?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
punh: jasně 
ty se hravě schovají pod vlasy, pokud nejsi na Hálu a jen se budeš blbě usmívat a kývat a bude klid
Sofffie: ta potvůrko 
Ale jelítko - 16.12.2010 12:34 má naprostou pravdu. Možná by to mělo sloužit jako varování těm mladším, ještě ne tak zkušeným 
Holky, to bylo z minulosti, už to nezažívám, zdrhla jsem 
Nejen kvůli tomu, ale vlastně i kvůli tomu Teď už jsem stará bába, která si nic diktovat nenechá a s lidmi, s kterými se vídat nechce, se nevídá 
.gif)
Sofffie: ještě jsme zapomněli na špunty do uší
jelítko: to s tou dietou je dobrý nápad.
Máš pravdu, malý byt je výhoda, ale u nás to bylo tak, v malém bytě bydleli tchánovci a my měli barák
Takže logicky museli být oni u nás
jelítko: Rennee: nejlepší je se vymluvit na žlučník, nemusíte pak jíst vůbec nic. Mám s tím dlouholeté zkušenosti.
Jarča*: myslím, že veškerá nedorozumění plynou z toho, že každý má jiná očekávání. Mně by nevadila návštěva na 1 den, se svátečním obědem, dáme si dárky (nebo i bez dárků), popovídáme si a navečer odjedou. Ale několik dní je skutečně moc, alespoň mně to tak připadalo. Určitě to chce vše domluvit hned ze začátku, pak už je to čím dál těžší a chlapi si ani nepřipustí, že s návštěvou na několik dní je dost práce.
punh: no tak to bych chtěla vidět, kde by se u nás asi vyspali máme jednu manželskou postel. že by na zemi ve spacáku. malý byt má i velké výhody
punh: a co kdydy Rennee řekla tchýni, že drží dietu
Aja: když to všem vyhovuje, tak to je fajn
punh: tak to je síla Možná by to manžel pochopil, kdyby se víc zapojil do příprav kolem jídla a tak, ale ono je to s některýma chlapama těžký (včetně toho mého) - myslí si, že se to tam všechno vylíhne tak nějak samo
Renee: Ahoj, píšu ohledně slavení vánoc. Já zažívala úplně stejný pocity, akorát s tím rozdílem, že u nás byla manželova rodina nasádlená na celý svátky a já myslela, že se zblázním - přijížděli 23. a odjížděli 27.12. S manželem jsem se nemohla domluvit, vůbec nechápal, proč mi to vadí a když jsem po 4 letech manželství stanovila nový pravidla, že je nechci na celý svátky, ale jen na 1 den, byla mela. Od té doby se mnou skoro nemluví, ale mám klid
Prostě to jinak nešlo
Renee: 
naprosto tomu rozumím, je to špatný, když se člověk musí do něčeho nutit. Zkus si dát před jejich návštěvou panáka nebo 2 a nějak to vydržet. Možná to je blbý nápad, ale když ti nechutná jejich jídlo, tak bych diplomaticky navrhla tchýni, ať nic nevaří a odpočine si, že se o pohoštění postaráš a doneseš ho. Třeba by to ocenila, ale možná taky ne, protože může být přesvědčená, že vaří skvěle. 
A nebo je pozvat k vám. Vím, že to není ideální řešení, ale pokud na tom manželovi záleží, tak to je lepší než se kvůli tomu pohádat.
.gif)
Letos je to úžasný, protže tchýně už druhým rokem na sváteční oběd nezve, protože ji prý zmáhá vařit pro tolik lidí...tedy o tři víc než normálněTak se tam zase stavíme mezi svátky jen s dárky a na kafe a zase vysmahnem! Loni to bylo perfektní! Rychlé, bezbolestné a k nenasrání!
