Tchyně. Pořád jsem byla ta špatná a teď se o ni mám starat.
Jsem dvanáct let vdaná, manželství nám klape a děti nám dělají radost. Jediné, co naši idylku od začátku kazilo, byla tchýně. Vždycky milovala jenom manželovu sestru a její rodinu. Co udělala Hanička, bylo svaté, co řekla Hanička, byl zákon. Bylo to u nich tak vždycky a manžel to prostě bral a bere jako samozřejmost.
V našich začátcích to vypadalo tak, že jsem při každé příležitosti poslouchala, jak Hanička má krásné vlasy, zatímco já mám zmoklou slámu, Hanička je nadaná, já jsem umělecký analfabet, Haničky dcera je víla, naše dcera je kopyto a náš syn blbeček. Díky tomu jsem bouchla do stolu a přestala se s tchýní stýkat. Osm let jsme se neviděly. Ani vnoučata neviděla. Jezdil k ní pouze manžel.
Nikdo z nás za celé ty roky od tchýně nic nedostal. Svátky, narozeniny, Vánoce, to jako by neexistovalo. Nic jsem nečekala, nic jsem nechtěla, byla jsem vděčná za klid, který jsem měla. Tchýně za ty roky přepsala na Haničku barák, koupila jí auto, dala peníze ze zrestituovaných pozemků, platila jí dovolené. Beru to tak, že je to věc tchýně a mě se to netýká.
Nyní je tchýně po mrtvici na polovinu těla ochrnutá a Hanička se o ni starat nehodlá. Manžel přišel s tím, že vezme matku k nám. Byla z toho pořádná hádka, protože já jsem absolutně proti. Hanička manželovi vysvětlila, že ona není na starost o nemohoucí matku psychicky připravena, a je tudíž povinností syna se o matku postarat. A já, protože pracuji doma, mohu jejich matce zajistit celodenní péči. Když jsem se proti tomu tvrdě ohradila, manžel se urazil a nazval mě sobcem.
Já vůbec nevidím důvod starat se o ženskou, která mi několik let dělala ze života peklo, ponižovala mě i naše děti a nenašla na nás jedinou kladnou věc. Proč bych měla dneska utírat její zadek, když jsem jí nikdy nestála ani za pozdrav? Proč mám kvůli tchýni překopat svůj život a vše jí podřídit?
Tchýně do ústavu nebo LDN nechce, Hanička je také proti a manžel je moula, který jim ustupuje. Dle Haničky je totiž zbytečné vyhazovat takové peníze za pobyt v ústavu, když může být tchýně zadarmo u nás. Poprvé v životě jsem manželovi hodila na hlavu, že barák je můj (zdědila jsem ho po babičce), a o tom, kdo v něm bude, nebo nebude, rozhoduji já.
Doma vládne dusno, manžel spí v obýváku a poprvé za dobu našeho manželství spolu nemluvíme. Ustoupit nehodlám! Přesto by mě zajímal váš názor. Nastěhovali byste si do domu tchýni, o které předem víte, že vám ze života bude dělat peklo? Starali byste se o ženskou, která pro vaše děti neměla jediné milé slovo?
9.10.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 226 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tchyně. Pořád jsem byla ta špatná a teď se o ni mám starat.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Jani-Kori: Nedojde k tomu. Jsem neústupná. Nebudu se dívat na to jak tchýně kazí dětem dětství a nám otravuje život.
.jpg)
Jani-Kori: je to možná i takový návrat do dětství... stačí se podívat kde má většina batolat ruce
.gif)
zuzula: no to bys byla hloupá, jen ať cáluje Hanička, má peníze za pole a může prodat barák....a bůhví co ještě jí matka strčila potajmu, to prostě vypusť z hlavy....a tvůj by se měl zamyslet kde je jeho místo !
Ota: ja myslim, ze vse ma sve meze... Pani ma dceru, dokonce milovanou, tak proc by se milovana dcera nemela starat? Treba s prispenim syna (Zuzky manzel), to je fuk, ale hazet to na snachu, defacto jeste povlovou, to je proste hodne silny kafe! Kdyby ty vztahy v rodine byli ok, myslim, ze by zabrala cela rodina vcetne Zuzky, ale hlavni dil by meli nest vzdy vlastni deti... Ne, to co po ni chteji neni fer... nad nikoho se nepovysuj a pod nikym se neponizuj... v tomto pripade maj obe deti zdrave ruce, jsou plny sily... nevidim duvod, proc by se mela starat Zuzka...
zuzula: neboj, i takovej nějakej "ota" by po dobře mířené ráně změnil názor.....
, jinak je to ale vážně smutný....
Kadla: Jenže já nevidím ani důvod něco přispívat. Pro mě je to cizí zlá ženská. Nejsme bohatí máme dva normální platy a taky normální poplatky.
Kdyby to byl kdokoliv jiný tak neváhám a pomůžu, ale jí už z principu ne.
Kadla:
Netvrdím to, jen říkám, že je v dnešní době čím dál lehčí "být na obtíž".
Trošku na mě čišelo takové to MÁ DATI / DAL .... tedy jen do doby než autorka upřesnila v diskusi.
Nevím jak to bude brát její manžel a autorku jsem pouze upozornil, že každé osobní rozhodnutí sebou nese i nečekané důsledky, které mohou vyplout až za mnoho let a to v přímé souvislosti s dnešním chováním( v podstatě to teď pociťuje její tchyně ve smyslu pěstovala jsem si Haničku a teď mě Hanička kopla do..)
Paní Zuzana má bezesporu právo na to se rozhodnout jak chce ona.
Nikdo jí to nemůže vyčítat, jenže musí být připravena zaplatit za své rozhodnutí. Teď platí třeba i za to, že si kdysi vzala moulu ( hodného chlapa?). A je klidně možné, že i hodný moula si takovou věc uloží v hlavě a za pár let ji vytáhně až budou potřeba pomoci její rodiče....
.JPG)
zuzula: Zuzko pokud k tomu dojde a o tchýni se přeci jen budeš starat, stanov hranice. Třeba jen po dobu rehabilitace, než bude schopná se o sebe postarat sama.
Jen prosím nedovol, aby se tchýni tvoje péče zalíbila a zrehabilitovat se odmítla. Z měsíců potom můžou být dlouhá léta...
Můj děda k nám taky přišel jen na pár týdnu, než se postaví na své hohy a nakonec z těch pár týdnů bylo téměř deset let....
Jani-Kori: tak to jsem přehlídla, že byl upoutaný na lůžku...ale i přes to, onanovat mohl
.jpg)
sharon: 
Promiň, ono je to vlastně smutné, ale podala jsi to velmi vtipně...
bohunka: ber to sportovně......je to prudič, ale neškodnej už asi ne
, tak prudí...a to jsem se ho zastala
zuzula: stejně jako to bylo u nás......tchýně vnukovi od dcery koupila klidně botasky za 3 litry a naše dcera má k 1roku slíbeno kilo banánů......dnes už má 33 , banány nikde a tchyně po smrti....
sharon: Sharon on asi každému člověku, který je roky upoutaný na lůžko časem "přeskočí"
sharon: Všimla jsem si - takový Brouk Pytlík či Ferda Mravenec, možná Baron Prášil. Všímám si toho už delší dobu, ale už mě začíná pěkně s.r.á.t.
zuzula: 
