Babička má doma binec, nechci k ní dát děti
Máme doma dusno ohledně prázdninového pobytu našich dětí u babičky, manželovy matky. Ona by si je chtěla aspoň na týden vzít, aby si je užila, ale já z toho nadšená nejsem, respektive jsem výrazně proti. Babička má totiž doma neuvěřitelný binec.
Dětem je 7 a 5 let. Abyste si nemyslely, nejsem nějaká přehnaně úzkostná na čistotu, rozhodně doma všechno nedezinfikuju, nic takového. Ale udržuju takový normálně přijatelný pořádek a čistotu. K manželově mamince jsme dosud jezdívali vždy jen na návštěvu na jeden den, nikdy jsme tam nespali, i když bydlí 100 km daleko. Muž mi to má za zlé, ale já prostě nemůžu.
Babička bydlí na takové malé vesničce ve starém domku, už je sama, děda umřel před třemi lety. Vždycky měla doma strašný binec, pro mě dost nepředstavitelný. Má domácí zvířectvo, slepice, husy, kachny, králíky. Slepice chodí volně po dvoře, všude jsou slepičince, od jara do podzimu jsou neustále otevřené dveře do baráku, tak samozřejmě vlezou i tam. Je to fakt odporný, člověk tam přijde a musí koukat, kam šlape.
V domě je to cítit takovou tou starou zatuchlinou, všude se válí spousta krámů, všechno je neuspořádané, nic nemá své místo. Babička prostě všechno dohodí, kde zrovna je. V koupelně neustále haldy špinavého a kolikrát i dost zapáchajícího prádla, v kuchyni plný dřez nádobí, smradlavý odpadkový koš, podlaha, ke které se přilepíte. V pokojích to samé v bleděmodrém, nevětráno, špinavé povlečení, neutřený prach, koberce zašlé, neluxované.
Mně se to tam strašně ekluje, nedokážu si představit vlézt tam do postele, brr. I při těch návštěvách jsem jak na trní a těším se, až tam odtud vypadneme. Pokžadé babičce nabízím pomoc, snažím se aspoň v rámci možností něco udělat, tak umyju tu hromadu nádobí a vytřu, ale jí je to nepříjemné a pořád mě od toho odhání. Já ji chápu, asi je jí trapně, navíc to není žádná stařenka, je jí teprve šedesát. Ale je takhle zvyklá žít. Věčně je ušmudlaná, ve špinavé zástěře, ve stejných botech chodí na tom pokáleném dvoře i vevnitř.
No a teď projevila přání, že by tam naše děti ráda měla na týden, že by si užily venkova a jí by bylo veseleji. Oznámil mi to manžel a já byla hned zásadně proti. A byl oheň na střeše. Vyčetl mi, že z dětí vychovávám skleníkové kytičky, že se jim nic nemůže stát, naopak, bude to pro ně zážitek a je už na čase, aby byly samostatnější a neměly pořád za zadkem jenom maminku. Hodně jsme kvůli tomu pohádali.
Mně připadá, že děti jsou ještě hodně malé, aby trávily týden v takovém prostředí, bez přehánění, opravdu mám strach, že pobyt tam je o žloutenku.
Pustily byste své malé děti na takovýto prázdninový pobyt? Ony když tam jsou, tak se jim tam samozřejmě líbí, ta zvířátka a tak. Ale když jsem tam s nimi, tak na ně dohlédnu, aby si myly ruce před jídlem a podobně. Ale pochybuju, že babička by to dělala taky.
13.7.2018 Rubrika: | Komentářů 234 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Babička má doma binec, nechci k ní dát děti
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.máša h.: ale je to pokušení, viď
Haninka: já u dcery viděla v odpadu prima krabičku od zmrzliny, málem jsem po ní šáhla, ale pak jsem se práskla přes pazouru a nechala ji tam
máša h.: pro mě je máma odstrašující případ a snažím se nepotřebných věcí zbavovat. Vždycky si vzpomenu na bývalou kolegyni, která před lety vyklízela během šesti týdnů dva byty - jeden po tchýni a druhý po manželově tetičce, která ho vychovávala a které krátce po sobě zemřely. Ta, když vyklidila neskutečné množství krabiček, kelímků, pečlivě srovnaných pytlíčků, hodně oblečení a obutí, které ony snad osmdesátileté dámy neměly už léta na sobě, šátečků, korálků apod, pravila, že každý by si měl uvědomit, že po něm jednou někdo bude vyklízet byt...
Haninka: u mamky jsem před časem vyházela dva pytle plastových krabiček a kelímků pečlivě vymytých (kdyby se třeba hodily), když ty pytle viděla, nechtěla věřit tomu, že to všechno měla ve špajzce... do kontejneru jsem s tím mohla jít až potmě, aby mě neviděly sousedky... ale pochválila jsem ji, že vlastně pěkně třídí odpad... potraviny nesyslí, ale to, co jí přivezeme na přilepšenou, nejí a přerozděluje... minule mě pěkně nakrkla, nesnědla oběd, který ji přinesla pečovatelka a syslila ho pro mě a moje vnoučata k večeři... na dotaz, co vlastně obědvala, pravila, že neví, ale něco prý jedla
JITUSKA70: moje máma, když jsme byly děti, pořád uklízela. Teď je jí 72 a asi posledních dvacet let je z ní neskutečná, ani nemůžu říct bordelářka, ale schraňuje všechno - krabice, krabičky, pytlíky, kelímky, krabic má doma stohy a když se jí ptám, co v tom má, tak mi řekne, že neví a že neví , kde se to tam vzalo. Na krámy a krabice si koupila garáž, protože domů se jí to už nevejde. Občas u ní brácha, který bydlí ve vedlejším bytě, někde objeví nakoupené zásoby potravin, které jsou dávno prošlé a tak jí je vyhází, myslím, že na to ani nepřijde. Podle mě utrácí za věci, které jednak nepotřebuje, ani je nespotřebuje, ale jen pro ten pocit, že to má. Nic s tím nenaděláme , špínu doma nemá, ale to její syslení je na mrtvici.
JITUSKA70:
Bohuzel sebou si do zivota nesu nasledky.Bordel takovy jako moje matka jsem nikdy nemela,ale naklizeno taky nemam.Muj druhy muz je pedant na uklid a kvuli bordelu me neustale peskuje.Nastesti moje matka ho nikdy nepoznala ten by s ni vyrostl.
Mela jsem bohuzel takovou matku,jako deti jsme zili v bordelu a to v takovem,ze jsme stolovali tak,ze jsme sedeli na zemi opreny o zed,protoze stul i kuchynska linka byla plna nadobi,kelimku,prazdnych kvetniku....na navstevu k nam nikdo nechodil,kdyz prisel tak nasi s nimi staly u dveri.Nebo jsme s brachou uklizeli obyvak tak,ze jsme hadry pohazene hazeli do loznice.Navareno i napeceno jsme meli vzdy.Pak jsem se vdala a rok jsme zili u nasich.Snazili jsme se ten dum uklidit,ale dalsi den to bylo stejne.Nejvetsi sila byla kdyz jsme v satne nasli plnou starou nakupni tasku pouzitych vlozek,kam to skladovala moje mama.Myslela jsem,ze se hanbou propadnu....meli jsme s manzelem jeden pokojik,tam jsme si koupili svetle ruzovy koberec,protoze me se moc libil.Po roce byl na vyhozeni,moje matka tam vecne chodila ve spinavych ponozkach a o hygienu take nepecovala,casto byla citit.
orinka: no dyť......
sharon: a jak se může zapojit, když to někdo docela jiný vycucá z prstu a dá to pak sem, aby byla diskuse?
sharon: Věruš já taky si myslím jak chce radu proč se nezapojí ????pokud je to aktuální a ne staré 20let
sharon: Vzhledem k tomu, jak tu vsechno vazne, uz pisatelka je mozna v duchodu nebo po smrti
na těchto článcích mi vadí že se nikdy pisatelka nezapojí do debaty .....můžu se domnívat že jsou smyšlené - hlavně že se rozvine diskuze.....
Námět na film: Na samotě u babičky
Jaguška: Prave taky se mi zda, ze mele ale do huby si nevidi ....