Po porodu jsem přibrala. Jsem proto prašivá?
Je mi dvaatřicet let a před půl rokem jsem porodila naše druhé dítě. Bohužel, zůstalo mi dost kil navíc a nemůžu se jich zbavit. Manželovi dochází trpělivost a čím dál více mne ponižuje a shazuje. Je to pro mne doslova peklo.
S váhou jsem nikdy neměla nějaké výraznější problémy. Sice jsem nepatřila mezi vyloženě štíhlounké laňky, ale neměla jsem nikdy žádnou nadváhu. Při svých 175 cm jsem vážila 68 kilo a cítila se dobře. Během prvního těhotenství jsem přibrala čtrnáct kilo, z porodnice jsem šla o šest lehčí. Zbylých osm jsem hravě shodila během tří měsíců, vlastně ani nevím jak. Šlo to nějak samo.
Druhé těhotenství mi dalo zabrat trochu víc. Od pátého měsíce mi hrozil předčasný porod, dlouhou dobu jsem dokonce proležela v nemocnici. Málo pohybu a pravidelná strava se podepsala na mém těle. Na konci devátého měsíce jsem vážila 95 kilo! Porodem jich sice pár ubylo, ale pořád jich hodně zůstalo. Doufala jsem, že se bude opakovat zkušenost z prvního těhotenství, ale nestalo se tak.
Teď je mladší dcerce půl roku a já vážím 85 kg, už se mi to podařilo stáhnout na 79, ale opět jsem nabrala zpátky. Stále kojím, takže nějakou přísnou dietu držet nemůžu, se dvěma malými dětmi taky nemám čas na pravidelné cvičení. Připadám si jako v začarovaném kruhu. A navíc mi hodně vadí manželův přístup ke mně.
Krátce po porodu se snažil být ohleduplný a tolerantní, ale s postupující dobou je čím dál víc podrážděný, přímo nepříjemný. Nemine den, aby neměl nejapné poznámky k mému vzhledu, vrhá na mne znechucené a opovržlivé pohledy, odmítá se mnou spát. Prý se mu doslova hnusím a dokud budu vypadat jako bedna kytu (jeho slova), spát se mnou nemůže.
Je mi z toho hrozně. Samotnou mne to velmi trápí, snažím se v rámci možností s tím něco dělat, ale není to vůbec jednoduché. Občas jsem tak vynervovaná, že sním na posezení klidně celou Studentskou pečeť. Asi mám tendence ty problémy zajídat. A tím víc se v tom bludném kruhu motám.
Zhubnout je teoreticky tak snadné. Snížit příjem kalorií a zvýšit jejich výdej. Jenže v praxi to tak snadné není, zvlášť pro kojící ženu. Ráda bych se zeptala ostatních žen, jak se jim podařilo zbavit se nadbytečných kil po porodu. Nerada bych kvůli tomu ničila naši rodinnou pohodu, ačkoli mi manželův přístup hodně vadí. Pořád jsem to přece já, i když s pár kily navíc. Copak je dneska už vážně každý tak posedlý dokonalým vzhledem, že když někdo váží o trochu víc, než je norma, je automaticky odepsaný a opovrženíhodný?
30.3.2011 Rubrika: Hubnutí | Komentářů 149 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Zhubněte do plavek s krabičkami. I s dietou můžete být v pohodě.
- Jablečný ocet. Dostupný zázrak nejen na hubnutí.
- Jak se dostat do formy. Pravidla úspěšného hubnutí.
Diskuse ke článku - Po porodu jsem přibrala. Jsem proto prašivá?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Riki: máš vcelku správný názor na situaci.... nelze házet svojí neukázněnost na to že jsem porodila dítě a to vše ospravedlňuje a musí se to respektovat. Prostě těhotenství je doba výkyvu váhy, kdy těhotné své chutě pustí s uzdy logikytzv. ve prospěch miminka. Ano částečně je to skutečnost, jelikož se hormony udělají své, ale také máme přeci rozum, který logicky říká odsud - podsud, tudíž přibrat v těhotenství 20 a více kilo je doslovná neukázněnost.
Těhotenství není nemoc a ten výkyv váhy se opravdu dá zvládnout, pokud o to má žena opravdu zájem, ale nikoliv tabulkou čokolády, která vydá energretický příjem za dva dny odlehčené stravy. Prostě to musí musí být v hlavě nikoliv ve výmluvách a tužbách !!!!
Riki: Suverénní a nad věcí být nemusí, ale po počátečním šoku by se k tomu měl nějak zodpovědně postavit. Když to zvládně žena, zvládne to chlap taky, jen musí chtít.
Sofffie: Já ti nevím, asi jsem naivní a zhýčkaná, ale fakt se takoví sem tam najdou a jaksi jsem předpokládala, že je takových většina. Ti ostatní nějak nezapadají do mé definice, co je to chlap
Jinak já bych neporovnávala změny fyzična vzniklé v průběhu života v řádu let se skokovou změnou v řádu měsíců v těhotenství. Na to, že lidi nemládnou, že s věkem přibývá nedostatků, kil, vrásek, naopak ubývá vlasů a podobně, na to je každej psychicky jaksi připraven od mládí a počítá s tím. Teda většina asi ano... ale že manželka přibere za 4 měsíce 25 kg, to je změna sakra rychlá a výrazná, a s tím rozhodně nepočítá každý. Ani každá.
Stanik: Ale ony ty porody můžou být fakt jiné. Já jsem po prvním dítěti zhubla všechno vcelku rychle bez zjevné snahy, po druhém mi taky zbylo pár kil navíc.
Ona by taky ráda zhubla, nejde jí to, manžel jí pořád ponižuje, tím ji ještě utvrdí v tom, že zhubnout nedokáže, ta čokoláda je už jen náplast na frustraci- prostě začarovaný kruh.
Je fakt že tu nemáme informace jak moc je manžel ochoten se zapojit, jestli jí třeba i nenabízel cvičení, hlídání.
Ale každopádně jeho chování je neomluvitelné a kdy tak o tom přemýšlím, jesli se do té doby choval ohleduplně a s úctou a teď je z něj takovýhle hulvát, může to být v tom, že má někoho jiného a snaží se vinu hodit na manželčiny proporce, aby neměl tak špatné svědomí azamaskoval nechuť k sexu s ní. To bývá myslím dost časté, i když to asi Tereza slyšet nechtěla.
Verera: odkdy chlapi používají ve vztahu hlavu?
kareta: náhodou aquaerobic je super! Máme prima cvičitelku, je to sakramentskej záhul a přitom se člověk jen tak plácá ve vodě... Nikdy jsem si nemyslela, že zrovna MĚ bude bavit nějakej pohyb.
Verera: on je rozdíl přečíst si někde, jaké je to být otcem a jaký má být správný otec, a co všechno by měl či neměl, a pak být postaven před realitu. Však ani ženy, které mají načteno o mateřství kde co, nejsou potom nad živým miminem vždycky suverénní a nad věcí. Tak proč to vyčítat muži.
Stanik: Viděla jsem fotky, máš pravdu A přesně, já si cením hodnot svého muže, jeho charakteru, jak se ke mně chová.... a že přibral? No jo no, to je život.
Já taky přibrala, co jsme spolu. Skoro 10 kilo. Když si před ním na to stěžuju a vymýšlím další a další diety, pohladí mě po mých "špekách" a řekne něco milého, třeba že jsem pořád ta jeho krasavice a ozdoba jako kdysi a rozhodně mě nepřestane milovat, tak ať si tím nelámu hlavu. Je mi úplně jedno, jestli lže
nejlíp se hubne, když je doma jen to nejnutnější......
Nika1: no a myslíš, že když chlapovi při pohledu na špeky nestojí, tak argument o BMI na tom něco vylepší?
Verera: nj, jenze ja si myslim, ze hlavni zklamani je ze po prvni porodu, byla pani za chvili zase jako driv.. a po druhe ji to nejde... a misto aby chodila vecer cvicit ( myslim, ze by i rad pohlidal, kdyby videl snahu) tak ji vidi bastit cokosku....
ano nelibi se mi, jak s ni jedna... ale chlapi jsou nekdy fakt burani. Tohle presne delal exmanzel me kamaradce po porodu... protoze preci jine zenske zhubnou hned, to jen ona se malo snazi...no dopadlo jak dopadlo.. nasel si mladou, velmi jednoduchou divenku, ktera halt mela o dvacet kilo min nez jeho zena. Omlouval to tim, ze preci po ni chtel jen jednu vec... a ona se vubec nesnazila. Zavrzenihodne jiste, lec chlapi sjou nekdy opravdu primitivove.
kareta: jo, plavání je dobrá věc, a ne jen na zhubnutí, vůbec na fyzičku, na klouby a tak vůbec.
Terezo, nevím jaký krasavec je Tvůj manžel, ale po těch jeho kecech bych ho postavila před zrcadlo a řekla : Já jsem porodila dvě děti. A na co se vymluvíš Ty ?
Půl roku po porodu je ještě brzy na nějaké závěry.
Já vím, že mě "kojící liga" odsoudí, ale já bych v první řadě začala převádět dítě na příkrmy a postupně omezovala kojení. Není nutné kojit dítě do předškolního věku, a půl rok plného kojení a další čtvrtrok postupného odvykání by dítěti neublížil a Tobě by pomohl.
Hlavně se měj ráda a nepodléhej panice. Však ty kila postupně shodíš, jen na to potřebuješ klid v duši a ne aby Tě někdo deptal.
Riki: Jenže manžel nemá co být nezaujatý pozorovatel. Má na dětech stejný podíl jako matka, tak se podle toho má i chovat.
A že ho chudáčka nanapadlo, že žena po porodu přibere, že bude vstávat v noci k dětem, bude tím pádem utahaná, že bude většinu času s miminem a nebude mít čas a ani chuť ho opečovávat, naopak bude očekávat, že on se zapojí do péče o dítě... no to je jeho blbost. Kdyby měl jen trochu zájem a našel si předem 2-3 články na netu nebo jen používal hlavu, tak mu to musí být jasné. To je cena za to, že má dítě, snad by mu to za to mělo stát , ne? Prostě se po něm chce jen to, aby převzal svůj díl odpovědnosti a ne aby se choval jako další děcko.
Renee: no my si s muzem udrzujem konstatni hmotnost... co ja jsem zhubla, on od zacatku naseho vztahu pribral.. ale porad je to ten bajecnej chlap, co jsem si ho brala...a vypada bajecne...