Ty jsi byla bez plen už v roce
„Už pěkně sedí, tak proč ho nevysazuješ na nočník?“ Tuto větu v různých obměnách občas zaslechne snad každá maminka sotva lezoucího batolete. Nejčastěji ji vyslovují babičky, které – aby podtrhly důraz svých slov – vážně dodávají: „Ty jsi byla už v roce bez plen.“ Jinými slovy – nezačnete-li s nočníkovým výcvikem už někdy kolem desátého měsíce svého dítěte a za dva měsíce nedosáhnete žádoucího a spolehlivého výsledku, znamená to, že jste jako matka selhala.
Některé maminky si podobná slova berou k srdci a od útlého věku mordují jak sebe, tak dítě trpělivým a ustavičným vysazováním na nočník s jediným cílem: Dočkat se alespoň malé, vyždímané kapičky či hromádky.
Tento trénink však není k ničemu. Vede jen ke zbytečnému stresování dítěte i matky. To, že dítě dokáže samo sedět, zkrátka znamená schopnost sedět a s ovládáním svěračů to nemá pranic společného. Je to stejné, jako byste dvouleté dítě, které začne neohrabaně potit první souvislé věty, chtěly učit číst a psát.
Pakliže se někomu podaří natrénovat s dítětem reflex vyprázdnění po vysazení na nočník, je to jistě chvályhodné. S vyspělostí dítěte to však nesouvisí. Roční dítě ještě neodkáže vědomě ovládat svěrače. Vyměšuje mimovolně, aniž by si to uvědomovalo.
Jak poznáte, že nastal správný čas na používání nočníku?
Mezi přibližně 18.–21. měsícem (u někoho dříve, u jiného později) si začne dítě proces vyprazdňování uvědomovat. První známkou tohoto pokroku je, když nám ohlásí, že se právě pomočilo. To už je velký krok vpřed. Mrňous sice nedokáže poznat akci dřív, než k ní dojde, ale dokáže dešifrovat, co se s jeho tělem právě stalo.
Ve druhé etapě hlásí, že močí. Skvělé, už se přibližuje k třetímu, rozhodujícímu stadiu, kdy dokáže poznat, že „se mu chce“. Poté většinou okamžitě následuje vodopád. Zbývá už jen počkat, až svou potřebu dokáže rozpoznat včas, vy mu stihnete sundat kalhotky a posadit ho na nočníček.
Nikdy své děti za „úniky“ netrestejte. Nedělejte z používání nočníku něco mystického, zásadního, veledůležitého. Za každý úspěch dítko pěkně pochvalte, neúspěch taktně přejděte. I dítě, které už na nočník chodí spolehlivě, může mít nehodu, když je zabrané do hry apod. Přibližně mezi 21. až 27. měsícem by dítě mělo chození na nočník zvládnout. Ani pozdější doba ovšem není žádná katastrofa. Každé dítě je zkrátka jiné.
Rozhodně se tedy nenechte zviklat místopřežnými prohlášeními všech babiček, tetiček a sousedek, které budou na adresu vašeho dvouletého caparta s plínkami pronášet nelichotivé řeči o ostudě. Útlé dětství vašeho potomka uteče víc než rychle, proto věřte, že to, zda umělo na nočník ve 14 nebo v 25 měsících, je úplně, ale opravdu úplně jedno.
17.10.2007 Rubrika: | Komentářů 41 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Ty jsi byla bez plen už v roce
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Mně bere, jak se pořád ve společnosti řeší, kdo co dělal kdy a v kolika a když to jedno dítě nedělá, hned je "nějaké divné"...fakt nechápu. 
hlásím se taky k nemožným matkám, ale jen napůl 
dcera se naučila poměrně brzo, v roce chodila na nočník už úplně samozřejmě, bylo léto, tak jí to šlo snadno. Syn má skoro 16 měsíců a nic. neřeším to, jen mě trošku stresuje tchýně. Pořád mi strká pod nos, jak její syn (ne můj manžel, ten byl samozřejmě vzorný a chodil na nočník bez problémů, ale jeho mladší bratr) nechtěl na nočník, ale přímo na záchod. tak proč toho našeho vítka taky nezkusím na záchod, "prostě to zkus, už jsi to zkusila? proč ještě ne?" nemyslím, že je problém v tom, že nechce na nočník, ale v tom, že to právě ještě nechápe 
mam-ča: HA, jenže u mě nevisely na šňůře plínky- ať žije vynálezce jednorázovek (na ekologii v tomhle kakám
)
Smekám před tebou, žes to zvládla, já bych se zhroutila
kareta: V tom případě jsem byla ještě nemožnější, protože starší syn měl plínu-sichrovku na spaní ještě ve třech letech, a dvojčata do 2 a půl roku i přes den. Plínek jsme měli v oběhu 180 ks, 60 čistých, 60 špinavých a 60 mokrých na šňůře / den. 
Vynálezce automatické pračky by zasloužil Nobellovku. 
To samé bylo s chozením. Nejstarší dcera začala chodit až v 16 měsících a neřešila jsem to. Lezení jí asi více vyhovovalo.
Vůbec jsem neřešila, jestli se děti počurávají a jak dlouho. Prostě tjednoho dne přestaly a bylo to. 
Já jsem úplně nemožná matka- synovi bylo 2,5 roku a dceři 3, když začali být "čistotní". Byla jsem nejvíc nedbalá matka ve svém okolí. Ale zas jseem netrávila venku čas vyptáváním děcek pořád dokola, jestli nepotřebují čůrat nebo kakat. Ale ten rok, co jsm měla 2 děti na plínkách, to bylo peklo
mam-ča: 
ale houby. Dokud dítě nepochopí, co dělá a kam to dělá, je to zbytečné trápení. Nanejvýš bude používat nočník jako dopravní prostředek a bude s ním hodinu rejdit po podlaze. Teď jsou suché pleny, to je vynález století, za mých časů se muselo vyvářet, žehlit, to byla pěkná otrava. Teď se to vyhodí nebo spálí a dítě je pořád v suchu.
Hlavně se vy, mladé maminky, nedejte stresovat výroky tchýní, co všechno jejich chlapeček uměl v roce, dvou...
Ony totiž hodně zapomínají, a ještě víc si dětství svých synků idealizují.
Nejlepší odpověď na líčení "zázračných dětí" je, že "náš Pepíček má sice ještě ve dvou letech plínky, ale zato už umí odmocňovat z hlavy." 
tak já jsem jako matka selhala a je mi to šumák. Sára má 22 měsíců, přes léto chodila bez plen, říkala si na nočník, jak se ochladilo, tak si přestala říkat, začala se počůrávat, tak dostala plínku a neřeším to. Sem tam si řekne,ale většinou ne. ..
vždyť má čas, tak co...
