Můj třináctiletý syn u sebe nosil nůž!
Máme třináctiletého syna, nyní právě přichází do puberty a my si s manželem začínáme dělat velké starosti. Připadá nám, že se náš syn začíná velmi razantně vymykat z naší výchovy a máme obavy, kam až by to mohlo zajít.
Zjistili jsme totiž, že se chytil „party“, která nemá na sídlišti zrovna dobrou pověst. Je v ní asi deset různých výrostků od třinácti do sedmnácti let a lumpárny jim koukají z očí. Ti mladší ke starším vzhlížejí s neskrývaným obdivem a snaží se je ve všem napodobit a ti toho využívají a různě se předvádějí.
Šikanují ostatní děti, ne snad nějak vyloženě agresivně, ale i tak je to dost nepříjemné. Pokřikují na ně, slovně jim vyhrožují, občas nějakého kluka jen tak z dlouhé chvíle trochu potrápí, pro ránu nejdou daleko. Už u nás takhle zvonili dvoje rodiče se stížností, že byl náš syn účastníkem takové akce.
Snažíme se mu domluvit, vysvětlit mu, že takové chování je nepřípustné, že kluci, které si vybral za kamarády, pro něj nejsou vhodní, ale je to k ničemu. Syn s námi na toto téma odmítá komunikovat, v podstatě to probíhá tak, že to pustí jedním uchem dovnitř a druhým hned ven a další den se s kluky zase sejde. Patrně se v jejich společnosti cítí silnější a bezpečnější, nechce se ocitnout na té druhé straně.
Teď jsme zažili doslova šok, když jsme u syna objevili nůž. Ne nějakou rybičku, ale opravdový „dranžírák“, dost velký a z jedné strany ozubený. Měl ho zastrčený v pouzdře a připevněný pod mikinou u kalhot. Okamžitě jsme mu ho zabavili, samozřejmě jsme se ho zeptali, kde k němu přišel a na co si ho pořídil. Odpověděl, že si ho koupil od kamaráda za peníze, které dostal od babičky k Vánocům, že takový nůž má víc kamarádů a údajně ho prý mají „na obranu“.
Šokovalo nás to. Tohle už není legrace a je nám jasné, že tady už nejde o nějaké nevinné klukovské pošťuchování, ale o něco mnohem závažnějšího, co už zavání pořádným průšvihem. Vůbec nevíme, jak máme celou situaci vyřešit, představa, že se po sídlišti potloukají výrostci s kudlami, je příšerná. A navíc – náš syn patří k nim, byť jsme mu nůž zabavili a momentálně má domácí vězení a ven ho nepouštíme.
Jenže teď ho uhlídat můžeme, máme oba mezi svátky dovolenou, v pondělí však jdeme do práce, syn je po návratu ze školy až do pěti odpoledne „bezprizorní“, nemůžeme se spolehnout, že bude zákaz dodržovat. Moc se bojíme, aby neudělal nějakou blbost, někomu nedej bože neublížil (co když si jako náhradu vezme doma nějaký obyčejný kuchyňský nůž, aby byl v partě „in“).
Napadlo nás upozornit ve škole, ale čtyři z těch kluků už na základku nechodí, asi by to nemělo význam. Jít s tím na policii se nám taky nechce, neradi bychom syna už v jeho třinácti vystavovali situacím, kdy by na něj bylo pohlíženo jako na potenciálního delikventa.
Něco ale udělat musíme, jen nevíme, co by bylo nejsprávnější a nejvhodnější. Poradí nám někdo?
30.12.2010 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 40 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
Diskuse ke článku - Můj třináctiletý syn u sebe nosil nůž!
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
mashanka: ono je celkem pravděpodobné, že není jen jedna taková skupina... tam, co bydlím, jich rozhodně bylo víc, a v době, kdy jsem to pokládala za potřebnou znalost, měla jsem celkem slušný přehled o tom, kdo do které skupiny patří. Dneska už nejsem tak v obraze, dost dlouho dojíždím do práce jinam, a tak o dění na sídlišti ztrácím přehled, ale aspoň hrubý nástin situace by měl člověk znát, hodí se to. Podotýkám, že mluvím o okrajové části města severočeské metropole, která nemá celá dobrou pověst. 
Tam, co bydlí Slávina z článku, to možná je lepší, ale i tak pochybuju, že taková parta je tam jen jedna.
.jpg)
Jinak, puberta je jedna věc, ale ve třinácti už tohle, to mi nepřijde odpovídající věku. Podle názoru je už daleko dál, než na začátku obyčejné, běžné puberty.
Asi jste si něčeho nevšimli včas. Ale co poradit, to nevím. U nás se puberta projevovala otrávenými ksichty, nafukováním huby a občasným prásknutím dveřmi.
Tady už bych se bála, nechat to jen tak. Strach, aby na něho nebylo pohlíženo jako napotencionálního delikventa, je nemístný - vždyť on JE potencionální delikvent
Na obranu ? A nezeptali jste se ho před kým, když jediná ozbrojená skupina na sídlišti, jsou oni ? Zajímala by mě jeho odpověď
.gif)
Riki: nevím, jestli jsou polepšovny, ale pasťáky jsou určitě 
Jinak si taky myslím, že už se něco prošvihlo, když se chlapec chová takhle. Určitě by bylo dobré ho více zaměstnat - kroužky, sport... a taky mu doma navalit více povinností. A samozřejmě odborná pomoc - psycholog, jinak ¨rodičům problém přeroste přes hlavu, sami si s tím neporadí.
.JPG){kind=avatar}
Kassy: To je právě průšvih dnešní doby - na děti jsou kladeny větší nároky v rovině vědomostí (i když teď už možná ani tam ne 
), ale téměř žádné v rovině etiky. Pořád je někdo omlouvá, že nevědí, co činí, ale i malé dítě je schopné poznat, že není správné tahat kočku za ocas, házet kameny na psa, okopávat lidi v tramvaji. A tak jsou pořád omlouvané a všechno se jim toleruje, najednou je jim třináct a rodiče se diví, že mlátí slabší a mají pro jistotu či pocit důležitosti u pasu nůž . Kde byli těch třináct let, že si nevšimli, jaké dítě doma mají? Ještě je čas, aby ho srovnali - ne násilím, za dva roky bude pozdě. Existuje spousta turistických oddílů, které nejsou drahé a kde se děti naučí pohybovat v různorodé společnosti, kde si najdou svoje místo a kde jim nenápadně vštípí spoustu užitečných morálních postojů, ale i kus disciplíny, a při tom je nezlomí jako osobnost. Jenže to by se matinky musely přenést přes to, že jejich andílek nemá každý den teplou sprchu a na výpravách dostane k jídlu polévku ze sáčku. Podle mého mínění jim ta polévka uškodí méně než pocit, že nikam nepatří a musejí si najít nějakou partu, kam patřit budou. Moje děti měly spoustu kroužků a aktivit už od školky, ale postupem času jim jako nejlepší zůstaly jejich turistické oddíly. Společné zážitky z výprav a táborů je spojují i dnes, kdy už jsou dospělé a žijí jinde. To jim ulice nedá. Nejpozději v deseti je dobré dát dítě do řízené tlupy, kde se otrká, pokud je slabé, nebo zkrotí, pokud je příliš oprsklé. Ať už je to skaut, turisťák nebo třeba krožek mladých historiků.
Bellana: Jenže klasické klukovské rvačky part ze sousedních vesnic jsou něco jiného, tohle co se poslední dobou děje začíná nebezpečně připomínat gangy a já se toho upřímě řečeno docela děsím 
Aby u sebe třináctileté děti nosily nůž "na obranu", to není normální. Proti komu nebo čemu by se tím nožem chtěl bránit?
Slávino být tebou, poradila bych se s dětským psychologem. Obávám se, že zákazy, domácím vězením a zabavováním věcí syna spíš poštveš proti sobě a utvrdíš v jeho postoji. Tady je spíš potřeba mu nějak otevřít oči, aby pochopil, že tohle není ta správná cesta.
A taky si myslím, že to chce hlavně prevenci. To znamená s dětmi mluvit, budovat v nich důvěru a zařídit, aby se včas začlenily do vhodné party a neměly pak tudíž potřebu se chytit té nevhodné. Asi bych taky zkusila nabídnout nějaký sport (klidně nějaký bojový, když se teda syn chce "bránit", ale ne box, spíš nějaký ten východní, kde k tomu patří i nějaká ta filozofie a sebeovládání), posilovnu nebo tak. Prostě dostat ho mezi jiné lidi, které by taky mohl obdivovat, ale přitom nebyli nebezpeční.
Stanik: Vždycky se prali horňáci a dolňáci, levobřezí a pravobřezí, teď se budou mlátit gymnazisté a záklaďáci, s tím se nedá mnoho dělat, kluci mají potřebu patřit do party (jsou jistě výjimky, ale není jich tak moc, jak to na netu vypadá). Jenže teď jsou ty rvačky ještě zákeřnější než dřív , když měly děti povinnosti, v pubertě s tím postupně přestaly. Pořád se ještě i na třicátníky díváme jako na mladé, jenže historicky to tak nebylo, už desetiletí se o sebe museli umět postarat a nikdo nebádal nad tím, jestli to jejich křehkou dušičku nepoškodí.
U nás v OV nedávno jeden 16 letý parchant na hřišti pobodal 10 letého kluka,další dva zranil,jenom proto,že prý měl vztek na holku co se snim rozešla.Tak prostě šel s kámošem ven a tam si vyhlídl na hřišti děti co si tam hrály a vybil si zlost na nich.Taky sním a ještě s jeho kamarádem byly už delší dobu problémy.Ve škole šikanovali spolužáky,venku taky a mlátili je.A dopadlo to tak,že kluk co ho pobodal přišel zaplaťpánbůh jen o ledvinu.Mohlo to dopadnout hůř. Chytli je rychle,protože byli v okolí známé esa a děti je poznaly a věděly kde bydlí.
S třináctiletým se nedá jednat jako s malým klukem, a nějaké kázání a domlouvání bývá k ničemu. Něco se už prošvihlo, protože chlapec rodičům asi moc nedůvěřuje... Nicméně souhlasím s těmi, co navrhují nějaký sport nebo posilovnu, zkusit by se to mohlo. Vyhrožovat polepšovnou je nesmysl, to se leda zatvrdí, nehledě k tomu, že dneska žádné "polepšovny" ani nejsou. K samotnému vlastnictví nože - mí synové jezdívali na víkendové skautské výpravy s nožem v pouzdře za pasem od svých 10 let. Ovšem jakožto Vlčata a později skauti se jednak naučili s nožem zacházet, druhak ho neměli "na obranu", ale na praktické věci. Takhle v partě to dvakrát bezpečné není. Přesto bych se neomezila na pouhé zabavení nože, ale robátku bych vysvětlila, k čemu nože slouží, a jak se s nimi zachází, a že i takový Rambo nůž používal především jako nástroj, nikoli jako zbraň. Protože když mu kudlu zabavím, je snadné opatřit si jinou a lépe ji schovat, že. Tak aby mladej věděl, že to není hračka.
Jenže málokterý rodič si může dovolit milion kroužků týdně zaplatit. Jde o to, aby ho chytla parta - stačí z jediného kroužku - trochu normálních lidí.
Tak za prvé bych mu vysvětlila, že takový nůž se na sebeobranu nosit nesmí, že je to trestné a klidně bych se s ním šla zeptat na policejní stanici, kde bych se s nima nejdřív domluvila, aby na kluka udělali bububu, ale nezatýkali ho. Pak bych mu řekla, že jestli chce umět sebeobranu a mít hezkou postavu (aby na něj holky letěly), tak ho přihlašuju na aikido, karate......(východní bojové umění, kde se používá i sebeovládání a mozek), aby se pořád cítil jako king.
Jankaa: souhlas!
ted to bude pry s temi viceletymi gymply tezsi.. nelibi se zakladkam, ze ti nejnadanejsi odchazeji.
Ale mate naprostou pravdu.. deticky zapta na tolik krouzku, aby nemely na roupy cas.
Jankaa: Ano! 
Když vidím u nás na sídlišti ty bandy absolutně nevychovaných náctiletých klacků, mám z nich až strach. Tyhle rodiče sterilizovat, fakt že jo.
Ve 13 letech je dle zkušenosti mých známých i mé na řešení téměř pozdě. Je třeba na toto myslet už při nástupu do ZŠ. 1.Pokud možno nedávat dítě na sídlištní školu. Tak jsem to udělala já, právě obavy z part. 2.Od 1.třídy kroužky- každý den. V práci jsem min. do 17.h a babička ještě pracovala. 3.Pokud možno dítě separovat na víceletém gymplu. I když tam taky můžou být grázlíci, ale snad ne tolik. Přeji Vám všem šťastný a pohodový nový rok.
