Stala se ze mne zlá tchyně
.jpg)
Také tak nesnášíte slovo tchyně? Já ano, už od svého mládí. S matkou mého manžela jsem si užila opravdové peklo a zařekla jsem se, že já taková nikdy nebudu. Když se můj syn seznámil se svou pozdější ženou, snažila jsem se ze všech sil svému předsevzetí dostát. Chovala jsem se k ní mile, vstřícně, snažila se, abych nebyla nijak na obtíž. Myslím, že zpočátku se mi to i dařilo, i když jsem se často musela hodně ovládat.
Zlom nastal po svatbě, respektive ve chvíli, kdy snacha otěhotněla. Najednou jsem si uvědomila, že její nedostatky už nejsou jenom její věc, ale že jim bude vystavené to malé miminko, které za nic nemůže.
A začaly neshody. Možná některé z vás namítnou, že jsem si mohla spoustu věcí odpustit, ale myslím, že většina pochopí, že některé věci se prostě nedělají. Například kouřit v těhotenství. Milada kouřila vždycky hodně a mně to dost vadilo, nikdy jsem jí však nic neřekla. Když jsem zjistila, že svou kuřáckou vášeň není ochotná omezit ani v těhotenství, pěkně jsem jí vyčinila a obvinila ji, že ničí zdraví svému ještě nenarozenému dítěti. Byla z toho velká scéna a několikatýdenní citelné ochladnutí.
Postupem času se to nějak srovnalo a po narození Michalky, které je dnes rok a půl, se na nějakou dobu vše uklidnilo. Z holčičky jsme měli všichni velkou radost. Bohužel, snacha se neprojevila jako příliš dobrá matka. Kojit přestala ještě v šestinedělí, přednější jí byly ty věčné cigarety. Hulí doma jako fabrika a vůbec jí nevadí, že v té samé místnosti je Michalka. Věřte, že je strašné, když k nám přijdou na návštěvu a já z oblečení té maličké cítím cigaretový kouř.
Vadí mi, že s ní skoro nechodí ven, věčně má doma nějaké kamarádky a u kafe si povídají, kouří a Michalka je ponechána kolikrát v ohrádce, aby je neobtěžovala. K obědu ji odbude jogurtem, a když už něco uvaří, tak maximálně polévku, případně koupí nějakou tu hotovou stravu pro malé děti.
Syn tomu všemu jen přihlíží, svou ženu miluje a snesl by jí modré z nebe. Když ho na tyto zásadní věci upozorním a chci po něm, aby nějak zasáhl a nedovolil, aby té maličké její vlastní matka ničila zdraví, hrubě se proti mě ohradí a odkáže mě, ať se starám sama o sebe.
Je mi z toho všeho velice špatně, nejhorší je ta bezmoc, protože vím, že i kdybych se rozčilovala sebevíc, nic nezmůžu. Oni jsou dospělí a budou si dělat, co chtějí. Bez ohledu na kohokoli, včetně vlastního dítěte.
Manžel už rezignoval dávno, k nim na návštěvu prakticky nechodí, protože z toho zakouřeného bytu a věčného nepořádku mu bylo na nic. Já se snažím chodit k nim naopak co nejčastěji a brát Michalku ven, aby alespoň na chvíli tam odtud vypadla. Musím říct, že to snaše nevadí, naopak, vidím na ní, že to velice vítá, protože má pak víc času sama na sebe.
Nevím, jestli dělám dobře, jde mi hlavně o tu maličkou. Muž mi říká, že bych se neměla tolik angažovat, protože jinak si snacha žádné pořádné mateřské návyky nevypěstuje a bude pořád spoléhat na mou pomoc a ochotu.
Co si o tom myslíte? Dokázali byste jen tak nečinně přihlížet, kdyby některé z vašich dětí nebo jejich partnerů takhle vědomě poškozovali vlastní dítě?
4.5.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 150 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Stala se ze mne zlá tchyně
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
olin: a to musí být na mateřské aby uvařil, poklidil nebo se věnoval svému dítěti? To snad platilo v minulém století. Ve zlém to neberu jen mě to udivuje. A polévka k obědu není nijak zlé jídlo, moje holky jsou taky polívkové a takhle malé dítě ani celé jídlo nesní. I u nás je v poledne polévka a hlavní jídlo je večer, ale neopovážila bych se tvrdit, že je to jediný správný model.
neznáme pohled druhý strany, ale pokud snacha hulí děcku pod nos, krmí ho jen jogurtama a přesnídávkou, nechodí s ním ven a jen ho zavře do ohrádky, aby "si hrálo", tak tedy nechápu, proč si takový lidi vůbec pořizujou děti 
některý reakce tady v diskuzi jsou pro mě naprosto nepochopitelný. copak je opravdu v pořádku, aby se někdo takhle choval k dítěti? kdyby to byl článek o tom, že bářina snacha má psa, nechodí s ním ven, krmí ho jogurtem a zavírá ho v předsíni, aby neotravoval, tak se všechny ty pseudobojovnice za snašinu svobodu zjeví 
Asi bych to také nezvládla a do kouření kafrala. Naštěstí je můj syn jako celá naše rodina zarytý nekuřák a kuřačku by nesnesl. Vám zbývá teď už jen mlčet a malou brát co nejčastěji na procházky do parku. Hodně štěstí a pěkné dny s vnučkou.
.gif)
Ota: to sice není ideální stav a nelze to popřít, na druhou stranu s klidem podstrčíme dětem chemicky ošetřenou zeleninu a otevřeme okno, kterým mu do pokoje zavane kouř ze sousedova kotle na uhlí.
Netvrdím, že je to ideální stav, ale podléhat každé kampani o škodlivosti čehokoliv nelze beze zbytku, jednou je to maso, potom vejce, nákazy od zvířat.......cokoliv, co se zrovna hodí.
Všechny tyto věci jsou škodlivé a lidé mezi nimi kličkují v honbě za vlastní existencí.
Za nejškodlivější považuji ten stres z toho, že se zase už děje(dělá) někde něco škodlivého a vytváří se panika.
olin: a až se Bára ozve tak co? Podle mě nemá smysl ji podporovat v úderných projevech aby snachu srovnala, konstruktivní je, jí říct, že pro malou dělá to nejlepší a ať to dělá potichu dál. Kouření je hnus, ale ona s tím neudělá vůbec nic, maximálně docílí toho, že si snacha nevypěstuje "pořádné mateřské návyky" a taky jí vnučku už nepujčí. Pokud jí jde opravdu o vnučku tak se zapře, bude sticha a třeba navrhne, že si malou vezme na víkend. Já když se vdala, taky jsme si lezly na nervy a pomohlo každý den najít jednu věc a tu pochválit, zbytek nevidět neslyšet a světe div se, nakonec jsme k sobě našly cestu a mé děti spokojeně čerpají od rodičů i babiček. Jenže to se musí chtít, něco hezkého vidět
sevenofnine:
Zkusím na tebe podobně jak ty na mě (ale nic ve zlém, směju se u toho...) : A jak ty víš, že on je TAKY na mateřské ??
olin: za dítě odpovídá matka, i kdybychom to v tomto případě nepovažovali za ideální, je to pevně daná veličina, ze které je nutné v tomto případě vycházet, babička má jen ta práva, která jí rodiče, tedy syn a snacha přenechají.
No ona vnučka má především dva rodiče, on i syn má možnost něco výživného uvařit, uklidit nebo jít s malou ven.
.jpg)
Grainne: to je sice pravda ale pokud by kuřáci jeli "v uzavřeném režimu" tak ať si kouří třeba 24 hodin v kuse .... jenže nejedou a děti se bránit nemůžou .... jsem syn kuřáka takže "takovéty rodiné cesty" automobilem s cigaretkou otce + setrvale zakouřený záchod a obyvák ( balkon jsme neměli).
Grainne: monja:
vnučka a snacha žijí ovšem spolu, že...v některých situacích jaksi nelze rozdělit přístup, ale to je stále dokolečka, už tu bylo vše řečeno, jen ať se Bára už ozve !
JarkaP:
Taky nemyslím srážet úmyslně, ale že citlivku by to "porazilo", a to mi Bára taková připadá. Jinak jiná slova, ale stejné myšlenky, co ? Souhlas.
Majucha: nemluvím o vnučce, tu si může užívat jako vlastní, nikdo jí nebrání, mluvím (píšu) o snaše.
.jpg)
Majucha: 
vnučka není jistě cizí ale snacha jo
takže zdvořilost a jistý odstup je namístě 
kareta: hned 
olin: Já si nemyslím, že by tu Báru chtěl někdo srážet, připadá mi, že všechny příspěvky se točí kolem jednoho - že i když má Bára v lecčem pravdu, není dobré mladé kritizovat a do všeho jim mluvit, jenom to bude dělat ještě větší zle. A když píše, že syn snachu bezmezně miluje, určitě on musí vědět proč, nevěřím, že by byl někdo jen špatný.
