Nezvládám práci, děti a domácnost. Jsem nemožná?
Všude, kam se člověk podívá, čte o úspěšných, podnikavých ženách, které bravurně zvládají svou mateřskou úlohu, chodí do zaměstnání, kde zastávají důležitou a zodpovědnou funkci, domácnost mají jako ze škatulky, skvěle vypadají a navíc nešidí ani své koníčky.
Asi jsem z jiné planety, protože se mezi tyto superženy opravdu nemůžu řadit a občas kvůli tomu mívám výčitky svědomí a trpím pocitem, že jsem jako žena totálně selhala. Ze všech těch dokonalých žen, o kterých občas čtu či slýchám, mám pěkný mindrák.
Je mi 35 let, mám dvě děti. Starší chodí do školy, mladší od září do školky. Po mateřské jsem se do práce vyloženě těšila, věčný koloběh v domácnosti mne již dost unavoval. Naivně jsem si myslela, že nástupem do zaměstnání se vše změní a můj život dostane nový rozměr. Kdybych jen tehdy tušila, jak krutě jsem se mýlila, protáhla bych si mateřskou až do čtyř let.
Po prvotní euforii, kdy jsem se cítila skutečně skvěle, se po přibližně dvou měsících dostavila naprosto zničující únava. Najednou mi došlo, že takhle to už bude pořád. Honička, blázinec, nerváky v práci a pocit, že pořád něco nestíhám a nic nedělám pořádně.
V žádném případě nemůžu říct, že by byl můj život naplněný, pestrý a zajímavý. Smrskl se do ranního maratonu, úprku do školky, následně do práce, kde se celých osm hodin nezastavím a odpoledne v podstatě to samé, jen v opačném pořadí. Fofrem do školky, úkoly, pohrát si, pofackovat domácnost, udělat večeři, přečíst pohádku… Večer padám na ústa, a když už konečně nastane doba klidu a mohla bych se věnovat nějaké své zálibě, většinou na ni nemám sílu a kolem desáté padám polomrtvá do postele.
Manžel pracuje přes týden mimo republiku, přijíždí jen na víkendy a to ještě ne pokaždé, občas ho nevidíme tři týdny v kuse. Všechno leží jen na mně a musím říct, že po půlroce tohoto hektického života jsem vyždímaná jako citron.
Vím, že v tom nejsem sama, zaměstnaných matek, které mají situaci navíc zkomplikovanou tím, že jsou na vše převážně samy, je spousta. Možná jsem jen rozmazlená, nebo si to neumím nějak lépe zorganizovat, nevím. Zajímalo by mne, jak řeší tento běžný a vyčerpávající koloběh ostatní ženy, které mají malé děti. Cítíte se stejně utahané a vyčerpané jako já, nebo patříte k těm šťastným, které vše zvládají s úsměvem a bez sebemenšího zaškobrtnutí? Pokud ano, poraďte mi, prosím, jak to děláte? Chtěla bych se cítit lépe, nepřipadat si jako honicí pes, jen nějak nevím, jak na to.
7.1.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 224 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Nezvládám práci, děti a domácnost. Jsem nemožná?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..JPG)
dadka: Pro mě je "zasloužilá matka" něco jako kvočna, která neumí mluvit o ničem jiném než o vlastních potomcích, myslí si, že jsou to ti nejdokonalejší atd.,
A to si trochu ironie zaslouží.
jinak tedy můj názor...pokud peníze opravdu nutně nepotřebuje, jít na poloviční úvazek nebo zůstat ještě doma
zdraví všech je důležitější
Almega: z maďarštiny tedy umím bezpečně 1 slovo, nemlehet...možná se píše jinak, ale takhle se vyslovuje znamená NEROZUMÍM
tak jsem si nějak z nemlehetná udělala nerozumná...
ale možná to myslela jinak..
marukralova: prosím přeložte váš výrok do češtiny,ať si to můžem vychutnat....
Stanik 11.45
Mám ráda zvířata, psy zrovna nemusím, ale kočky miluju. Přesto bych šla napřed zachránit i cizí dítě. Jsi trochu divná. My jsme měli v práci kolegyni, ona ale děti mít nemohla a ta měla psa. Po vánocích jsme povídaly, co děti, vnoučata a ona vyprávěla o Lupovi, jak se tvářil a jakou měl radost z dárků.Potom se jí narodily dvojčata a po psovi ani nevzdechla.
Myslím, že všeho s mírou, tvoje názory jsou přinejmenším podivné. A každá, která má děti a vnuky, má ráda svoje blízké více než zvířata.A to tvoje "zasloužilá matka a babička" zní hodně ironicky.Asi se žádná z nás necítí jako zasloužilá, proč taky? Jsme jen normální ženské.
.jpg)
Lady L: 
a jak to má stíhat ta pani co hlídá ? co dělá úklid někde jinde ? asi máš na mysli takovou pani Kekulovou z "Pojišťovny štěstí" - to si tím pádem adoptuj raději babičku, která bez mrknutí oka splní všechno, co si pani domu přeje.....
Muzu te uklidnit, ze to mam dost podobne, jen to jeste prokladam behenim do krouzku :-) Netrap se tim, chce to jeste par mesicu pracovat a pak uz ti unava ani nedovoli nad tim tak premyslet :-))
.jpg)
marukralova: Maďarština?
V cizině je úplně normální, mít paní na úklid či hlídání je normální dělat na zkrácený úvazek a v pohodě stíhat co potřebuji, taky je normální zůstat doma pokud manžel vydělává, ale ono toho je normálního víc. Takže pokud nejsou laskavé a výkoné babičky je normální, že ženská má dvě směny a pdá slušně řečeno do peřin 
po tomto hektickém výkonu.
takže rozvažte s manželem, či sama jak to srovnat, zda v práci snížit úvazek a nebo si pomoci 
placenýma službama
přeji moudré rozhodování a pohodu
áno, si úplne nemlehtná
Kačenka: nevim, co mas na myslim, peseti jsou narozdil od vetsiny harantu vychovani apokud si jich nikdo nevsima, nevsimaji si nikoho... pokud by na nekdo zkusil sahnout, jsem ochotna se prat
Nemohla bys pracovat jen na 6 hodin? Je to obrovský rozdíl. Pokud na to zaměstnavatel přistoupí a finančně to utáhnete, vřele doporučuji.
Jinak plně souhlasí s mashankou !!!!
Hurá -- už se perou - -ČOKLI VERSUS PARCHANTÍCI.....
Ota:
