Tchyně. Pořád jsem byla ta špatná a teď se o ni mám starat.
Jsem dvanáct let vdaná, manželství nám klape a děti nám dělají radost. Jediné, co naši idylku od začátku kazilo, byla tchýně. Vždycky milovala jenom manželovu sestru a její rodinu. Co udělala Hanička, bylo svaté, co řekla Hanička, byl zákon. Bylo to u nich tak vždycky a manžel to prostě bral a bere jako samozřejmost.
V našich začátcích to vypadalo tak, že jsem při každé příležitosti poslouchala, jak Hanička má krásné vlasy, zatímco já mám zmoklou slámu, Hanička je nadaná, já jsem umělecký analfabet, Haničky dcera je víla, naše dcera je kopyto a náš syn blbeček. Díky tomu jsem bouchla do stolu a přestala se s tchýní stýkat. Osm let jsme se neviděly. Ani vnoučata neviděla. Jezdil k ní pouze manžel.
Nikdo z nás za celé ty roky od tchýně nic nedostal. Svátky, narozeniny, Vánoce, to jako by neexistovalo. Nic jsem nečekala, nic jsem nechtěla, byla jsem vděčná za klid, který jsem měla. Tchýně za ty roky přepsala na Haničku barák, koupila jí auto, dala peníze ze zrestituovaných pozemků, platila jí dovolené. Beru to tak, že je to věc tchýně a mě se to netýká.
Nyní je tchýně po mrtvici na polovinu těla ochrnutá a Hanička se o ni starat nehodlá. Manžel přišel s tím, že vezme matku k nám. Byla z toho pořádná hádka, protože já jsem absolutně proti. Hanička manželovi vysvětlila, že ona není na starost o nemohoucí matku psychicky připravena, a je tudíž povinností syna se o matku postarat. A já, protože pracuji doma, mohu jejich matce zajistit celodenní péči. Když jsem se proti tomu tvrdě ohradila, manžel se urazil a nazval mě sobcem.
Já vůbec nevidím důvod starat se o ženskou, která mi několik let dělala ze života peklo, ponižovala mě i naše děti a nenašla na nás jedinou kladnou věc. Proč bych měla dneska utírat její zadek, když jsem jí nikdy nestála ani za pozdrav? Proč mám kvůli tchýni překopat svůj život a vše jí podřídit?
Tchýně do ústavu nebo LDN nechce, Hanička je také proti a manžel je moula, který jim ustupuje. Dle Haničky je totiž zbytečné vyhazovat takové peníze za pobyt v ústavu, když může být tchýně zadarmo u nás. Poprvé v životě jsem manželovi hodila na hlavu, že barák je můj (zdědila jsem ho po babičce), a o tom, kdo v něm bude, nebo nebude, rozhoduji já.
Doma vládne dusno, manžel spí v obýváku a poprvé za dobu našeho manželství spolu nemluvíme. Ustoupit nehodlám! Přesto by mě zajímal váš názor. Nastěhovali byste si do domu tchýni, o které předem víte, že vám ze života bude dělat peklo? Starali byste se o ženskou, která pro vaše děti neměla jediné milé slovo?
9.10.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 226 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tchyně. Pořád jsem byla ta špatná a teď se o ni mám starat.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Linda: jo tááák proto, tys to odhalila.....já potkat Špidlu, tak mě nemine nejmíň orgasmus..
Ota: 13:55.......a jsou to fakt kluci ? co kdyby je tchyně nazvala "blbečky".....?????
Viv :o): Děkuji Bude to asi ještě tvrdý boj. Manžel stojí mezi sestrou a mnou a tak to paradoxně odnese nejvíc on. Je to dobrák od kosti (v něčem opravdu moula).
Tak ted uz aspon vím proc je Ota dneska víc nabrousený nez obvykle... on chudák nás malý potkal Spidlu ... no z toho by byl mimo i obycejný smrtelník
Ota: doufám, žes na Špidlíka aspoň vypláznul jazyk
zuzula: cim vic toho vim z tvych prispevku tim vic jsem presvedcena o tom, ze vzit ji domu, byla bys za hodneho blba... drzim ti palce a prosim te vydrz...
Linda: a na krk pověsit reflektor a může rozvážet i v noci...a do zadnice koště a může za sebou i zametat....
Linda: protože podle mě nejbližší vnoučata budou tak za 10-15 let a pak mám další dva mladší kluky po pěti letech čili už budu asi trochu vetchý cyklista ( těm se říká máčka, oni nešlapou když je to z kopce). Tak jako aby mě to moc nevychladlo, ikdyž gulášky a omáčky bývají nejlepší až druhý den..
sharon: add Brusel ...věřila by jsi, že jsem před cca hodinou potkal na ulici Špidlu?
Ota: proc? Není to tak dávno co jsi tu vypisoval kolik km týdne zvládnes, tak místo za toulkama ceskou krajinou si budes hrát na svoz a rozvoz. Jeden kosík dopredu na ridítka, druhý na nosic, eventuelní buchta se dá slozit do postranních tasek na zadní kolo a jeste ti zbyde místo na láhev s vodou pro tebe. Stastnou cestu. A k vánocum si muzes od snach prát praktické dárky jako nové cyklo oblecení, rukavice, helmu a tak.... aspon holky uvidí, jak dary uzívás
Jani-Kori: Jeden ústav tady v okolí doporučili i lékaři. Je potřeba ovšem doplácet na pobyt. Hravě by se to pokrylo z tchýnina důchodu. S tím právě nesouhlasila Hana, protože tchýně jí nemalou částkou údajně přispívala a ona s tou částkou nadále počítá. Z manžela tyto informace lezly jako z chlupaté deky. Já měla za to, že tchýně má majetek- nikdy mě víc nezajímalo. Až teď jsem se dozvěděla, že nemá nic, protože všechno přepsala na Hanu a její dceru. Ale ať už má nebo ne, nic to nemění na tom, že ji do svého domu (a potažmu života) prostě nechci.
První čtyři roky manželství byly peklem. Ze mě byla rozklepaná troska která se bála něco říct. Díky ní jsem přišla o sebevědomí o radost ze života. Trvalo mi dlouho než jsem zase byla jako dřív. Dneska už vím, že bych si nic líbit nenechala, ale jsou tu děti a ty budou vyrůstat bez zákeřností a nadávek.
sharon: otázka není co je to za člověka teď ,leč co to bude za člověka dál.
sharon: to né jen jsem věrný a to se na takovém webu nenosí
sharon: ty myslíš "prozpěvoválky" jojo to pomalu přichází zatím to léčím Vrbovkou malokvětou, na přímé doporučení mé ošetřující lékařky... a zabírá to
Ota: tebe by měli nominovat do Bruselu, tady je tě škoda, fakt !