Může babička nařezat svému vnukovi?
Strašně jsem se naštvala na tchyni, až tak, že jsem manželovi zakázala, aby k ní vodil našeho syna. Podle nich obou (manžela a tchyně) jsem hysterka a měla bych se rychle uklidnit.
Jenže já nemůžu. Ona totiž vztáhla ruku na naše dítě a podle mne je to už opravdu moc. Něco takového si přece nemůže dovolit? Pravda je, že naše vztahy nebyly nijak srdečné nikdy. Ale tak nějak jsme se vzájemně respektovaly. Po narození Davídka se napětí mezi námi stupňovalo. Tchyně je z těch, které všude byly nejméně dvakrát t a od všeho mají klíče. Bydlí nedaleko od nás a vzájemný kontakt byl tedy velmi častý.
Kecala mi do všeho. Jak často krmím, proč mu už nedávám tohle nebo tamto, jak to, že ještě nechodí na nočník. Zpočátku jsem se s ní i hádala, pak jsem se naučila pouštět to jedním uchem dovnitř a druhým hned ven.
Teď jsou Davídkovi čtyři roky a tchyně patrně dospěla k názoru, že naše výchova je nedostatečná, že ho špatně vedeme a začala se snažit působit na něj dle svých vlastních výchovných zásad. Pokud jsme u toho byli i my s manželem, držela se zpátky a omezila se pouze na připomínky. Vyvrcholilo to až minulý víkend.
Byla jsem pozvána za svědka na svatbu své kamarádce, takže jsme syna dali k tchyni na celý víkend (poprvé) a s manželem odjeli. Celý víkend proto, že svatba se konala na druhém konci republiky.
V životě by mě nenapadlo, že tchyně udělá to, co udělala. Hned jak jsme si pro Davídka přijeli, našli jsme je oba v podivném rozpoložení. Malý se tvářil nafouknutě a tchyně byla hodně naštvaná a odměřená. Zeptala jsem se, co se stalo a Davídek mi řekl, že ho babička seřezala vařečkou. Vařečkou! Chápete to? Když jsem se zeptala, proč, řekl mi, že nechtěl jíst oběd.
Pěkně se ve mně uvařila krev a hned jsem se šla zeptat tchyně, zda je pravda, co syn říkal. Naprosto bez jakéhokoli uzardění řekla, že ano, že si to zasloužil. Prý ho několikrát volala ke stolu a když konečně přišel, začal se ošklíbat, že to jíst nebude a plival jídlo zpátky do talíře. Tchyně ho prý několikrát upozornila, ať to nedělá, pohrozila mu vařečkou a když neposlechl, skutečně mu nařezala.
Hodně jsem se na ni naštvala. Samozřejmě, že Davídek z toho byl v šoku, protože my tělesné tresty vůbec nepoužíváme a ona to ví. Vůbec nechápu, jak si mohla něco takového dovolit. Tak když nechtěl jíst, měla ho poslat od stolu a nechat ho vyhládnout až do svačiny. Ale řešit to výpraskem?
No, pohádaly jsme se. Jen my dvě, manžel mlčel a vůbec do tohohle sporu nezasahoval. Tím mě pěkně naštval, jakoby se své mámy bál. Naše hádka neskončila vůbec dobře, kluka jsem sbalila a odjeli jsme s tím, že už ho nikdy neuvidí, když neví, jak se má babička chovat ke svému vnoučeti.
Doma pak následovala hádka s manželem, vyčetla jsem mu, že nebyl schopen zaujmout nějaké stanovisko a zachoval se jako bačkora. A on mi zase řekl, že jsem hysterka, že jsem z komára udělala velblouda a to mé prohlášení, že babička už vnuka nikdy neuvidí, jsem hodně přehnala. Vůbec není schopen pochopit, že první, kdo něco přehnal, byla ona.
Já vím, že tomu kontaktu mezi synem a jeho babičkou ve skutečnosti stejně nezabráním a až to trochu „zapadne“, patrně se zase začneme stýkat. Ale zajímalo by mne, jak se na to díváte vy z pohledu jak maminek, tak babiček. Je podle vás normální, když babička seřeže vnouče vařečkou? A ještě kvůli takové pitomině?
15.8.2013 Rubrika: Problémy s rodiči | Komentářů 179 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Může babička nařezat svému vnukovi?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Santé: článek samozřejmě může být zkreslený - ale marcela píše o seřezání vařečkou - a na to reaguji.
Mně je prostě ta babka z příspěvku , která může být i samozřejmě i vymyšlená (občas mám pocit, že články jsou smyšlené) - svým chováním nesympatická. To není babička,. ale generalisimus, který spolkl rozum světa a nesnese žádný náznak odporu.
Ťapina: no práááávě My ženské jsme pořád naladěné na příjem. Chlapi ty uši prostě vypnou. Hotovo tečka!
illčo, i s tím mohu souhlasit.... děti jsou zvyklé na domácí jídlo, určitý způsob přípravy a ochucení. A pak se s tím "stejným" jídlem potkají jinde a nechutná jim. I já občas doma těžko prosazuji něco nového, o experimentech nemluvě
illča: nechci se přít, ale možná dostal jenom jednu přes zadek a to není bití
loupák: 11:19 Napadlo me to same, jen tys to napsala o dost strucneji
Katty: 11:25 hezky pohled, davam za pravdu. Ted jsem si vybavila par situaci, kdy mi taky deti neco vyplivly zpatky do talire a duvod rozhodne nebyla rozcapenost
A volani k obedu jsme dnes meli na trikrat, nebot u sousedu jsou kocicky a morce a to my doma nemame
U nas je treba rozdil mezi mnou a tchyni ten, ze ja povazuju vyprask za svoje vychovne selhani, tchyne ze prednost a dala by na zadek diteti i jen za to, ze neco nechtene vylije. Proto deti tchyni nesveruju a tim predchazim preventivne situacim, jako nastala v clanku a tim padem ptotom muzu mit s tchyni vztahy pomerne poklidne
Czepeřička: navíc s tím vařením - každý vaří jinak, ochucuje jinak - častokrát jsem si všimla, že to, co doma děcka sní, jim u cizích nechutná ( pozor- nesoudím tak dle vlastních potomků - ti už jsou dospělí ). Navíc čtyřleté děti jsou v jídle hodně konzervativní - a jak psala Dadka - mají období, kdy se v jídle spíš nimrají ... taky bych prostě vzala talíř s tím, že už nic jiného nedostane - a hotovo, jakýpak s tím štráchy. Nechceš - nejez - však ono děcko vyhládne a pak se nají.
illča: ... jsem docela překvapená, kolika lidem přijde normální zmazání vařečkou kvůli nesnědenému obědu - navíc u čtyřletého děcka
já bych jen dodala u kohokoli, bití (ženy, děti...) je pro mě prostě neomluvitelné
dadka: uf - už jsem se bála, že tu takový názor nezazní Díky za něj.
... jsem docela překvapená, kolika lidem přijde normální zmazání vařečkou kvůli nesnědenému obědu - navíc u čtyřletého děcka .
Nepatřím mezi ty, kteří tělesné tresty odsuzují - naopak - takové plácnutí na zadek ve vhodnou chvíli je kolikrát 100x lepší než něco tisickrát něco vysvětloat a zakazovat.
Moje tchýně byla vždy metr , svoje děti ( tedy mého manžela ) taky vychovávala pohlavky a řídila se heslem, škoda rány, která padne vedle - ale nikdy by si nedovolila vzít vařeku na svoje vnoučata. Naopak - když vnoučata něco provedly a hrozila nějaká "exekuce" - ještě se jich zastávala... a tím myslím všechna vnoučata co má - od dcery a dvou synů.
Máme 4 vnuky a nikdy jsem ani jednoho nepleskla přes zadek, natož abych ho bila vařečkou. Taky by se mě to dotklo. Svoje děti jsem nebila , natož aby je bila babička!
Já bych za svého dětství byla bita jako nezralé žito, protože jsem strašně nerada jedla, ve všem jsem se nimrala a "tvářila" jsem se.Náš púředposlední vnuk je taky nimra, ale když nechce jíst, tak jde od stolu a hotovo. Zrovna včera to tak bylo a odpoledne, když jsme byli nakoupit, tak snědl po cestě z nákupu 2 suché rohlíky, jaký měl hlad.
Ne, prostě tohle by babička neměla. A manžel se tě měl zastat.
Kaliban: souhlas
Obávám se, že se chováš poněkud hystericky. U babičky platí babiččina pravidla. Když hlídá vnoučata moje matka, všichni akceptují, že pravidla určuje ona. Pravda, nebije je, ale obávám se, že by dětičky nikdy nenapadlo něco takového, jako plivat jídlo do talíře, to by je totiž zřejmě nejdřív "zmalovali" jejich otcové a matky. Prostě máš dítě, které se neumí chovat a babičku, které ujely nervy. Ovšem řešit to moc neumíš a chováš se naprosto nepřiměřeně.
babicke rupli nervy.
nevieme, co vsetko vnucik povyvadzal pred spominanym obedom. vyprask s vareskou je asi silna kava, (ja osobne som ho na svojej dcere este nepouzila a dufam, ze ani nepouzijem) ale trest si urcite zasluzil. ked neche jest, nech zostane hladny, ale vypluvat jedlo z ust spat do taniera?! tak to by praskli nervy aj mne. raz das do pusy a von to nevypustis, pokial to nie je neico experimentalne nechuti ti? nejedz to, ale vypluvat jedlo?
ja som bola ako deita slaby jedak, vacsinou som jedla tak, ze varecha bola na stole ale nikdy som s nou nedostala - to je chyba kedy babicka zlyhala (vlastne kazdy ked da dietatu vyprask - aj ja ) je pravda, ze babicka sa ma drzat takej vychovy ako nastolili rodicia (ja mam tu vyhodu, ze moja mama ma ten isty pristup k vychove ako ja) ale budeme uprimni... deti vedia najst slabe miestecko, vycitit, kedy uz clovek nevladze a pekne pritlacia je to na nervy a babicka to nezvladla....samozrejme ze ju to neospravedlnuje... nikoho je to naozaj zlyhanie dospeleho....
ale aj spravanie sa matky mi pride ako ciste zlyhanie....aj ked dieta dostane trest ktory sa nam nepaci, ci s nim nesuhlasime, podla mojho nazoru podkopanie autority druheho dospeleho tym, ze sa na neho pred dietatom rozculim a vyhrazam sa nei je dvakrat spravne... kludne mohla svokre povedat, ze nesuhlasi s takymto trestom, ale ze rozumie tomu, ze danu situaciu nezvladla riesit inak. potom mohla prehovorit k malemu a vysvetlit mu, ze sa spraval nevhodne (comu ako 4rocny musel rozumiet) a tak dostal trest. trest bol iny ako by mu ho dala ona lebo babicka ma ine vychovne metody, ale mal by si z neho zobrat ponaucenie.
z mojho pohladu sa nestalo nic hrozne, o par dni si maly nic nebude pamatat a ak nie je vzyknuty na telesny trest, tak urcite si da na buduce pozor ci si taketo srpavanie zopakuje (ak spravanie matky nezapricinilo, ze sa utvrdil, ze si to mohol k babke dovolit)
inak klobuk dole pred vychovou bez telesneho trestu. ja moje uzasne dieta nebijem, dostane sice na prdelku, ked je toho uz moc, ale aj ona sama skonstatuje, ze sa bez toho nevedela "zastavit". povazujem to za moje zlyhanie, hanbim sa za to, ale nedokazem to bez toho.
Nikdy, opravdu nikdy jsem od babičky nedostala - to spíš děda nám plácl po zadku ,když jsme se sestrou něco provedly.
Můj názor - pokud je to opravdu tak, jak se píše v článku, je nařezání vařečkou kvůli ošklíbání se nad obědem vyloženě nepřiměřený trest.
Co by bábina dělala, kdyby vnouče udělala opravdu nějaký brutální naschvál ???
Být na místě Mirky , promluvila bych si jak s babičkou , tak s Davídkem. Hlavně teda s babičkou, protože podle toho, co Marcela píše je to ten typ. který všechno ví a umí nejlíp - ale v tomto případě by měla babička respektovat, že dítě vychovávají rodiče a ne prarodiče zmlácením za kdejakou blbinu. A pokud se ji nelíbí, jak je vnuk vychovaný - at ho nehlídá ,její povinnost to není.
Katty: Tak to už mám naučené od té starší verze chromozomu Y, co mám doma, že když volám k obědu, musím se přesvědčit, jestli bylo volání zaregistrováno
Myslím, že vnouček dostal, co si zasloužil. Možná, že babičku po tom incidentu přešla chuť hlídat, aspoň na nějakou dobu...ani bych se nedivila. Koho by bavilo hlídat sprátě, které ví, že stačí požalovat a máma hned vše vyřídí?