To nevyhazuj, ještě se to může k něčemu hodit
„Počkej, tohle nevyhazuj, to je škoda, to se může ještě k něčemu hodit.“ Mám doma kutila, který dokáže téměř vše opravit, a pokud ne, alespoň dotyčnou věc rozebere na součástky, aby je později (za měsíc, za rok, či za deset let) k něčemu upotřebil.
Přiznávám, malinko mi jde tímto svým syslením čehokoli na nervy. Jeden skříňový nástavec a úložný prostor ve válendě v bývalém dětském pokoji je plný jeho pokladů, které trpělivě čekají na své uplatnění. Pravda, ve chvíli, kdy s jejich pomocí spraví něco, co právě vypovědělo službu, jsem ochotná vzít jeho shromažďovací úchylku na milost a v podstatě jsem ráda, že mám doma takového hračičku. Jeho technické a kombinační schopnosti jsou skutečně nadstandardní a s neuvěřitelnou trpělivostí dokáže tvořit a zkoušet, dokud není vše správně funkční. Takový zdatný, středně technický kádr je prostě doma k nezaplacení.
A tak máme doma pečlivě schované vysloužilé tiskárny, feny, gramofon, magnetofon, milióny všelijakých součástek, stroječků a čerpadýlek, hromady drátů, těsnění, gumiček, šroubečků, hmoždinek a kdoví čeho všeho. Chleba to nejí, místa máme dost, tak zas o tolik nejde. Jen mi občas není jasné, k čemu všemu mu mohou ty nefunkční předměty sloužit.
No řekněte samy, co například se starou, dávno vysloužilou tiskárnou? To je přece předmět naprosto jasně určený ke zcela specifické činnosti. Jenže to je pohled můj, čistě ženský a oproštěný od jakékoli technické invence.
Kutil a hračička v jednom to vidí jinak. K čemu může být dobrá stará tiskárna jsem na vlastní oči zjistila loni koncem léta, když jsme si pořídili dva andulčí kluky. Jestli vám spojení andulek a tiskárny k sobě nijak nepasuje, vězte, že jste na velkém omylu.
Můj domácí kutil se hluboce zamyslel, zahrabal v útrobách svých pokladů, rozebral tiskárnu, zlikvidoval jednu korkovou nástěnku, přihodil pár dřevěných latěk a po několikahodinovém tvoření nainstaloval našim klukům efektní atrakci pro zábavu – pravý, nefalšovaný kolotoč. Pak už jsme jen s napětím čekali, zda bude jeho konání korunováno úspěchem. A bylo.Toník a Frantík se jízdy na kolotoči nemohli nabažit.
V odkazu pod článkem se můžete podívat, jak pěkně se na něm točí. A vůbec jim nevadí, že je poháněný strojkem z tiskárny…
Taky máte doma hračičku, který si schovává kde co a schraňuje všelijaké „odpadky“ jako nejcennější poklad?
3.6.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 36 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - To nevyhazuj, ještě se to může k něčemu hodit
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Kolotoč je bezva
Já tedy takového hračičku nemám, ale taky by se u nás různé "lecosy", jak říkáme, našly. Vzhledem k omezenému prostoru to občas musíme probrat a vyházet, ale jak píše modroočka, funguje zákon schválnosti - krátce na to se zjistí, že by se to bývalo na něco hodilo, i když předtím to zabíralo zbytečně místo x let
Riki: video funguje
Yup takhle to vypada u nas taky. Sroubecky, maticky, monitory, draty a dalsi mne nepochopitelne "potrebne" veci jsou v garazi, a ve starem pradelniku. Ale musim priznat, ze se opravdu nekdy hodi. V praci nam o vikendu odesla klavesnice a taky mys uz byla v poslednim tazeni. Prace jsem mela plno a s klavesnici, co zustavala trcet na kazdem druhem slove (protoze na ni kolegyne svacila a rozlila do ni cosi lepkaveho) se vazne nedalo nic udelat. Zminila jsem se o tom svemu 
on pookral, zajasal a zmizel v garazi. Za par minut se vynoril z utrob garaze, trochu pokryty pavucinami, se slovy "ja vedel ze se bude hodit" vitezne trimal v rukou klavesnici, kterou nase dcera nepotrebovala a odlozila asi pred 2 lety do smeti. 
zákon schválností, když něco vyhodím, z pravidla z toho něco potřebuji... takže skladovat se v rozumné míře asi má. 
"Požadované video není dostupné". 
Nu což, nějak se bez Toníka a Frantíka obejdu...
No, když je na to místo, a nepřehání se to, aby se schovával skutečně odpad... Ale chce to spíš dílnu nebo garáž, v bytě bych to mít nemusela. Můj otec míval komoru, která byla tomu vyhrazena, tedy skladování různých součástek, nářadí, spojovacího materiálu a podobně, ale že by byl nějak výrazně kutil, to ne. Opravil, co zvládl, ovšem hlavně z úsporných důvodů, aby se nekupovala nová věc, když se dá opravit ta původní. To už dnes není " v módě". Kolikrát se vyhazují i věci plně funkční jenom proto, že už jsou "staré". Což někdy znamená pouhých 3 - 5 let provozu, někdy i méně, viz nedávný článek o mobilech.
