Tchyně. Pořád jsem byla ta špatná a teď se o ni mám starat.
Jsem dvanáct let vdaná, manželství nám klape a děti nám dělají radost. Jediné, co naši idylku od začátku kazilo, byla tchýně. Vždycky milovala jenom manželovu sestru a její rodinu. Co udělala Hanička, bylo svaté, co řekla Hanička, byl zákon. Bylo to u nich tak vždycky a manžel to prostě bral a bere jako samozřejmost.
V našich začátcích to vypadalo tak, že jsem při každé příležitosti poslouchala, jak Hanička má krásné vlasy, zatímco já mám zmoklou slámu, Hanička je nadaná, já jsem umělecký analfabet, Haničky dcera je víla, naše dcera je kopyto a náš syn blbeček. Díky tomu jsem bouchla do stolu a přestala se s tchýní stýkat. Osm let jsme se neviděly. Ani vnoučata neviděla. Jezdil k ní pouze manžel.
Nikdo z nás za celé ty roky od tchýně nic nedostal. Svátky, narozeniny, Vánoce, to jako by neexistovalo. Nic jsem nečekala, nic jsem nechtěla, byla jsem vděčná za klid, který jsem měla. Tchýně za ty roky přepsala na Haničku barák, koupila jí auto, dala peníze ze zrestituovaných pozemků, platila jí dovolené. Beru to tak, že je to věc tchýně a mě se to netýká.
Nyní je tchýně po mrtvici na polovinu těla ochrnutá a Hanička se o ni starat nehodlá. Manžel přišel s tím, že vezme matku k nám. Byla z toho pořádná hádka, protože já jsem absolutně proti. Hanička manželovi vysvětlila, že ona není na starost o nemohoucí matku psychicky připravena, a je tudíž povinností syna se o matku postarat. A já, protože pracuji doma, mohu jejich matce zajistit celodenní péči. Když jsem se proti tomu tvrdě ohradila, manžel se urazil a nazval mě sobcem.
Já vůbec nevidím důvod starat se o ženskou, která mi několik let dělala ze života peklo, ponižovala mě i naše děti a nenašla na nás jedinou kladnou věc. Proč bych měla dneska utírat její zadek, když jsem jí nikdy nestála ani za pozdrav? Proč mám kvůli tchýni překopat svůj život a vše jí podřídit?
Tchýně do ústavu nebo LDN nechce, Hanička je také proti a manžel je moula, který jim ustupuje. Dle Haničky je totiž zbytečné vyhazovat takové peníze za pobyt v ústavu, když může být tchýně zadarmo u nás. Poprvé v životě jsem manželovi hodila na hlavu, že barák je můj (zdědila jsem ho po babičce), a o tom, kdo v něm bude, nebo nebude, rozhoduji já.
Doma vládne dusno, manžel spí v obýváku a poprvé za dobu našeho manželství spolu nemluvíme. Ustoupit nehodlám! Přesto by mě zajímal váš názor. Nastěhovali byste si do domu tchýni, o které předem víte, že vám ze života bude dělat peklo? Starali byste se o ženskou, která pro vaše děti neměla jediné milé slovo?
9.10.2009 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 226 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Tchyně. Pořád jsem byla ta špatná a teď se o ni mám starat.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Ota: aha, takže ty už máš od a zbylo ti jen rozdávat na ŠŽ moudra, no jo, no, musíme mít holt s tebou trpělivost......
Linda: to by mě možná bavilo.... nebo je všechny zvát a navařit...
Nejlepší by bylo, kdyby byly v dojezdu na kole.
Ota: ... a tak jsi se zapíchl tady u nás a hodlás nás do nekonecna obstastnovat svou vyjímecností
Ota: myslím čuryfuč......
Zuzi ještě nevím co si myslet o Tvém manželovi, když tě nazve sobcem.......co je vlastně za člověka ?
sharon: fakt jsem hledal, jenže většina pánských webů je jen o tom jak co nejvíc bab v co nejkratším čase a to mě fakt neláká.
sharon: no asi budu... kdo by nebyl
sharon: myslíš zůženou předkožku?
LDN už nejsou jako za dřívějších časů jen "poslední štace" pro nemocné, v dnešní době je dle mého nejvíce o těch rehabilitacích. V takovém ústavu má 24 hodin denně kvalitní péči a zase tolik peněz pobyt nestojí... Manžel si se sestrou můžou brát maminku na víkendy( k sestře domů samozřejmě, aby byla maminka ve svém), na svátky, brát ji na vyšetření, na výlety...
Mít tchýni doma rozhodně není zadarmo. Za inkotinentní a rehabilitační pomůcky, speciální kosmetiku vydá daleko více, než za pobyt ve zdravotnickém zařízení, kde všechny ttyto pomůcky může tchýně využívat zadarmo...
Linda:
Ota: ty je budeš učit vařit, jo ? To si tvoji chlapci vezmou takový nemehla ? Tomu sám nevěříš....prosím tě budeš jednou rád když ti vymění pleny......
Ota: naucit varit - fuj ty jsi ale sadista . Zádný takový, pekne 2x týdne navarís, s plnýma kastrulkama objedes snachy a vyzvednes si prázdný kastrulky
Ota: a co kdyby sis našel "sťastné muže"......ti by se tak oblbovat nedali, viď ???? neodpověděl jsi mi na to, jak by se ti líbilo, kdyby tvoje tchýně nazvala tvoje kluky "blbečky"......líbilo, nebo ne ?
Meryl: nejlepší příspěvek!
Meryl: no aspoň je někdo naučí vařit