Jsem hladová, nebo on je držgrešle?
Jsem rozvedená se dvěma dětmi školního věku, před čtyřmi měsíci se ke mně nastěhoval přítel, s nímž jsem předtím skoro rok chodila. Ve všech směrech si rozumíme, až na jednu zásadní záležitost. Neshodneme se v názoru a způsobu společného hospodaření s penězi.
Doufala jsem, že když se k nám přistěhuje, projeví se to nějak i v naší životní úrovni, protože vím, že má velice slušný plat. Já jako samoživitelka jsem se měla co ohánět a nebudu zastírat, že jsem se těšila, až mi ty nekonečné finanční problémy ustanou. I když samozřejmě to nebyl jediný důvod, proč jsem na společné bydlení kývla. Svého přítele mám moc ráda jak já, tak i děti.
Ale teď zpět k tomu problému. Patrně jsme si o tom měli nějak hlouběji promluvit již dříve, možná bych nebyla teď tak zaskočená. Můj partner totiž trvá na oddělených financích, preferuje názor, že vše je potřeba platit napůl.
V praxi to vypadá tak, že mám pocit, jako bych doma měla nájemníka. Přispívá přesně čtvrtinou na nájem a na jídlo a další potřeby. Dokonce i když jdeme společně do kina, platí jen za svůj lístek, zatímco já za sebe a děti. Stejně je to i na různých výletech. On si důsledně pokrývá pouze svou vlastní spotřebu, výjimečně se stane, že nám za své všem koupí třeba zmrzlinu.
Dřív takový nebyl. Když jsme spolu chodili, zval mě na večeře, nikdy mne nenapadlo, že by se z něj mohl vyklubat takový škrt.
Abyste mi rozuměly. Nechci ho o jeho peníze odírat, nepatřím k zlatokopkám, rozhodně ne. Ale způsob společného hospodaření, který preferuje, je mi hodně nepříjemný. Několikrát jsem s ním na toto téma mluvila, ale on na tom nic špatného nevidí, podle něj je to tak v pořádku. Nechápe, že když spolu všichni žijeme jako rodina, měl by se podle toho chovat.
Jak jsem řekla, rozumíme si jinak bez problémů, ale ta finanční otázka mne hodně tíží. Dokonce jsem uvažovala, že to s ním kvůli tomu ukončím. Ale když jsem to probírala s kamarádkou v práci, tak ta mne dost zviklala, protože i ona považuje jeho způsob hospodaření za zcela normální a nic závadného na něm nevidí.
Zajímal by mne váš názor. Připadá vám v pořádku, že on u mne bydlí, užívá mé zařízení bytu, v podstatě i mých služeb včetně úklidu, praní, vaření a důsledně hradí pouze a jen svou spotřebu? Připadám si hloupě, jakoby mne zneužíval. Anebo je to dnes opravdu takto normální?
25.3.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 170 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem hladová, nebo on je držgrešle?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
PEGG: ja mam rada snidane na vidlicku. Takze.. rekneme, ze by zaleze,o na tom, jak se predvedl. Kdyby to za moc nestalo, sel by jeste pred snidani 
Ty vogo, ten si nasetri penez za vaseho spolecneho zivota!!
Ty vogo, ten si nasetri penez za vaseho spolecneho zivota!!
Linda: presne, na tretiny by mi to prislo spravedlivy .. uz jsem psala
PEGG: 
Ideální.
.jpeg)
Linda - 25.3.2011 10:47
Stanik - 25.3.2011 10:29
Přesně, pozvat večer na snídani,to je trefné u mě by to nemuselo mít ani takovou frekvenci,já už jsem výběhový typ, mě stačí přiměřeně udržovat a moc ode mne neočekávat.
Nehledě na to,že se soused se může nasnídat už doma
.jpg)
a ještě - šel by hned zas do toho svýho bytu ať si pěkně platí plnou cenu.
Jéééé, já bych chtěla bydlet v bytě, kde platím jen 1/4 nájemného a platím jen 1/4 jídla a používám a opotřebovávám věci toho druhého zcela zdarma např. chtěla bych prát v pračce, která není moje a přitom platit je 1/4 spotřeby a když se rozbije tak jen 1/4 ceny! A ještě někoho, kdo mi uvaří, vyžehlí a já mu koupím jen zmrzku
můžu se k Tobě taky nastěhovat??? Svůj byt pronajmu a protože je jen můj, tak si všechno nechám a budu bydlet jen za 1/4 skutečného nájmu. To bude paráááááda.
Ale jinak si spolu budeme hrozně moc rozumět, budeme se mít hrozně moc rádi
ale konec ironie. Myslím si, že když se 2 spolu sestěhují, tak je to přece proto, že chtějí být spolu a táhnout tu ,,životní káru" spolu dál. A k tomu patří i chod domácnosti. tohle dělení mi přijde pitomý a vtahovat do toho děti co si nevydělávají....je ještě pitomější. Nechce se podílet na finančních výdajích dětí - v pořádku, k tomu ho nelze nutit a má na to právo, ale přijde mi nechutné děti zneužívat k tomu, abych si pohodlně bydlela za 1/4 nájmu a energií.
Jak 1/4 na nájem, snad polovinu? Děti chodí do školy a nevydělávají si. Na jídlo prosím, ale nájem bych požadovala na půl. Kdyby platil sám byt, tak by na tom byl horší. Stejně je nějaký divný. Zaplatí si pro sebe lístek, ty platíš sobě a dětem, není to celkově nějaké divné?
Klára si totiž myslela, že budou rodina. Ale přítel si to očividně nemyslí, bere je jako cizí lidi, s nimiž bydlí v jednom bytě, a proto hradí jen to, co si myslí, že utratí za sebe. Do cizích se přece peníze neinvestují.
Mám známou, která má také 2 děti z předchozího manželství a její nový partner je považuje za svoji rodinu, dávají dohromady všechny svoje peníze, včetně alimentů, které známá dostává od otce dětí a hradí všechno z nich. Myslím, že takhle si to Klára představovala, ale její přítel holt ne.
Renee: 10:50 presne!
ona doufala... 
Tak to já bych do společného bydlení šla. Ale ne tak, že se k někomu přistěhuju, nebo on ke mně. To by chtělo něco nového, kde ani jeden není "doma", a co si od začátku budují oba společně. Pochopitelně by se muselo dopředu vyjasnit, co do toho kdo investuje, a zda je to pro oba takhle přijatelné, aby se předešlo nějakým sporům v budoucnu. I když problémy se nějaké vyskytnou vždycky, to je jasné. Ale aspoň se je snažit minimalizovat. A jenom ve dvou, bez dětí, popřípadě dalších příbuzných - žádné "bude s námi bydlet tetička" A hlavně, musel by se mi tímto splnit dávný sen míti krb, zimní zahradu, a smečku afghánských chrtů. No a jelikož tyto představy mnoho mužů nesdílí, žádné společné bydlení ani nehrozí...
.jpg)
Kdyz uz musíte bydlet spolu (a fakt nechápu proc, ale je to vase vec) a nenajdete nejaké rozumná resení a budete pokracovat v tomhle nesmyslnéme delení vydaju, trvala bych na rozdelení na TRETINY. Ano jste 4 ,ale 2 deti predskolního nebo mladsího skolního veku nelze srovnávat s dospelým chlapem. Takze ty tretinu, on tretinu a deti dohromady taky tvorí tretinu = ty platís 2/3 a on1/3. Az budes mít doma pubertáka, který lehce zlikviduje 15 knedlíku ke svíckové a za hodinu má hlad, pak ho pocítej za jeden kus, ale ne ted kdy zbastí k snídani pul rohlíku.
Můj chlap má vysoký příjem. Platí vše od nájmu po jídlo a občas mi koupí něco pěkného na sebe. Kino, večeře, nic z toho jsem za sebe v životě nezaplatila sama (s chlapem, který po mě chtěl půlku útraty, jsem už zkrátka na druhé rande nikdy nešla). Můj plat je moje kapesné. Vynahrazuju mu to tím, že mu občas koupím něco dražšího, co by si sám nekoupil i když na to má. Taky většinou platím dovolené. Teď jsem se ho zeptala, jak by to bylo kdybych měla už děti z předchozího vztahu. Prý stejně jako dosud, a lístky do kina by zaplatil všem. Mámin přítel je něco podobného (na rozdíl od mého otce), taky platí všechno, i nám, máminým dospělým dětem. Stará se o nás jako o vlastní. Takže i takoví chlapi jsou.... hledej dál...
Renee: přesně tak, za nájem polovinu, za jídlo víc než 25%.
