Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Nějak mi to nedalo a přečetla jse, si ten článek ještě jednou a mám z něj dojem, že Barbora svou snachu neměla moc ráda ještě když snachou nebyla...
Citace: Chovala jsem se k ní mile, vstřícně, snažila se, abych nebyla nijak na obtíž. Myslím, že zpočátku se mi to i dařilo, i když jsem se často musela hodně ovládat.

Nejhorší na kuřácích krom setrvalého smradu a škodění ostatním je :
"jak to umějí všechno krásně vysvětlit svou svobodou a svým zdravím" .

Militatní nekuřák OTA

PS : váš syn je kuřák?

Křeček: kouření je kouření a hysterie je hysterie. Svádět všechny problémy lidstva na kouření je taky zcestné. Škodí nám spousta věcí, jenomže o těch se raději mlčí, je "ve veřejném zájmu", aby se děly. Používání chcemie v zemědělství.......např.
Tady je kouření taky jen zástupný manévr - nemám ráda snachu, hledám důvod, proč. Kouření je dnes takový hezký důvod a jasně legální, ten jogurt a sklenička by zase nemusely projít, přece jenom doba v tomhle ohledu pokročila a guláš se šesti už nemusí být to jediné správné. Je mi líto, ale máme dvě možnosti - buď budeme hledat důvody k nesnášenlivosti, nebo budeme hledat důvody ke spokojenému soužití.

Grainne: Naši taky doma kouřili celé naše dětství. Je to už 30 let a tenkrát se opravdu kouřilo všude.
Jen nechápu, když byl brácha astmatik, proč to třeba nezatrhl nějaký doktor.
Ale žádná láska k dětem a úcta k rodičům tedy nechyběla.

Barbora by si měla najít jiného koníčka

Vadilo by mi to kouření, ale na druhou stranu - kouří-li snacha tak moc, tak by to mělo, pokud jsi syna tak vychovala, vadit především synovi. A tomu to, zdá se, je putna
Jogurt k obědu nebo skleničkovou stravu bych fakt neřešila, teplé, čerstvě uvařené jídlo není jediné správné jídlo to je, jako kdybys řešila, jestli je lepší vařená zelenina nebo guláš, přitom obojí je vařené Prostě někdo radši salát, někdo radši guláš, hlavně že najíst dostane
Nepořádek? - podle jakých měřítek to hodnotíš, kde máš objektivní kritéria, co už je nepořádek a co je ještě přijatelné? Navíc - nemůžeš její nepořádek soudit optikou svých zkušeností navíc... Mám děti teprve chvilku (necelých pět let) a můžu zodpovědně říct, že nikdy dřív se můj pohled na to, co je a co není uklizená domácnost neměnil tak výrazně, jako se mění v poslední době ... pevně věřím tomu, že na tenhle vlastní vývoj nezapomenu a že za dvacet let nebudu snachu za její (ne)pořádek soudit...Mám skvělou "tchýňku" - vskutku extrémně pořádnou a jedna z věcí, které na ní fakt oceňuju, je, že na můj binec se dívá ne se shovívavým nadhledem, ale s obdivem - že jsem šťastná žena, když mě borčus netočí ... a to, že jí můj borčus točí, řeší tak, že si vezme hadr a to, co jí točí, zlikviduje, beze slova, bez náznaku toho, že mě tím školí a podobně, prostě ho likviduje kvůli sobě, ne kvůli mně

Grainne: souhlas

milodar6: Tam, kde se vytratila úcta k rodičům i autoritám, vyrostou z dětí bezcitní jedinci.
Tvoje vlastní slova a dále popis chování snachy. Chtě nechtě to vyznívá tak, že ona je bezcitná a bezcharakterní potvora, protože kouří.

No nic, mě vychovali rodiče s láskou a s cigaretou. Nevzpomínám si, jestli jsme měli uklizeno, či neuklizeno a jestli a jak často jsme měli upečeno a navařeno. Na skvělé dětství s rodiči se pamatuju dobře a mám nejlepší rodiče, jaké bych si mohla přát a moje potomstvo nejbáječnější babičku a dědu.

Milá Barboro, pokud ty sama se vidíš jako zlá tchyně, nepřej si vědět, jak tě vidí tvoje plnoletá a svéprávná snacha
Je jistě chvályhodné, že si bereš vnučku ven a snažíš se, aby si s tebou něco pěkného užila, ale vyvaruj se takových rádobyvýchovných myšlenek, protože časem se neudržíš a začneš je vykládat vnučce a snacha ti návštěvy velmi rychle zatrhne. Buď přece trochu tolerantní a hleď si svého jistě bezchybného hnízda, se synovým bydlením nic neuděláš a ani to nezkoušej, nebo se to obrátí proti tobě.
Možná by vnučka nemusela být středobodem tvého světa, měla by sis najít svoje aktivity, které tě zaměstnají víc, než sledování, co snacha dělá nebo nedělá. Možná jsem zlá, ale myslím si, že po spoustě věcí, které si mladí nějak dělají ti prostě nic není.

Věřím, že je to těžké tomu přihlížet a nemít možnost s tím nic dělat. Já jsem stejně jako psala Kominice vyvařovací a pečící tip a když se kouknu na mojí švagrovou, je úplný opak - vařila max čočkovou polívku, jinak její taktika je namazat rohlíky, zabalit do fólie a dát do lednice. Když bude mít někdo hlad, obslouží se sám. Jako zpestření jedly jejich holky pudinky Monte (nebo jak se to jmenovalo) a jistila to stálá zásoba bonbónů. To všechno je absolutně proti mému gustu, ale nikdy bych si nedovolila jim do toho kecat. Bráchovi to nevadí, kdyžtak něco uklohní on a jsou v poho.
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že ačkoli jsem vdaná 19 let, ještě teď se ježím, kdykoliv tchýně a stejně tak moje máma mají sebemenší poznámku k naší domácnosti, ať je to cokoliv (nekouříme).
Chci jen říct, že nikomu asi není příjemné, když mu druhý říká co má a nemá dělat, ale přeci mám stejnou obavu o to, že takovou tchýní jakou je Barbora jednou budu i když si teď říkám, že se budu snažit se poučit. Myslím, že je to dáno generacemi.

milodar6: Já mám ohledně toho teplého jídla vzpomínku - a ne zrovna příjemnou. Když jsem se rozváděla s prvním manželem, chtěla na mně bývalá tchýně nakydat co nejvíc špíny, takže psala k soudu, jak děti nemají teplé jídlo, odbývám je jogurtem atd. Chodila jsem do práce, děti měly zaplacené obědy ve školní jídelně, o víkendu jsem vařila a na teplé večeře jsem nikdy nebyla zvyklá ani když jsem byla malá a nechce je v mojí rodině nikdo ani teď. Pro bývalou tchýni to ale byla voda na mlýn, že proti mě může použít cokoli.Nakonec i soudkyně řekla, že proti jogurtu k večeři se nedá nic namítat. A rozhodně si nemyslím, že bych byla bezcitná a měly mi moje děti co oplácet.
Možná, kdyby se tu mohla Barbořina snacha trochu bránit, nebylo by všechno tak zlé, jak to Barbora ze svého pohledu vidí. Jak jsem psala,ohledně toho kouření souhlasím, ale jinak si myslím, že není všechno jenom černé nebo bílé.

Grainne: vůbec jsi nepochopila o čem mluvím. Láska a cit se opravdu nedá vynutit, ta musí být v nás.

milodar6: není co dodat sharon: moc hezky jsi to napsala jen bych se opakovala každá babička má ráda svoje vnoučátka a chce jim jen a jen to nej ,ale taky se to musí říct taktně né ROZKAZEM

milodar6: miluju své rodiče a miluju své děti. To, jestli moje skorosnacha vaří, nebo nevaří, uklízí, nebo neuklízí, s tím nemá nic společného.
Bezcitné a surové je mít někoho rád jen když se bude chovat tak, jak my si přejem.
Láska a vztahy se nedají ničím podmiňovat, to je kupčení s city a to je mnohem horší, než cigareta.
Jak známo, špatné mezilidské vztahy vytváří stres a ten je původcem mnoha nemocí.

sharon: jsem vyvařovací maniak ale s klidem přiznám, že když byli děcka malé tak jsem nepovažovala za nutnost aby k obědu měli pravidelně teplé jídlo. Někdy dostali umixovanej tvaroh jindy přesnídávku.
Narovinu- paštikovat mi tchýně do toho jak a čím krmím svou dravou zvěř tak s ní vyběhnu jak s horkým bramborem!!!!

Jezdí k nám synovec s rodinou- pro jeho ročního skřítka jsem "Bááábíííí" a zbožňuju ho. Absolutně neřeším jak to mají mladí doma zavedený. Když k nim přijedu, dřepnu na prdel a je mi šumák do toho jestli doma kouří, jestli má Jíťa uklizeno nebo čím krmí prcka. Myslet si o tom můžu co chci, ale respektuju to že je to jen a jen jejich věc.