Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Viděla bych to na klidný večerní rozhovor.Vím,že jsem tlustá a taky mi to vadí.Ale jsem teprve půl roku po porodu a nejde to tak snadno dolů.Co uděláš ty,abych mohla hubnout? Čím víc na to člověk myslí,tím hůř jdou kila dolů. Navštiv dietologa,ne šarlatána,ale opravdu toho,kdo má tento obor vystudovaný na lékařské fakultě.Ten ti pomůže zhubnout tak,že ti změní stravovací režim a vydrží ti to celý život. Nebude ti zakazovat chleba s máslem a medem,když ti to pomazlí dušičku,jen nesníš 2 krajíce,ale jen půlku tenkého krajíce a máslem jen lehce zalepíš póry. A souhlasím s Kadlou-čtvereček čokolády v pravý čas dělá hotové zázraky.

caira: ty si vážně hustá v tom prvním příspěvku taky jedna s těch co si berou druhýho pro postavu nebo prachy a na nějaký vlastnosti kašlou? to si fakt dokážeš druhýho přestat vážit kvůli tomu že přibral nebo vyplešatěl? pochopitelný je že se mu to nemusí líbit a třeba ho nemusí v postely vzrušovat ale není to důvod k urážkám a nadávkám!! půl roku po porodu je asi holka v jenom kole a nemá čas na nějaký fitka a výlety na kole a on by ji měl nějak pomoc a ne ji zhazovat! vo takovýho bych si kolo nepřela protože je to bezcharakterní neomalenej hajzlík a schválně až bych zhubla(a to bych si teď dala záležet) by sem se na něj vykašlala a našla sio nějakýho co mě bude mít rád pro moji povahu a né tělo.

Marjána:
j ho taky chápu, já bych tohle taky nesnesla - půl roku je dlouhá doba
čas Ti dal a asi snahu neviděl..
když si to představím naopak: svého muže, jak přibere 17kg a ještě ode mne očekává sex s nadšením...
no já bych si do něj taky rýpla

Ono je to těžký. Mám taky pár kilo navíc a ne a ne to zhubnout, ačkoliv teoreticky je mi všechno jasný. Ale ta praxe! Mám slabou vůli a miluju čokoládu, nemám ráda zeleninu a ovoce taky moc nemusím. Cvičení je mi odporné, kromě plavání, ale k tomu se dostanu maximálně o víkendu a to ještě ne vždy. Procházky 1x za týden to taky nezachrání.
Chce to změnit životní styl. I u kojení můžeš jíst zdravě a nepřecpávat se a u dvou dětí se člověk nalítá. Já jsem po obou porodech zhubla do půl roku ani nevím jak. Málo jsem jedla, málo spala, za celý den jsem si nesedla, dlouhé procházky s kočárkem udělaly také své.
Teď, co sedím 8,5 hodiny za psacím stolem, pak se tramvají a autobusem přesunu domů a tam se zřítím na křeslo a pak do postele, toho moc nenahubnu.
Ber to tak, že teď si můžeš do jisté míry udělat svůj režim, vařit si to, co chceš a nejsi odkázaná na jídlo v závodce nebo v hospodě, zapoj manžela do hlídání a zajdi si 3x v týdnu zacvičit. A dělej to kvůli sobě, ne kvůli manželovi a jeho blbým řečem!

Já chápu, že mu to vadí, ale nechápu, že se vyjadřuje tak, jak se vyjadřuje.
Říká se, že těhotenství trvá 9 měsíců a minimálně tak dlouho trvá, než se dá tělo do cajku. A pamatuju si tu hroznou únavu, když starší měl 2,5 roku a narodila se dvojčata. Absolutní nevyspání, nulová energie. Bez margotky jsem nedokáyala fungovat. S následky se taky vypořádávám dodnes a to mají dvojčata tři roky. Ovšem já nikdy nebyla štíhlá a hlavně - manželovi se holky při těle líbí, to mám kliku, že jsem nikdy neslyšela to, co ty.
připadá mi to odporné, protože říct kritiku je sice nutné, ale je potřeba volit správně slova. tohle byla podpásovka hnusná. Ty zhubneš, ale on bude kretén už nafurt.
Jo, hlídej se, zkus si najít chvilku pro sebe - a zapoj ho. když má kecy, ať ti dá možnost to změnit. nenech se vystresovat. Klidně mu řekni, že se snažíš, ale že to půjde pozvolna, s tím se musí vyrovnat, pokud je to dospělý chlap.
hodně štěstí.
napadá mě, co by ti asi řekl, kdybys - nedej bože, jen teoretizuju - měla nějaké trvalé následky po nemoci/úrazu... Dokázal by být oporou? Tenhle typ chlapů se mi hnusí

vydrz. mala má pul roku, zacnes prikrmovat, postupne prestanes kojit a budes moct zacit cvicit a hubnout. deti pochopitelne tatinkovi na hlidani.
jo a nejses to ty kdo narusuje doma pohodu.

legitim: Ó, to je rada za všechny prachy. Za půl roku tu budeme řešit dopis od Terezy "Opustil mě manžel a já zajídám stres čokoládou, takže mám 120 kilo"...

Není to lehký období, ale Terezo, ten chlap je ve stresu taky. Musí uživit tři lidi, moc toho zřejmě v noci nenaspí, žije vedle unavené vystresované obtlouslé maminy a přitom mu hormony likvidujou zbytek zdravýho rozumu. Chová se jako primitiv, to je jasný. Ale tak trochu ho chápu.

Koukej se smat, radovat ze zivota, tancovat a futruj na co mas chut. Zivot je kratkej....
Nech manzilka vykvasit. prejde ho to, az zjisti, ze te ty jeho kecy nerozcilujou...
Jo a nadvaha u kojici maminy mi neprijde jako zdravotni riziko, kvuli kteremu by ses mela stresovat...
Kliiiiiiiidek

Hubnutí..ooo věčné téma.. Tak v první řadě musíš chít hubnout kvůli sobě, nikoliv kvůli někomu, to nikdy nejde. Ty musíš chtít být krásná a štíhlá. Za druhé hubnutí začíná v hlavě...vsugeruj si, že ti to hubnutí jde...žádné řeči, myšlenky typu, stejně je to k ničemu, stejně nezhubnu atp...to je na nic..přesvědčuj se, že to jde..a proč by to vlastně nešlo že? A za třetí i při kojení lze změnit životní styl..nemusíš držet drastické diety, kdy hladovíš, nebo tělo dlouhodobě postrádá nějaký stopový prvek...to k ničemu nevede...porušíš to, přibereš to zpátky a máš znova depresi jak hrom, žes nevydržela. Na netu je spousta stránek o zdravém životním stylu, když už nechceš jít k lékaři, tak si to prostuduj tam. Za čtvrté, nauč se nakupovat nehladová a nekupuj špatné věci, co doma není, to se nesní! A zaposlední..bez správného odhodlání to nepůjde, a nepomůže ani drsná rada od cairy...pozitivní motivace je mnohem účinější..až zhubneš prvních pár kilo, hned se odměn, ne sladkým..ale třeba rtěnkou, kadeřníkem, novým oblečkem.... Dej si cíl, že si každých 5kg schozených odměníš něčím co máš ráda, může to být třeba i procházka v parku bez dětí, kino, divadlo, ale hlavně najdi sama sebe, hubni pro sebe. Dělej to všechno jen pro sebe...to je největší motor, ne zblblý manžílekHodně štěstí výdrž

Terezo, tvůj muž je blb, promiň, ale místo aby tě podporoval, tak se chová vyloženě hnusně. Mě tohle manžel říct, tak by mě to tak naštvalo,že bych mu 3x týdně hodila děti na krk a šla cvičit a až bych zhubla,tak bych ho zas na oplátku nepustila já k sobě a použila bych jeho slova. Ono je dost pravděpodobné,že nebude trvat dlouho a taky mu nějaké to kilo navíc naskočí. Já vím, že rozbít rodinu s dvěma dětmi není jen tak,ale urážet se nenech. Nechceš mě, nechtěj. Já bych mu nasadila brouka do hlavy, při čtení sms bych se usmívala i kdyby to byl výpis z banky a občas bych dělala,že odpovídám, neustále s milým úsměvem na tváři. Na jeho dotaz, komu píšeš, bych odpovídala, ale kámošce.
Držím ti palce,ty to určitě dokážeš,jen to chce víc času, je to moc brzo po porodu a tělo se s ním musí srovnat a jak nám léta přibývají,všechno dýl trvá.
O nedostatku pohybu to u tebe nebude a nejíst je cesta do pekel, ono to chce hlavně pravidelnost, menší porce častěji, ale sama vím,že se malými dětmi to jde dost špatně. A vyvaruj se dojídání po dětech.

Ale stejně si myslím, že to jen zástěrka pro jiný problém...
Mám obavu, že i když autorka zhubne, tak to s manželstvím dobře nedopadne.
Tam nejde o deset kilo navíc...

tak za prvé mu okamžitě zaraz to jeho debilní chování! Nemá právo tě ponižovat a urážet.
navíc on sám asi taky není dokonalej.
A až se trochu vyzuří, až ho seřveš, tak se zeptej, co ho žere, že se chová jako ko*ot.
Najdi si nějaký cvičení, tanec, cokoli, a choď 2-3x týdně, děti vraž manželovi, až bude mít remcy, proč by měl hlídat (tohodle magora tipuju, že je mít bude), tak mu se sladkým úsměvem sděl, že chodíš cvičit, abys nabrala formu. Ale pozor - kvůli sobě, nikoliv kvůli němu.

manžel je debil
a i jako kojící žena klidně můžeš držet dietu. Stačí zdravá vyvážená strava, plná živin, minerálů a vitamínů, šestkrát denně, pít hodně tekutin - neperlivou vodu a zelený čaj hlavně, ono to prospěje i dítku neboj. Když najedeš na drastickou dietu, tak se dostaneš tak akorát do kolotoče jojo efektu a nikdy nezhubneš. A když zhubneš, tak jen na čas a po čím dál kratší době se ti vrátí kila zpět dvakrát. To znám na vlastní stryje A pohyb - tak jak to říkaly holky, prostě drahé polovici oznam, že má třikrát týdně od tolika do tolika službu u dětí, že jdeš do fitka a že je to na jeho přání, když teda nechce mít doma bednu kytu - pablb.
Jo a ještě jedno, až ti zas začne vyčítat, že si tlustá, postav ho před zrcadlo a řekni mu, že ani on už není to, co to bývalo, vlasy řídnou, čelní pleš pomalu přerůstá v CDéčko na temenni, přišní svaly ochabují a o prostatě ani nemluvit a k narozeninám mu kup krabičku na léky, takovou tu speciální na Viagru, co vypadá jako prsten
Hodně štěstí a síly

annie: a když to manžel neřekne sám, tak by mu měla vrazit dítka se slovvy -jdu do fitka a na kosmetiku, sám víš, že se sebou něco musím dělat

Manzel je vul! To za prvé. Za druhé pokud vadí kila navíc i tobe tak s tím zacni neco delat, typu prijde manzel domu, vraz mu obe deti, pro mladsí flasku s odstríkaným mlíkem a seznam vecí, které musí udelat (treba vykoupat, precíst pohádku a tak) a vypadni ven. Jestli maká od nevidím do nevidím tak to praktikuj jedno odpoledne o víkendu. A jestli pujdes na rychlou nekolikakilometrovou procházku nebo zahucís do fitka je jen a jen na tobe. Pokud Ti kila navíc zase az tak moc nevadí a serou te pouze manzelovy blbý kecy, tak mu vraz obe deti taky, ale místo pocení si zajdi na pokec s kámoskou, do kina, proste neco jenom pro sebe bez potomstva.
A k cokoláde - plný souhlas s Kadlou. Ne kazdý den, ale jednou do týdne si telo poradí pomerne bez problému i se studentskou smesí.