Nezvládám práci, děti a domácnost. Jsem nemožná?
Všude, kam se člověk podívá, čte o úspěšných, podnikavých ženách, které bravurně zvládají svou mateřskou úlohu, chodí do zaměstnání, kde zastávají důležitou a zodpovědnou funkci, domácnost mají jako ze škatulky, skvěle vypadají a navíc nešidí ani své koníčky.
Asi jsem z jiné planety, protože se mezi tyto superženy opravdu nemůžu řadit a občas kvůli tomu mívám výčitky svědomí a trpím pocitem, že jsem jako žena totálně selhala. Ze všech těch dokonalých žen, o kterých občas čtu či slýchám, mám pěkný mindrák.
Je mi 35 let, mám dvě děti. Starší chodí do školy, mladší od září do školky. Po mateřské jsem se do práce vyloženě těšila, věčný koloběh v domácnosti mne již dost unavoval. Naivně jsem si myslela, že nástupem do zaměstnání se vše změní a můj život dostane nový rozměr. Kdybych jen tehdy tušila, jak krutě jsem se mýlila, protáhla bych si mateřskou až do čtyř let.
Po prvotní euforii, kdy jsem se cítila skutečně skvěle, se po přibližně dvou měsících dostavila naprosto zničující únava. Najednou mi došlo, že takhle to už bude pořád. Honička, blázinec, nerváky v práci a pocit, že pořád něco nestíhám a nic nedělám pořádně.
V žádném případě nemůžu říct, že by byl můj život naplněný, pestrý a zajímavý. Smrskl se do ranního maratonu, úprku do školky, následně do práce, kde se celých osm hodin nezastavím a odpoledne v podstatě to samé, jen v opačném pořadí. Fofrem do školky, úkoly, pohrát si, pofackovat domácnost, udělat večeři, přečíst pohádku… Večer padám na ústa, a když už konečně nastane doba klidu a mohla bych se věnovat nějaké své zálibě, většinou na ni nemám sílu a kolem desáté padám polomrtvá do postele.
Manžel pracuje přes týden mimo republiku, přijíždí jen na víkendy a to ještě ne pokaždé, občas ho nevidíme tři týdny v kuse. Všechno leží jen na mně a musím říct, že po půlroce tohoto hektického života jsem vyždímaná jako citron.
Vím, že v tom nejsem sama, zaměstnaných matek, které mají situaci navíc zkomplikovanou tím, že jsou na vše převážně samy, je spousta. Možná jsem jen rozmazlená, nebo si to neumím nějak lépe zorganizovat, nevím. Zajímalo by mne, jak řeší tento běžný a vyčerpávající koloběh ostatní ženy, které mají malé děti. Cítíte se stejně utahané a vyčerpané jako já, nebo patříte k těm šťastným, které vše zvládají s úsměvem a bez sebemenšího zaškobrtnutí? Pokud ano, poraďte mi, prosím, jak to děláte? Chtěla bych se cítit lépe, nepřipadat si jako honicí pes, jen nějak nevím, jak na to.
7.1.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 224 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nezvládám práci, děti a domácnost. Jsem nemožná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Křeček: ok, uz nic nerikam .- jen k tematu.
zheleno, pokud nestihate, zustante doma, pokud vas manzel uzivi, pokud ne , halt nebudete moct delat na 100%
Sofffie: litat je teda necham, tam kde je to dovoelene a ze zasady neuklizim, neb nase mestska cast za ty sileny prachy co platim za to, ze muzu mit v byte psa nenischopna ani instalovat kose a sacky... takze tolik k placene sluzbe...
na batolata zase platim dane, takze je mi jedno, z ceho to matky dolujou.. ja je nenutila aby si nechaly nastekat do boudy
.gif)
Bellana:
ani moje vnoučata nikoho v restauraci neobtěžují protože tam nechodí, maminky jim vaří doma,jen ti větší jdou občas na pohár a ti jsou slušně vychovaní....a i pozdravit umí....
sharon: vsak makam :-) nevim proc neco odkazovat lidem, ti maji ruce a nohy a dokazou se o sebe postarat, majetek, zustane li nejaky a neprosurtrujem ho na stara kolena v cetach kolem sveta , rozdhoden nedostane nikdo z pribuzenstva ,ale vybrany psi utulek
.JPG)
Jak píše Sofffie, neperte se - anebo se poperte o téma v článku, už jsme to tu zaflákaly spoustou příspěvků mimo téma, teď aby se v tom chdák Helča orientovala 
Majucha: každej pták nevyje....nebo jo ?
Majucha: me se neptej , ja fajt neresila spisovnost, alebrž pouze nadherne (dle meho) slovni spojeni . KLADNE!!!!
Sofffie: ani nemluv , u nás je plot mateřské školky doslova obesrám od pejsků kolem dokola, jen někteří sbírají do pytlíků........páníčci jsou 
, vůbec jim nevadí že do toho cizího šlápne i jejich pes a pak jim vleze do postele....brrr
Bedla: výt i výr jsou snad s ypsilon, nebo ne? Když je to pták... 
Sofffie: 
Sofffie: blijicí smajlík tu je
Hele, neperte se. Pravda, někteří rodiče mají nezvedené děti, protože jsou sami nedopělí a nechají potomstvo lítat a řvát. A někteří pejskaři mají nevychované psy, protože jsou sami nedospělí a nechají je lítat, štěkat a dělat hovna - u nás na sídlišti je to každý večer cca 3ks na 1metr čtvereční. A dolovat každý večer z batolecí botičky páchnoucí šílenost v různém stupni rozkladu je jedna z nejhorších stránek mateřství. (Blicí smajlík tu bohužel není.) 
sharon: jo ahaaaaaaaaaaaaaaaaaaa 
,ale ja fakt neresila CJ, jen jsem to zkopirovala od Majuchy 13.24
.JPG){kind=avatar}
Tee: 12:53 V podstatě říkáš, že máš raději psy, protože poslouchají na slovo, téměř nemají vlastní názor, kdykoliv jsou ochotni se lísat a nemusíš se obtěžovat tím, že by ses musela snažit pochopit, co ti chtějí sdělit. Jsi vůdce smečky a nemusíš se snažit, aby sis jejich lásku zasloužila. To je třeba pro mě důvod, proč si psa nikdy nepořídím a proč dávám přednost kočkám, tedy až po vlastních dětech.(Moje děti vás v restauracích neobtěžují, jsou už dospělé a zatím bezdětné. )
Asi jsem exot, ale otravných spratků moc nepotkávám, možná rodiče v Ostravě nejsou tak osvícení jako ti pražští , co já vím.
Stanik: tak makej , ať mají
co podědit......
