Nepřeje si, aby se narodilo jeho dítě
Je mi 34 let, jsem svobodná. Po několika nevydařených vztazích jsem vzdala hledání partnera pro trvalý vztah a nechala tomu volný průběh. Zaměřila jsem se na sebe a na svou práci a budování kariéry, jsem slušně finančně zabezpečená a v podstatě mi nic nechybí.
Před pár měsíci jsem se seznámila s rozvedeným mužem, který má z prvního manželství dvě školní děti. Začali jsme se spolu stýkat, chodit do divadla, na večeře, občas nějaký společný víkend. Oba dva jsme to brali nezávazně. Ne, že bychom udržovali ještě další vztahy, ale prostě jsme tomu chtěli nechat čas a přirozený průběh s tím, že čas ukáže. Oba dva jsme si nechávali i dost vlastního prostoru, nevídáme se každý den, spíš tak maximálně dvakrát, třikrát do týdne, někdy ani to ne. O společné budoucnosti jsem zatím nikdy nemluvili, po pár měsících to je přece jenom brzy.
Teď se však situace změnila. Jsem těhotná. Neplánovali jsme něco takového ani jeden. Pravda, ochranu jsem nechávala především na něm, odmítám brát hormonální antikoncepci. Preferovala jsem tedy kondom a spoléhala na plodné a neplodné dny. Celé roky i s předchozími partnery mi to tak vycházelo a nikdy se nestala „nehoda“. Až teď.
Těhotenství mne v první chvíli dost zaskočilo. Ne, že bych děti nikdy nechtěla, ale na druhou stranu jsem po nich ani nijak zvlášť netoužila. První dny jsem to musela docela dost vydýchat a pak se dostavilo něco, co jsem si nikdy neuměla představit. Začala jsem se na to dítě těšit a všechny myšlenky na potrat, které mne předtím napadaly, jsem okamžitě zavrhla. Jakoby bych si uvědomila, že je mi tolik, kolik mi je, a vlastně nemám na co čekat.
O svém těhotenství jsem řekla příteli, který okamžitě zaujal jednoznačný postoj: Dítě rozhodně ne, trvá na tom, abych šla na potrat. Odmítá jakoukoli jinou variantu a stojí si za svým pevně jako skála.
Jenže já na potrat jít nechci. Řekla jsem mu to a on se doslova rozlítil. Osočil mne, že jsem to na něj navlékla a teď se ho snažím přitlačit ke zdi. Jenže tak to není. Vysvětlila jsem mu, že jsem dítě neplánovala, že se to prostě takhle stalo a sama jsem překvapená, že mne to tak citově zasáhlo a já po tom miminku toužím. Ujistila jsem ho, že po něm nebudu nic chtít, že si mne nemusí brát, dokonce ani platit alimenty, pokud mu jde o tohle.
Nevzal to. Považuje za své právo s narozením dítěte nesouhlasit a cítí se podveden. Každý den na mne naléhá, někdy i dost drsně, ať to okamžitě vyřeším, že on se rozhodně nechce stát otcem dalšího dítěte, prý mi nevěří a má obavu, že bych se pak na něm chtěla hojit a soudila se o alimenty.
Je jasné, že náš vztah je tímto u konce. Nemám ani potřebu ho zkoušet nějak zachraňovat. Ale o to dítě opravdu stojím. Nechci jít na potrat jen proto, že pro něj to tak bude lepší. On tvrdí, že jako otec dítěte má právo na své rozhodnutí a já nesmím proti jeho vůli v tak závažné situaci jednat.
Není mi z toho dobře, už jsem uvažovala i o tom, že ho neuvedu jako otce. Ale nechat v rodném listě kolonku „otec“ nevyplněnou mi připadá nefér vůči dítěti. Stejně tak mi vůči němu připadá nefér přivést ho na svět, když ho jeho otec odmítá. A konečně jako nefér mi připadá i ukončení jeho sotva počatého života jen proto, že to chce jeden z jeho zploditelů.
Asi mne spousta z vás odsoudí, ale přesto by mne zajímal váš názor na celou situaci a také jak byste se v ní případně zachovaly vy.
7.3.2011 Rubrika: Partnerské problémy | Komentářů 208 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Jsem těhotná a nenávidím své břicho
- Jsem těhotná a bojím se to oznámit v práci
- Jsem těhotná a manžel je mi nevěrný
Diskuse ke článku - Nepřeje si, aby se narodilo jeho dítě
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.chudino dítě, tys po něm nijak zvlášť netoužila, otec ho jednoznačně nechce....už teď ho lituju .......
Bellana: 1 věta
ty jsi vcelku pro to neotěhotnět nic neudělala, nechávala jsi to na něm....tak teď nefňukej !!!!!! já bych měla dávno nitroděložní tělísko a byla v klidu......to tě nenapadlo ?
caira: takový případ si neumí představit, protože takto se chová hlupačka- je třeba v takovým případě se chránit hlavně sama - a pokud s tím má partner problém (př. odmítá kondom), tak žádný sex
PEGG: Taky super řešení Ano, říct mu, ať nevyvádí - že dítě stejně není jeho
Bellana: no ze HA muze mit snizenou ucinnost, pokud se kombinuje s jinymi leky snad vi kazda. Alespon me by v zivote nenapadlo se nezeptat, zda ty a ty leky neovlivnuji HA.
... a to ještě může být paní ráda, že si zároveň s dítětem neodnesla ještě nějaké pohlavní choroby jako bonus, když občas jeli jen na plodné a neplodné dny
No, byli u toho oba. Pokud ten vztah nebrali vážně, jsou nezodpovědní oba dva. Ale teď už je trochu pozdě. Trochu toho pána chápu,má dvě děti,další už nechce a tak se chová jako sobec a blb. Já bych si dítě nechala a jemu bych řekla, ať je v klidu,že stejně není jeho.
Bellana: treba to neni o tom , ze nechce deti... treba je to o tom, ze nechce deti s touhle pani
Stanik - 7.3.2011 8:55: Naprostý souhlas. Kondom ještě v pohodě, ale plodné a neplodné dny, to nepochopím Nadrobili si to oba svou nezodpovědností. To mě vždycky pobaví, lidi, kteří šukají jak králíci prakticky bez ochrany a pak se hrozně diví, že z toho bude dítě. Navíc provozovat to takhle s někým, s kým to vůbec nemyslím vážně a koho vlastně beru jen jako dočasného kamaráda ve chvílích nudy, tak to bych nikdy v životě neriskla. Tam bych dala ochranu aspoň trojnásobnou
Stanik: Já zase nechápu, proč si chlapi, co nechtějí děti, nemohou dát udělat vasektomii. Na funkci to prý nemá vliv. Každá žena nemůže brát HA. I když jsem jejím příznivcem, tak si nemyslím, že je úplně neškodná. K metodě plodných a neplodných dní - díky ní mám své děti a taky díky ní jich nemám více. Není stoprocentně spolehlivá, ale funguje. Ostatně HA je prý taky na nic, když se k ní berou antibiotika.
Tetley: Jo jo, taky to znám z vlastní zkušenosti - uražená mužská ješitnost je strašlivá věc a není radno ji podceňovat. Ženské jsou prý pomsytchtivé, ale kdepak - kam se hrabeme na chlapy, kterým někdo šlápl na bebínko!
Radím nic takovýho neriskovat a otce v žádným případě neuvádět - daleko víc nefér vůči dítěti by bylo vystavit ho později takovýmto odvetným akcím ze strany pomstychtivého tatínka.
caira: 9:49
Zaffira: Ale pochopila - on cítí zodpovědnost: dítě nechtěl... dítě bude - pro něj je řešením navrátit situaci do původního stavu, tj. jít na potrat
to, že ona se rozhodne jinak, je její věc
Hele, zkus to vzít z druhé strany..
Představ si, máš dvě děti z prvního manželství, manžel na Tobě nenechal nit suchou, platíš alimenty na dvě děti... a narazíš si chlapa na sex (on doposud bezdětný s touhou zakořenit ) a on přes tvoji infrmaci, že nebereš tabletky a nijak se nechráníš, by tě jaksi taksi mimochodem oplodnil.
Ty chceš meromocí na potrat, on nechce ani slyšet, on to dítě najednou tak chce - a vlastně ho neplánoval..
Ale na Tebe je to hr, ani spolu nebydlíte život máš naruby ... a máš pocit, že Tě podvedl.. že to udělal schválně
Nessie: jo, přesně. už sem to zažila u několika svých kamarádek a bylo to jak přes kopírák. naschvály,uražená ješitnost,šprajcy. o dobro toho děcka nešlo ani jednomu.když ho jeden fakt vysouduil tak první co požadoval byly alimenty i když on sám je neplatil a dítě šupem vrazil ke svojí matce protože on na něj neměl čas (spíš chuť)