Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

ještě jsem zachytila zmínku že
někdo místo fotek nabádá lidi, aby si dali nějaké ikonky
byl vyloučený...
proč asi FB trvá na fotu?

Ťapina: Já to měla s rodiči podobně, ale narozdíl od tebe jsem byla poslušné a zakřiknuté dítko, takže jsem se nikde netoulala. Výsledkem bylo, že jsem celé dětství neměla žádné kamarády a ještě v osmnácti, když jsem odcházela na vysokou školu, jsem se neuměla sama zorientovat na nádraží a bála se zeptat cizího člověka na cestu...
Přehnaná péče a přehnaný strach taky škodí. Děti potřebují i šanci otrkat se a posbírat nějaké zkušenosti. I ty negativní. K čemu vám bude, když budete dceru celé dětství opečovávat a nespustíte ji z očí, když potom ve dvaceti naletí prvnímu otrapovi, který půjde okolo?

Stanik: no...jiná doba rozhodně je...
ve starých filmech měl každý policajt svůj rajon a lidi v něm znal...taky byly vraždy a únosy a tak, to neříkám
ale dnes na sídlišti...neznám lidi z našeho baráku, jak je privatizovaný, tak se tu vyměnilo tolik lidí...
a v poslední době ty zločiny díky FB...jen na Slovensku 13 mrtvých děvčat, chlapa nechytli...

O mne se naši hodně báli. Když jsem šla ze školy, babička čekala u okna a měla řeči, kdykoliv jsem se o minutku zpozdila, vždy museli vědět, kde a s kým přesně jsem, a co jsem dělala já? Na kroužky, na které mě nedoprovázeli, protože si mysleli, že před barákem nastoupím do tramvaje a vystoupím před kroužkem, jsem schválně chodila oklikou těmi nejtemnějšími uličkami a užívala si slastně dobrodružný pocit, že jsem jinde, než si naši myslí, a že to nikdo neví.

Verera: nevím jak ty ,ale já bych kdysi nešla dělat nikde kde mi tyto "výhody"neposkytli.O děcka jsem se bála už tehdy,a rozhodně jsem nebyla sama.A pokud si pamatuju tak ženské co měly děcka do 10 let tak na to měly právo.Já ho využívala.Peníze v tomto případě nejsou všechno.

O děti jsem se vždy bála a chodili jsme s nima všude a čekali na ně,střídali jsme se s manželem.Později jsem pro dceru jezdila i v noci,raději jsem se vzbudila se spaní a jela pro ní v pyžamu,než aby se v povzneseném stavu někde motala po předměstí...Za mého dětství byly družiny pro žáky od 6 do 15 let,rodiče nás vyzvedli třeba v 18.oo hod a myslím,že bylo otevřeno až do půl 7 večer.Dnes není nic! Já bych, být vámi,zkusila zjistit,jestli by se nenašla nějaká ochotná důchodkyně nebo někdo,kdo by vám dítko doprovodil.TeĎ v zimě je už brzy tma,pamatuji se ,jak na mě takhle jednou ve vchodu vedlejšího domu zařval nějaký úchyl a ukazoval mi úd a sápal se na mě a já byla z toho úplně rozhozená,nebyla jsem schopná to ani říct doma a když už se jim povedlo z mého pláče zjistit o co jde,tak dotyčný už utekl......Následky toho prožitku jsem měla ještě dlouho a strach.....

jedvatazmyje: Nechápu tě...Máš děti?
Zato Mirku chápu docela dobře, o své děti se taky bojím...., nevím o jakém sobeckém strachu a kravinách a pocitečcích to mluvíš, to jako že jí dělá dobře se bát o dceru - jen tak z plezíru a nedostatku jiné životní náplně???

Jadvinka: Tak o těch dřívějších výhodách dost pochybuju. Zkrácený úvazek šel jen někde, ranní směny taky a to je teď stejné. My jsme chodili od 1. třídy sami a dost daleko, a podobně na tom byli ostatní. Dřív chodily samy ven daleko menší děti než teď, teď si je rodiče víc hlídají. Je víc možností kroužků a trávení času pod dohledem, jen ty přesuny jsou problém.

I to množství dětí napadených pedofily je zhruba stejné, jen se to dřív tutlalo. Jediné, co se změnilo je, že teď není problém odvléct dítě někam do ciziny,ale to bývají většinou případy , kdy to udělají rodiče,dítě není přímo ohrožené.

Ota: Taky se bojím, když jedou děti se svými prarodiči - už jen proto, že dědečkové nejsou nejmladší a i když nikdy závažnou nehodu neměli, v jejich věku se může stát cokoliv.
I moje matka mívala strach, když jsem byli malí a chodili kilometr pěšky do školy na sídlišti. Je to asi úplně normální. A když jsme u únosů - náš soused, ročník 1947, nám jednou vyprávěl, jak ho jako čtyřletého chtěli unést cikáni, už ho nakládali na vůz, ale on začal duchapřítomně ječet a přiběhli lidi, takže ho cikáni zas pustili.

Jadvinka: je to kus od kusu.
Moji tchánovci najezdí autem tak 2000 km ročně a cesta autem je pro ně zásadně hororem. Řídí jen tchán, který musí být při řízení naváděn, protože nemá orientační smysl, tchyně zas neumí vůbec značky a klidně mu řekne ať zahne do zákazu vjezdu.
Každá nová silnice, nové semafory nebo nové přikázané směry je uvádějí v chaos. Nejsou vůbec schopni jet jinak než to mají zažité.
Například jezdí z Prahy 4 na Prahu 6 zarytě tak, že sjedou do Vršovic, vyjedou na Vinohrady a pak přes Mírák jedou na severojižní a pak se vydají přes Holešovice, Milady Horákové, Bubeneč na Kulaťák odkud pokračují dál. Pokaždé naříkají jak je Praha ucpaná, co s tím měl táta práce to projet a přitom když jedu s tchyní přes spojku a tunely a vyjedeme ze Strahovského tunelu minutu od cíle jejich cesty tak se diví o kolik je to kratší....

Tchán kdysi jel z Písku do Prahy sám a v Plzni se divil na konečné tramvaje kde zastavil aby nastudoval kde je, co je to za linku a podivné stanice.

Největší legraci s nima jsem zažil, když tchyně vymyslela výlet do a chtěla jet okolo celé Prahy o silnicích III. třídy cca 70 km, protože my jsme na silnících kde je moc pruhů nervozní víš ? Přímá cesta byla asi 20 km.....

Ota: jak se to vezme.Vím,že i naši mladí když s vnoučaty někam jedeme se asi bojí,ale pokud potkáš na silnici piráta tak je jedno kdo řídí,když to do tebe napálí.Můj muž má řidičák od 18 denně dojíždí za prací přes 50 km,několikrád do roka jede 1000km na jeden zátah a zaplaťpánbů bez nehody.To já se víc bojím,když jedou vnoučata se svými rodiči

tornado-lou: to se omlouvám, musím říci, že jsem někdy významně neklidnější, třeba když naše děti někam jedou s tchánovci autem...

Ota: nesrovnavala sem mnozstvi autonehod kdysi a ted. srovnavala sem mnozstvi autonehod a unosu. dokonce i utopenych deti je o prumernych prazdninach vic nez unesenych. chtela sem tim rict, ze existuje spousta rizik, kterz jsou o dost pravdeodobnejsi. coz sice muze byt pravda, ale ke klidu rodicu tomoc neprispiva.

tornado-lou: není to je pravda, u aut je zas zajímavý, že před rokem 1990 jsme měli o dost míň aut a o dost víc mrtvých na silnicích.
Ostatně tuhle jsem četl, že velké množství autonehod za první republiky byly jisté smrťáky. Auta byla těžká, křehká, nikdo se nepoutal, spousta aut neměla střechu a ochraném rámu tehdá neslyšeli,,,,,

s Otou souhlasím,úchyli byli jsou a budou.Myslím,ale že jim nahrává jedna věc.Pokud mohu srovnávat-mám už dospělé děti a pamatuju si jednu zásadní věc,že valná většina maminek dávaly děti do družiny a odpol.je někdo vyzvednul.Dnes si školák zatrucuje ,že tam nechce protože má doma lákavější zábavu a tak nejde.Taky maminy měly určité výhody-mohly si zkrátit prac.dobu,chodit jen na ranní.Dnes je to o něčem jiném.
Proto se hrozím až snacha půjde po mateř.do práce a všechny tři vnučky budou spoléhat samy na sebe.