A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Čekáme narození našeho prvního dítěte, podle ultrazvuku už víme, že to bude chlapeček. S radostí jsme to oznámili oběma rodičům a v podstatě hned se strhla pěkná mela. Tchán s tchyni totiž okamžitě oznámili, že sláva, aspoň bude další pokračovatel po generace předávaného jména Bohumil.
Jmenuje se tak u nich v rodě každý prvorozený syn už snad po dvě století zpátky. Dokonce si vedou nějakou rodinnou kroniku, kde jsou všichni ti Bohoušové pěkně zaznamenáni i s jejich manželkami a potomstvem. I můj tchán se jmenuje Bohouš, manžel rovněž.
V rodině je kvůli jménu pro našeho syna doslova rozkol. Ani já, ani můj muž si jméno Bohumil nepřejeme. Manžel ho přímo nesnáší, už jako dítě ve škole trpěl výsměchem, dodnes si prý pamatuje, jak na něj děti pokřikovaly: „Bohouši, kde máš Bratrstvo kočičí pracky?“ Už tehdy se zařekl, že jestli někdy bude mít syna, rodinnou tradici poruší a dá mu jméno podle svého výběru, nikoli stanovené direktivní rodinnou tradicí.
Hlavně tchán je z toho ale celý pryč. Doslova zuří, všemožně nás zaříkává, povolává k odpovědnosti a úctě k předkům. Tvrdí, že syn nemá žádné právo porušovat dvousetletou, zakořeněnou zvyklost jejich rodu. Hodně se kvůli tomu hádají, až mi to připadá, že snad dojde k nějakému nesmiřitelnému sváru doslova na život a na smrt.
Víte, kdyby se jednalo o jiné jméno, například Rudolf, Eduard, Adam apod., nebránili bychom se tak vehementně a podvolili se. Ale já na svého synka skutečně nechci volat Bohoušku, Bobane, Bohušu (pomoc, to si vždycky vybavím ten film Kurvahošigutentag).
Zajímalo by mne, jaký máte na tuto situaci názor. Je od nás sobecké, když porušíme nepřetržitou rodinnou tradici, nebo máme právo pojmenovat své dítě tak, jak chceme my?
7.8.2012 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 141 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - A bude se jmenovat Bohoušek. Jak se vzepřít rodinné tradici?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Hanča: náš Honza letěl vloni z Londýna domů a měl, trdlo, problém na letišti, protože si zabukoval letenku na jméno Honza a pas má samozřejmě na Jan
Bellana: máš pravdu, ta s papouškem u jména Marie mi nevadí tvary Marie a Maruška, ostatní jako Máňa a Mařka se mi nelíbí
no moje ségra je Martina, ale když byla dítě, tak se jí neřeklo jinak než Mařka
no a náš kluk byl jako malej tak zblblej, že se představoval Honza Jan a příjmení, naše rodina mu říkala Honzo, manželova Jeníčku
no moje ségra je Martina, ale když byla dítě, tak se jí neřeklo jinak než Mařka
no a náš kluk byl jako malej tak zblblej, že se představoval Honza Jan a příjmení, naše rodina mu říkala Honzo, manželova Jeníčku
Dědictví aneb kur.... - Bohumile, Bohumile
Máte právo pojmenovat své dítě tak, jak se líbí vám. Tradice netradice. jen abyste mu nedali jméno, které ho bude zlobit víc než Bohumil. Co já vím, třeba takový Bartoloměj, Artur, Felix, Teofil, Tadeáš, našlo by se jich víc, která mi nezní libozvučně.
Raději bych byla Karel než Maxmilián, ale každému se líbí něco jiného.
Moje maminka je Marie a přítelkyně mého syna taky. Mám trochu problém, jak ji oslovovat. Maruška se k ní nehodí, je o hlavu vyšší než já, Mařenka je zastaralé, Máňa to už vůbec ne, to zní hrozně (ale maminku její sestry oslovují krátce Maňa, na to jsem zvyklá a nevadí mi to, ale asi by mi to taky nešlo přes rty u kohokoliv jiného),Majka je moc familiérní. A přitom je to tak pěkné jméno. Jako malá holka jsem se tak chtěla jmenovat, nebo aspoň Jana nebo Anička. Potomkům se jeden nezavděčí, ať vybere jakékoliv jméno.
S manželem jsme se dávno předtím,než jsme měli nějaké děti,rozhodli,že po nás se jmenovat nebudou...Vybírali jsme dlouze a měli jsme jména předem připravená,na kterých jsme se shodli.Je pravda,že když známe osobu nějakého jména a je nám milá,tak i to jméno se nám víc líbí.Myslím,že prarodiče,ani příbuzenstvo nemají co kecat do vašich přání ohledně jmen.Jinak existuje krásné jméno pro chlapce Mamert a pro děvče třeba Tekla nebo Tydli.
r1911: Mně se vybavuje ještě Dorotka z večerníčku.
inini: Nám se taky podařilo dát jména, která tenkrát dostalo hodně dětí. Ale ne proto, že bychom neměli fantazii. Krátce po našem seznámení mažel řekl, že se jeho dcera bude jmenovat Zuzana. Mně maminka říkala Zuzko, i když se jmenuji jinak, a tak mi to nevadilo a pak jsme už jméno nevybírali, bylo dané. Můj syn se měl jmenovat Jakub, ale nehodilo se to k příjmení. Moc se mi líbí manželovo jméno, ale dávat jméno o otci nám připadalo nepraktické, zvlášť když se tak jmenuje i manželův strýc a jeho syn, a tak máme Petra. Ve třídě byli čtyři. koho by to napadlo, když několik let předtím to byl samý Martin, Tomáš, Jan a Ondřej? A v našich rodinách žádný Petr nebyl. A tak vypadáme, že nemáme dost fantazie, a zatím jsme jen nesledovali vývoj jmen miminek. Holt doba předinternetová
inini: No vždyť o tom to je, že se každému líbí něco jiného, ať už je řeč o jménech nebo jiných věcech. Někdo vnímá některé jméno hanlivě nebo neskutečně hrubě a nedal by ho dítěti ani za trest, jinému zní mile. Na gymplu jsme několik let měli ve třídě jen 4 kluky, z toho 1 x Adam a 3x Jan. Pak nám zproházeli s jinou třídou a přibyli dva Davidové.
Stanik: myslim že ta změna jména stojí 1000,- Mě se moje jméno nelíbí, děsně mě štve, ale představa že se necham přejmenovat a pak každýmu známýmu kdo mě osloví říkám "neříkej mi Petro (i když přímo Petro mi většinou nikdo neříká), já už se jmenuju ... " .... divný no
Znala jsem rodinu, kde byl děda Tonda, otec Tonda, syn Tonda, shodou okolností i zeťák Tonda, vnuk Tonda....i prase se jmenovalo Tonda.
Asi málo fantazie, či co ?
r1911: Každému se líbí něco jiného, zrovna tak, jako chodíme třeba různě oblečení. U nás je zatímní "pracovní" název Hubert, ale vypadá to, že už zůstane. Líbí se nám. A k příjmení pasuje. Dává možnosti zdrobnělin v dětství, i "mužnému" tvaru v dospívání a dospělosti. Naopak se divím, když se mi děti na začátku roku představují a mám ve třídě v oddělení u okna za sebou 5 Martinů - nevymýšlím si, opravdu se mi před pár lety stalo!
Kozoroh18: tak to dneska navrhnu, jestli nebudeme mít Školastiku, to jsem zvědavá