S dítětem v nemocnici
.jpg)
V brzké době nás čeká taková nepříjemná věc. Náš pětiletý syn musí na docela vážnou operaci. Naštěstí je tady možnost, abych byla v nemocnici s ním. Sice jenom přes den, v noci to možné není, ale jsem ráda alespoň za to.
Chtěla bych se zeptat čtenářek, zda někdy se svým dítětem v nemocnici byly. Nevím, na co se mám připravit, jak to bude probíhat. Co jsem zatím zjistila, nějaké zvláštní zázemí pro maminky tam není, tak by mne zajímalo, co se vlastně celé dny dělá.
Samozřejmě, že budu ráda, když budu synkovi nablízku a postarám se, aby mu bylo co nejlíp a aby mu nic nechybělo. Mám ale obavu, jak to tam přežiju, protože doma se člověk zabaví vařením a úklidem apod. Ale co v nemocnici? Martínek bude zpočátku asi hodně spát, pak nějakou dobu jenom ležet. Když bude vzhůru, tak se mu budu věnovat, krmit ho, číst pohádky a tak, ale co v době, kdy bude třeba několik hodin spát? To se tam budu jen tak poflakovat?
Kamarádka kdysi v nemocnici s dítětem byla a říkala, že pomáhaly sestřičkám třeba se skládáním prádla apod. Že za tu práci byla vděčná, protože jinak by se nudou ukousala.
Prosím, pokud má někdo z vás zkušenosti ohledně pobytu s dítětem v nemocnici, napište mi všechny vaše postřehy, budu ráda za každý. Předem moc děkuji.
10.4.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 17 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - S dítětem v nemocnici
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Dcera byla se synem taky v nemocnici, ale i přes noc. Věnovala se malému v podstatě 24 hodin denně. Jen odpoledne, když spinkal, tak měla chvíli čas. Jinak byla vybavená pohádkovými knížkami, omalovánkami, pastelkami, hračkami.Na dětském oddělení byla i herna, tam trávili dost času.
Se starším vnukem na infekčním oddělení byl zeť, měli pro sebe malý pokoj, tam to bylo horší, protože nesměli nikam chodit. Ale taky to jistliy knížky, vystřihovánky, Lego a byla tam televize.
také jsem kd\si byla přes den se synem v nemocnici bylo mu rok a půl a dobře jsem udělala,byyla sice jiná doba,ale o děti se nestarali jak by měli ,bylo mi tech dětí be maminek tak líto,dodnes si pamatuji jak chlapeček v jiném skleníku křičel kakat a nikdo nepřišel pokakal se a dostal vynadáno,Mít malé dítě neváhám ajsem s ním v nemocnici a to jsem tenkrát byla ještě v 7 měsíci těhotenství ale nelituji ,rozhodně jdi
