Jsem hladová, nebo on je držgrešle?
Jsem rozvedená se dvěma dětmi školního věku, před čtyřmi měsíci se ke mně nastěhoval přítel, s nímž jsem předtím skoro rok chodila. Ve všech směrech si rozumíme, až na jednu zásadní záležitost. Neshodneme se v názoru a způsobu společného hospodaření s penězi.
Doufala jsem, že když se k nám přistěhuje, projeví se to nějak i v naší životní úrovni, protože vím, že má velice slušný plat. Já jako samoživitelka jsem se měla co ohánět a nebudu zastírat, že jsem se těšila, až mi ty nekonečné finanční problémy ustanou. I když samozřejmě to nebyl jediný důvod, proč jsem na společné bydlení kývla. Svého přítele mám moc ráda jak já, tak i děti.
Ale teď zpět k tomu problému. Patrně jsme si o tom měli nějak hlouběji promluvit již dříve, možná bych nebyla teď tak zaskočená. Můj partner totiž trvá na oddělených financích, preferuje názor, že vše je potřeba platit napůl.
V praxi to vypadá tak, že mám pocit, jako bych doma měla nájemníka. Přispívá přesně čtvrtinou na nájem a na jídlo a další potřeby. Dokonce i když jdeme společně do kina, platí jen za svůj lístek, zatímco já za sebe a děti. Stejně je to i na různých výletech. On si důsledně pokrývá pouze svou vlastní spotřebu, výjimečně se stane, že nám za své všem koupí třeba zmrzlinu.
Dřív takový nebyl. Když jsme spolu chodili, zval mě na večeře, nikdy mne nenapadlo, že by se z něj mohl vyklubat takový škrt.
Abyste mi rozuměly. Nechci ho o jeho peníze odírat, nepatřím k zlatokopkám, rozhodně ne. Ale způsob společného hospodaření, který preferuje, je mi hodně nepříjemný. Několikrát jsem s ním na toto téma mluvila, ale on na tom nic špatného nevidí, podle něj je to tak v pořádku. Nechápe, že když spolu všichni žijeme jako rodina, měl by se podle toho chovat.
Jak jsem řekla, rozumíme si jinak bez problémů, ale ta finanční otázka mne hodně tíží. Dokonce jsem uvažovala, že to s ním kvůli tomu ukončím. Ale když jsem to probírala s kamarádkou v práci, tak ta mne dost zviklala, protože i ona považuje jeho způsob hospodaření za zcela normální a nic závadného na něm nevidí.
Zajímal by mne váš názor. Připadá vám v pořádku, že on u mne bydlí, užívá mé zařízení bytu, v podstatě i mých služeb včetně úklidu, praní, vaření a důsledně hradí pouze a jen svou spotřebu? Připadám si hloupě, jakoby mne zneužíval. Anebo je to dnes opravdu takto normální?
25.3.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 170 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Jsem hladová, nebo on je držgrešle?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Stanik: 
pozvat večer na snídani to ti podepíšu - ale do společnýho bydlení bych asi už nešla :o)))
pippi.dlouha.puncocha: Ne, nepřijde. Však taky píšu, že i on je vyčůránek. Podíl by měl platit větší, jak za jídlo, tak za nájem. Za nájem bych chtěla polovinu. Nevydělávající děti se do toho počítat nedají.
Jinak taky souhlasím s PEGG a dalšími, co jsou toho názoru, že chlapa si v jistých situacích domů nestěhovat. Tenhle příběh je toho dokladem. Kdyby to nechali tak jak to bylo, mohlo být všechno v pořádku a všichni by byli spokojeni. A navíc už po roce.... to je opravdu krátká doba.
Renee: hm, nevím, ale připadá ti normální to vyúčtování zmrzliny nebo že si účtuje za svůj podíl jídla stejně jako podíl školního dítěte?
Stanik: zploditel by měl platit půlku, ale troufám si říct, že ve spoustě případů to neplatí. Častokrát jsou alimenty jen směšnou částkou a mnohdy z něj nevymlátíš nic.
Stanik: Riki:
Přiznávám, že mě zarazilo tohle: "Doufala jsem, že když se k nám přistěhuje, projeví se to nějak i v naší životní úrovni, protože vím, že má velice slušný plat. Já jako samoživitelka jsem se měla co ohánět a nebudu zastírat, že jsem se těšila, až mi ty nekonečné finanční problémy ustanou."
Nezlobte se, ale to zní tak jako..... prostě vyčůraně. Takže je otázka, kdo z nich dvou je větší vychcánek a kdo koho chtěl využívat víc 
Mám takový pocit, že by si v tom mohli podat ruce 
.gif)
Stanik: to máš úplnou pravdu.A myslím,že ani Klára neočekávala,že ji děti bude živit a šatit,ale nezlob se na mně nechat si vyúčtovat i zmrzlinu nebo na výletě párek to je fakt hnus ne?To o takovém člověku ledacos vypovídá ne?
.jpg)
Stanik: ... pozvat vecer na snídani to se mi líbí, to si pujcím 
Jinak naprostý souhlas, pokud se nekdy v budoucnu zbavím vikinga, at uz zakopáním na zahrade a nebo sebráním odvahy k rozvodu, dalsího chlapa v baráku nechci. To radsi budu zbytek zivota otvírat láhve klestema a pneu na aute holt vymení sikovný soused nebo servis
Riki:
dadka: no deti sice nesjou vydelecne cinne, ale maji zploditele.. ten ma hradit minimalne pulku nakladu na ně, ne
?
Riki:
dadka: to už tu bylo je fakt,že jako fór dobrý,ale nač se tím zatěžovat.Napadlo mně to taky,ale potom jsem si říkala-jak dlouho by to vydrželo? a že on by fakt vytáhl protizbraně-viz:o kapajícím kohoutku a vůbec nač toto všechno.Je to lakomý vůl a ven s ním
Pořád to říkám, že chodit s někým skoro rok je málo. To je pár večeří, nějaké to kino, několik výletů, sem tam sex a konec. Na bližší poznání člověka je to nedostatečné, a určitě za tu dobu nenajdou lidi příležitost si promluvit o takových nudných praktických věcech, jako je domácí hospodaření. Tohle jsou potom ty konce. Jak již bylo řečeno, nejste rodina. Z pragmatického hlediska on nemá skutečně žádnou povinnost dávat víc. Zřejmě předtím vždycky bydlel sám a byl zvyklý jet jenom sám za sebe. Možná podvědomě cítí, že se od něj očekávalo, že bude dotovat cizí děti, a tak se tomu stejně podvědomě brání. Asi na tom mají oba svůj díl, ona chtěla moc, a on neumí myslet a jednat za víc lidí, než za jednoho. Možná by to mohlo fungovat, kdyby byli jen dva, a měli přibližně srovnatelné platy. Pak chápu, že systém každý za své a všechno napůl může být akceptován. S dětmi bude ona vždycky v nevýhodě. Ovšem v dnešní době je to složité - na jednu stranu mnohé ženy vykřikují, jak jsou nezávislé, jak muže celkem ani nepotřebují, jak se dokáží o všechno postarat samy, a na druhé straně stále hodně žen hledá především živitele. Co si má pak z toho chlap vybrat? Nedivím se, že to některý vezme tak, že teda jsou ženy opravdu samostatné. Jistě, je příjemné, když je muž velkorysý, nekouká na pětník a zaplatí i co by nemusel, ale není to ani samozřejmost, ani povinnost, což si bohužel hodně žen myslí. Nevím, nakolik má smysl vysvětlovat ve výše uvedeném případě, ale rozhodně bych se neunavovala s nějakým ceníkem domácích prací nebo sexu. To by se taky dotyčná mohla dočkat ceníku obdobného z druhé strany. Ne že bych jí to přála, ovšem neshoda ve věci tak zásadní, jako ekonomický provoz domácnosti, to je pro budoucnost nedobré znamení. 
Za sebe musím konstatovat, že sice od chlapa nečekám, že za mě něco zaplatí, nebo mi nějak přispěje, ale když to náhodou sám od sebe udělá, mám radost, jsem příjemně překvapena, a takového pána si tak nějak víc považuju. 
Pentlička: 
souhlasim, kdybych se nekdy ciste hypoteticky rozvedla, dalsiho muzskyho domu neee... mozna tak dvakrat trikrat do tydne pozvat vecer na snidani... ale jinak mit svuj klidek
PEGG: vis co naivek si domu nastehuje chlapa z nedostaku jiny cinnosti? 
videla jsem jich faaakt hodne
