Šílené matky a jejich létající miminka
Snad každá žena, která se stala matkou, mi potvrdí, že se při kontaktu se svým děťátkem řídila vrozenou intuicí. Intuicí, která nám, ženám, podvědomě velí zacházet se svým miminkem něžně, láskyplně, houpat ho, broukat mu…
V době, kdy byly mé dcery malé, bylo odborníky doporučováno děti chovat co nejméně, nechat je plakat. Časté chování prý děti zbytečně rozmazluje a hrozí, že se maminka brzy stane otrokem, který nedělá nic jiného, než tiší v náručí malého křiklouna. Jako mladá, nezkušená matka jsem si říkala, že když to tvrdí odborníci, něco na tom bude a u starší dcery jsem to nějakou dobu zkoušela dodržet.
Při jejím pláči jsem však trpěla jako zvíře a velice záhy jsem od tohoto vědeckého přístupu ustoupila a začala se chovat tak, jak mi velelo mé mateřské nitro. Miminkem je člověk jenom jednou, navíc toto období trvá velice krátce, a proč svému dítěti z nějakých pseudodůvodů odpírat to, co je pro ně v této fázi života nejdůležitější: Mámina náruč, teplo, něha.
Jsem přesvědčená, že takto nějak to má nastavené každá z nás. Proto mne zcela vyvedla z míry reportáž, kterou jsem viděla na ČT 1 v pořadu 168 hodin. Měla název Létající miminka a zhlédnout ji celou byl těžký úkol i pro silné povahy.
V rámci kursu, jehož význam jsem skutečně nepochopila, tam matky se svými úplně maličkými dětmi dělají věci zcela nevídané. Točí je nad hlavou jako vrtule, rychlými pohyby jim mění polohy, přehazují si je jak pytle s bramborami. Máchají s nimi hlavou dolů, aby je pak „elegantním“ švihem přehodily přes ruku či nad hlavu. Děti pláčou, evidentně se jim takové zacházení ani trochu nelíbí.
Přesto bylo v kursu hned několik žen (nějak nejsem schopna nazvat je matkami), které svá malá miminka podrobovaly tomuto létacímu výcviku a pravděpodobně měly dojem, že pro ně dělají to nejlepší. Celé cvičení se navíc odehrávalo nad podlahou, kde chyběl jakýkoli měkký podklad. Dítě je tak zcela vydáno na milost a nemilost šikovnosti své matky a má jediné štěstí, že si ještě nedokáže uvědomit, jaké následky pro něj může mít nejen samotné „cvičení“, ale i případné upuštění na zem.
Nechápu to. Ženy, které jsou schopné své děti k něčemu takovému propůjčit, by snad měly být zavřeny do blázince. Možná jsem příliš útlocitná, ale nemůžu si pomoct. Ostatně – podívejte se samy, pokud jste reportáž ještě neviděly. Byly byste schopné dělat něco takového svému malému miminku? Myslíte, že mu to může skutečně nějak prospět?
ne vel
10.2.2010 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 262 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Šílené matky a jejich létající miminka
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Klaudi: to je možná ono, já viděla u toho děti brečet poprvé až v té reprtáži. Jenže na mě byla přílíš krátká, abych věděla, jestli to dítě brečí jen z neznámého prostředí, z toho že se špatně vyspalo, nebo jen nemá dobrou náladu. A že jich brečelo víc? Já chodila do naprosto obyč mateřského centra, kde když se dělalo Paci, paci a jednomu dítěti se to nelíbilo a začalo brečet, sborově se přidaly i ostatní. 
Meryl: Co na to mé dítě? Jedno je úzkostné a ikdybych to znala v době, kdy bylo dost malé na to, abych to s ním zkusila, myslím, že by se mu to nelíbilo. U druhého dítěte jsem si jistá, že by se mu to líbilo - miluje třeba zavěšení hlavou dolů (hraje si na netopýra). Ale dostali jsme se k tomu příliš pozdě.
Jenže o to tady nejde. Mě vadí, že někdo soudí, když neví. Naprosto nechápu, že o někom někdo může říct, že je špatná matka, že své dítě nemiluje, že mu vědomě ubližuje. To přeci nemůžete myslet vážně? Opravdu jste takové jasnovidky, že to dokážete posoudit z pár kusých informací?
.gif)
Lidulinek: já věřím, že ty s tím létáním problém nemáš...druhá věc je, co na to tvoje dítě.
Ono to není třeba sáhodlouze psychologicky pitvat...stačí si říct, KTERÁ Z NÁS BY CHTĚLA DOBROVOLNĚ TOHLE PODSTUPOVAT??? A CO KDYŽ BY SE TO NAVÍC DĚLO BEZ NAŠEHO SOUHLASU??
já když si představiím, že se mnou někdo takhle mává kolem hlavy, tak mám z toho husí kůži....
jak říkám, selský rozum, proboha...
Lidulinek: 
to už je vidět z toho jekotu mimin, jak se jim to lítání strááášně líbí...mě může lektorka říkat cokoliv, já se radši podívám na výraz toho dítěte a jeho zvukový projev a mám jasno
odjakživa je pláč dítěte brán jako projev jeho nespokojenosti, toho, že je z něčeho neštastné...a najednou to má být "projev jakéhosi osvobozování se psychiky, zlepšené peristaltiky a já nevím čeho"???
takhle cvičí vědomě artisti na cirkusový výcvik proboha
jenže když lítají v šapito, tak mají aspon záchranou sít
Jaký je původní název této metody?
Název létání je dle mě v tomto poněkud zavádějící...
Darco, každý ji bezmezně nevěří. Já třeba s ní v mnohém nesouhlasím, ale myslím si, že pokud někoho neznáš a nejsi odborník na duševní zdraví, raději se vyhni těmto soudům.
létání se musí vidět, chce to zkušenost "na vlastní oči". Až pak o tom lze vést diskuse.
Do té doby na to můžete koukat stejně vyjeveně jako křováci, když vidí doktora jak zbavuje člověka bolesti břicha tím, že ho rozřeže a vytáhne mu slepáka. Tím nechci srovnávat úkon - tedy operaci x létání, jen říkám, že pokud do něčeho nevidím, nemůžu soudit.
Co se týče mě, nemám s létáním problém, ale měla jsem ho, dokud jsem jedinou informaci o něm měla z krátkého videa, které putovalo po mailu.
Ještě jsem chtěla napsat jednu věc. Druhého syna jsem porodila v nemocnici s poměrně velmi milým a komunikativním personálem. Bylo mi například vysvětleno, že novorozené dítě po svlečení pláče z toho důvodu, že má kolem sebe pocit přílišného prostoru. Je zvyklé být zmáčknuté, mít vymezený svůj bezpečný prostor. Není to jen o tom, že mu může být zima. Co tak asi cítí nahý novorozenec, který se ani díky vnucené poloze nemůže stočit a "přidržet" se něčeho.
No tak to video je hnus, paní Blanka je očividně duševně v "nepořádku" a těm svým kecům bohužel bezmezně věří 
A nejvíc mě zaráží jak to můžou "matky" provádět svým dětem. Z toho řevu a krkolomných pozic běží mráz po zádech 
Tím nezavrhuju zdaleka všechny novinky, co se dětí týká...jen říkám "s mírou". Ono na hraně je i třeba kojenecké plavání, kdy každou lekci dítě urputně prořve a matka stejně urputně chodí dál, v podstatě jen proto, že je to -in...a hlavně aby se socializovala.
Požitek z toho může mít dítě, které má rádo vodu, ale v opačném případěa že jsem takové ženy na kojeneckém plavání taky zažila. Prostě se nemohly smířit s tím, že by s dítětem nechodily plavat, protože jemu se to evidentně nelíbí.
No několikatýdenní dítě je jako gumídek, často ani nedrží hlavičku...a po psychické stránce si nedovedu představit, jak se chudák cítí, letět bezbranné v prostoru
By některé matinky měly používat taky selský rozum a ne fanaticky jít do každého "kursu", co někdo vypíše. Především tyhle "kursy" jsou byznys, takže vám pořadatel "vědecky zdůvodní" cokoliv, třeba sebevětší blbost, když mu to nažene klienty.
Máme bohužel přece kapitalismus a každý může vydělávat, na čem chce.Obzvlášt když část lidí postrádá soudnost a řídí se podle toho, co jim kdo naservíruje. Jednou je to masáž kojenců, podruhé někdo důležitě "začne učit rodiče, v jaké poloze mají dítě nosit, páč nevědecky to nelze"...a udělá si z toho byznys...a ted zase někdo "těžce alternativní" přišel na to lítání.
Bellana: jenže paní lektorka Blanka žádnou odbornou studii nikdy nevypracuje, protože sama pořádně neví, jaké důsledky to v budoucnu pro ty mrňata může mít. Takže to bude dělat tak dlouho, dokud jí to oficálně nezatrhnou, případně dokud jí na to budou maminy skákat, že je to pro jejich děti prospěšný. Já jsem si vždycky myslela, že tzv. alternativní matky se snaží o nějaké souznění s přírodou atd. Ale tohle nemá s přírodou a přirozeností "lidského mláděte" vůbec nic společného. To je násilný a necitlivý vstup do miminkovského vývoje.
.JPG){kind=avatar}
magie: Nikdo nepovažuje bití dětí za normální a neučí se to v žádném kurzu jako prospěšná aktivita. Srovnáváš hrušky a jablka.
Pokud o nějaké aktivitě někdo tvrdí, že je dětem prospěšná, měl by to doložit jinak, než spůsobem Horsta Fuchse. Tvrzení nestačí. Tedy mě by nestačilo. My technici jsme dost skeptičtí k módním trendům tohoto typu.
magie: píšeš, že každý rodič se může rozhodnout podle sebe..to je právě to. To dítě se rozhodnout nemůže..a přitom jde o jeho zdraví. A když má smůlu a narodí se té ženě v sukni z reportáže, tak je chudák. A kdyby mi někdo říkal, že ta paní své dítě nade vše miluje, tak mu neuvěřím...protože něco takového by milující matka nikdy nedokázala udělat.
Bellana: 
