Manžel na mne bezdůvodně žárlí. Už to nesnesu.
.jpg)
Jsme spolu s manželem i s dobou chození celkem čtyři roky, máme půlročního syna. Pravda je, že vždycky si mě víc hlídal, vadilo mu, když jsem třeba mluvila o nějakém kolegovi z práce, když jsme měli sraz spolužáků ze základky, dokonce tam za mnou přijel. Takových epizod bylo víc, ale on byl vždycky milý a já to brala jako důkaz, že mne má rád a nerad by mne ztratil.
Po svatbě se jeho žárlivost začala bohužel stupňovat, a to i přesto, že jsem už byla těhotná. Začal mi počítat čas, jak dlouho jsem na nákupu, vadilo mu, když jsem se zdržela cestou z práce a že bych si šla sednout někam novinárny s kamarádkami, o tom jsem si mohla nechat jenom zdát. Jakmile jsem se někde zdržela, následoval výslech a podezírání. Podotýkám, že jsem mu nikdy nebyla nevěrná a s muži ani neflirtuju, tohle v sobě nemám, nejsem žádná koketa.
Co se narodil malý a já jsem na mateřské, připadám si jako ve vězení. Neustále mi volá, kontroluje, kde jsem, s kým, večer se vyptává, co jsem celý den dělala. Mockrát jsem mu říkala, ať přestane vyšilovat, nebo mě právě tímhle jeho přístupem ztratí. Ale jako bych hrách na stěnu házela.
Poslední dva měsíce je jeho chování už doslova nesnesitelné. Nechal domů zavést pevnou telefonní linku a volá mi na ni. Když to nezvednu, okamžitě mě nahání na mobilu, kde jsem, že volal domů a tam nikdo. Když mu řeknu, že jsem s malým venku, že je to snad normální, vyslýchá, s kým jsem, jak dlouho, kde, kdy budu doma.
Teď o víkendu to už vyvrcholilo. Brácha měl oslavu třicetin a pozval nás, dělal takovou extra oslavu jen pro vrstevníky a přátele ze školy. Naši hlídali malého a my tam s manželem šli. Já na té oslavě po letech viděla i kluky, kteří s bráchou studovali a chodili k nám, znali jsme se. A samozřejmě jsme se k sobě hlásili a zajímalo nás, jak se máme, jak žijeme apod. Můj muž mi tam přede všemi ztropil příšernou scénu, když jsem byla v hloučku se třemi kamarády a bavili jsme se a smáli. Co udělal, jsem doteď nepobrala. Normálně mě od nich na sílu odtáhl a začal mi nadávat do děvek, že tohle je přesně ten důvod proč mě takhle hlídá, že je mu jasné, jak vidím chlapa, tak nemyslím na nic jiného, než jak si užít.
Všichni z toho byli úplně konsternovaní, brácha se ho snažil uklidnit, i ti kamarádi, ale on byl úplně bez sebe. Radši jsme odešli, já už tam po té ostudě nemohla zůstat. Brácha mi pak druhý den volal a ptal se, jestli je všechno v pořádku. Manžel naštěstí nebyl doma a já jak jsem toho byla plná, jsem se mu vyplakala do telefonu. Bráška mi řekl, že chování mého manžela není normální, že takhle přece nemůžu žít a nabídl, že pokud od něj budu chtít odejít, nenechá mě v tom a pomůže mi. Pravda je, že bratr je hodně dobře zajištěný, bydlí s přítelkyní a svůj byt má teď volný, prý by mě tam i s malým nechal bydlet jen za režie a ještě by mne finančně podporoval, kdybych nezvládala.
Já si té bratrovy nabídky moc cením. A zcela vážně uvažuji, že od manžela odejdu, protože život s ním je čím dál horší. Ale teď už nejde jen o mne, ale i o malého. Je to jeho táta. A tak přemýšlím, jestli je nějaká šance, že by se manžel dokázal změnit. Chtěla bych se zeptat, jestli máte zkušenosti se žárlivcem, zda je možné, že se změní? Mám dát našemu manželství ještě šanci? Jsem v koncích.
2.12.2014 Rubrika: | Komentářů 38 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Manžel na mne bezdůvodně žárlí. Už to nesnesu.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
Jinak, až budeš odcházet a já věřím, žes rozumná žena, tak odejdi až nebude doma a nebo za asistence někoho. Odchod naplánuj bez jeho vědomí, paranoia totiž v nejkrajnějším případě ohrožuje životy obětí.
Musíš si uvědomit, že paranoidní člověk své bludy považuje za pravdivé a není cesta jak mu vysvětlit, že to tak není. A nejde to vyléčit.
Tomu co popisuješ se odborně říká žárlivecká paranoia. Existují různé typy a tohle je jedna z nich.
A měla bys vědět, že paranoia je NEvyléčitelná.
Jak matka bys měla před tímto násilným (ano násilí nemusí být jen fyzické, násilí má i psychickou formu) ochránit dítě. Pokud se domníváš že stačí, že k dítěti se chová hezky, hluboce se mýlíš. Dítě cítí a vidí násilí ve vašem vztahu. Za prvé tím trpí a za druhé přebírá váš model chování. Takže pokud jsi skutečná matka, ochráníš především dítě.
Za další bys měla ochránit sebe. Že vaše dítě nechceš připravit o otce je jen výmluva, abys omluvila, že nic neuděláš. To není výčitka. Jen konstatování. Tohle dělají mnohé oběti násilí. Hledají omluvu, výmluvu, zdůvodnění proč to či ono nemohou udělat.
ty máš obrovské štěstí, které mnoho týraných žen nemá - máš kam jít, má vám kdo pomoci do začátku, máte podporu, kterou budete potřebovat, protože až odejdeš, nastane peklo - pak poznáš pravou tvář manžela. Bude vyhrožovat, vydírat, pokoušet se o demonstrativní sebevraždy (neboj se, oni se mají hodně rádi a nic si neudělají, jen to navléknou tak aby vydírali oběť). A ty máš s kým to ustát.
až to ustojíš, bude váš život daleko lepší a uznáš sama, že bojovat stálo za to. Když bojovat nebudeš, tak taky nic mít nebudeš. Budeš jen trpět a koukat se na svoje jak trpí s tebou.
Hlavně si nenajdi dalšího podobného debila.
Evičko - tady žádná šance nepomůže
Nejsi věc ani jeho inventář a bude to čím dále, tím horší - snad nechceš, aby Tvůj klouček zůstal bez maminky
Takový "pošahaný" chlap je schopen Tě ze žárlivosti zapíchnout nebo zastřelit, že pak obrátí zbraň proti sobě, to nikomu nepomůže. Už to zašlo příliš daleko - škoda, že jsi hned zpočátku nevolala Xkrát denně do jeho práce a nepožívala jeho taktiky, určitě má v práci i pohledné ženské. Dřívější časté přepadovky ap. mu snad mohly ukázat, jak je to nepříjemné - ale nyní už je pozdě.
Máš skvělého bratra - využij té nabídky a "ZDRHEJ" - již tak malý brouček může mít z hádek trauma pro celý život
Nezmění se. Spíše naopak.Pokud se se synem nezbalíš a neodejdeš, budeš pořád ve stresu z jeho vyčítání, vyslýchání a počítej s tím, že tě nakonec začne i bít. Tohle bys chtěla? Aby v tom tvůj syn vyrůstal?Mělo tě to napadnout už dřív, než jste se vzali, že to jeho podezírání není žádný důkaz lásky. Pokud máš šanci a bratr ti nabízí pomoc, tak to neodkládej. Každý asi trošku žárlí, ale jen malinko, ale tohle je nemoc a ničí vztahy.
Pokud neuteces, bude hur. Moje kamaradka mela zarlivce a ke konci vztahu uz nesmela ani zvedat oci ze zeme. Kamkoli sli, kdekoli si sedli, tam se musela divat do zeme. Nesmela se ani poradne divat na televizi. Pozdeji vypravela, jak ji i nekolikrat denne kontroloval kalhotky, jestli neni vzrusena. Strasny, proste strasny.
Takze bud rada, ze vsichni videli jak se chova a ze mas podporu v bratrovi a okoli. Zdrhej a at te ani nenapadne vracet se zpatky s tim, ze on pochopil a uz bude jinej. Ta moje kamaradka se vratila 2x, nez ji doslo, ze je nemocny a ta nemoc je nevylecitelna.
Hodne stesti
.JPG)
Souhlasím se všemi příspěvky, a ještě dodám, že lidi si k tobě dovolí přesně to, co jim dovolíš ty. Takže mu nedovol to zopakovat (v ještě horší formě) a jdi. Jsi na tom dobře, máš kam jít.
Přece si nemůžeš vážit a mít ráda chlapa, který na tebe použije sílu a řekne ti, že jsi děvka.
Ne, zadna sance neexistuje. Necekej dal a utec, manzel prekrocil uz davno hranici, pres kterou neni navrat. Hodne stesti.
anitech: máš pravdu,švagrová sestra manželky měla něco podobného,bydlela ve Stráži pod Ralskem a když jsme tam občas přijeli tak měla modřiny,tu uklouzla v koupelně ,jindy na schodech a pod.švára byl moc prima chlap,tak by nás ani nenapadlo že ji to dělá on při žárlivých scénách,jednou na den horníků jsme se byly pobavit na veselici u jezera a švagrová se tam bavila s nějakejma klukama a holkama z Jablonce kde dříve bydlela a oni tam zajeli na ten den horníků a dokonce s nimi tančila,normálně do večera pohoda a odjeli jsme domů,po asi deseti kilometrech jsem zjistil že jsem si tam zapoměl ledvinku s doklady a klíči od bytu,tak jsme se vrátili a to jsme čuměli,už před panelákem jsme slyšeli řev,bydleli ve druhém patře a když otevřel tak koukal jako puk,myslel si že na něj přišel soused aby nekřičel,ani nás nechtěl pustit dovnitř,že mi to donese,odtlačil jsem ho a vešli jsme dovnitř,švagrová zakrvácenej obličej,krev z nosu,on řádil že tancovala a bavila se s těmi kluky,no pro nás to byl šok,mockrát jsme ji přemlouvali aby odešla a stále ho omlouvala že se změní že ho má ho ráda, až jsme za ní jeli do nemocnice v České Lípě na čele tak 8 cm dlouhý šrám jako trojúhelník a prej zakopla v koupelně a nalítla na roh futer,houby vzal ji druhou stranou sekerky v tý době jsme tchyni kupovali byt tak jsme ji taky vzali do toho bytu v Ústí a když tam přijel tak jsem mu řekl že může přijet jenom k rozvodu,jinak jestli jenom zazvoní u nich tak ať si předem vybere vozík nebo po svých už neodejde,oni to jsou povětšině srabové a byl od něj klid,švagrová už je 6 let a tchyně 2 na pravdě boží a toho šváru bejvalýho jsem viděl v televizi v pořadu o bezdomovcích ležet někde pod mostem
.jpg)
SOUHLAS co tu radí UTIKEJ a to HNED než bude pozdě
hodně
Evo, já mám se žárlivcem osobní zkušenost a můžu Ti říct jedno. Nezmění se. Bude se to jen stupňovat. Mě si teda můj muž nedovolil zavírat doma nebo mi zakazovat kamarádky, dobře věděl, že bych s ním pěkně vyběhla. Ale kvůli každému kafi s kamarádkou byly doma 14 dní scény a chraň bůh, když jsem mu nezvedla telefon... To byly nářky jak má o mě strach a chce jen vědět jestli jsem v pořádku a já jsem sobecká mrcha, které nestojí ani za to, aby mu zvedla telefon... A stupňovat se to začalo také až po svatbě. Já to vydržela půl roku, pak jsem utekla k rodičům. Využij toho, že máš kam jít a podporu rodiny a odejdi.
Evo, řeknu to hodně ošklivě, ale máte fakt kliku. Jiní chlapi jsou mazaní, deptají ženy psychicky i fyzicky skrytě a to tak, že si okolí myslí, že žije v harmonickém láskyplném vztahu. Na povrch nic nevyplave a známí nevěří ani nepochopí, že je něco jinak. Vy ale máte doma blbce, který nedokáže před lidmi na uzdě udržet svoje fantasmagorické představy o tom, jak ho žena s kdekým podvádí. Kdybyste neměla malé dítě a nebyla s ním doma, řeknu Vám, abyste se sama přičinila o to, aby měl ten Váš konečně důvod žárlit. On si totiž nic jiného nezaslouží. Tím, že Vám muž tak skvěle před lidmi nahrál na smeč, můžete klidně odejít a všichni kolem Vás podpoří, poněvadž toto je důvod k rozvodu a rozchodu. Žádné coby a kdyby, žádné podmínky, jen byste ztrácela čas. Čekají Vás perné roky vysvětlování a obhajování se, žádná pohoda doma, jen a jen výslechy a možná časem omezování osobní svobody a facky. Odejděte dřív, než si Vaše dítě stihne uvědomit, že nemá hezký domov! A musím říct, máte bezva bratra. Ne každý by se tak zachoval. nemyslete si, že se s malým neprotlučete a nenajdete někoho, kdo by vás oba měl skutečně rád a nechtěl vás jen vlastnit a mít pod kontrolou! Hodně štěstí a neotálejte.
ne,nezlepší se bude se to i přes jeho sliby stále zhoršovat až ti ji jednou ubalí a potom to bude na denním pořádku,máš možnost tak ji využij a odstěhuj se až bude v práci a zanech mu tam jen dopis s vysvětlením,že nejsi otrok nějakého tyrana
.jpg)
anitech: mas pravdu 
, ja to beru podle sebe, ja bych takovymu chlapovi ten mobil na vychazce s kocarkem vubec nebrala a vecer doma bych mu lakonicky sdelila, ze jsme ho zapomela doma, neslysela vyzvanet v kabelce, nechtelo sse mi poslouchat jeho blby kecy apod....ja vracim ranu ranou, nedokazu si predstavit, ze bych nechala situaci zajit takhle daleko ...pokud bych uz nebydlela u kamaradky nebo nekde v podnajmu. Lepsi suchy chleba s vodou a svuj pokoj a klid nez takovydleho tatrdlika
Linda: nesouhlasím, nevrátila bych se dokod se manžel u psychiatra nebude léčit, což je nereálné, protože takový člověk nikdy neuzná že je nemocný. Spíše bych se bála o život, protože nikdy nevíš co takové pako napadne, jaké myšlenky se mu honí v hlavě
je dokonce vědecky dokázáno, že žárlivost a alkoholismus láska nevyléčí. Buseš mít ze života peklo, a nejenom ty, ale i synek. utíkej co nejrychleji a co nejdál
