Vánoční pohádky a já
Když jsem byla malá, připadalo mi naprosto normální proležet Vánoce u televize, ačkoliv zdaleka nebyl tak pestrý výběr pořadů jako dnes. Vždycky to začalo už týden předem. Táta vstával nechutně brzy, aby byl mezi prvními ve frontě na Týdeník Televize (z nějakého záhadného důvodu jich soudruzi dodávali na každý PNS stánek závratných dvacet kusů). Potom jsme se sestrami porvaly o to, kdo se první pokochá výběrem pohádek, a následně jsme strávily velice plodné dopoledne kroužkováním těch, které prostě MUSÍME vidět. Přestože byly pouze dva programy, vždycky se něco překrývalo, takže odpoledne bylo vyplněno dohady o to, čemu dát přednost. Dost často se u této diskuse aktérky zákeřně tahaly za vlasy (nejstarší sestra) či kousaly protivníka do končetin (moje nutná obrana).
Pak nastal dlouho očekávaný okamžik. Otevřely jsme krabici s bílými salonkami a pustily televizi. Gauč po celé Vánoce okupoval táta a my tři sestry jsme měly k dispozici pouze dvě křesla. Opět tedy propukala bouřlivá výměna názorů, tentokrát ohledně umístění diváků. Zpravidla jsem to byla já (již vysílená předchozími boji), kdo skončil v poloze ležícího střelce na zemi. Leč nevadilo mi to, i tak jsem si to dokázala užít.
Milovala jsem Mrazíka, kterého dodnes umím nazpaměť, Pyšnou princeznu, kde jsem vášnivě záviděla Krasomile, Princeznu se zlatou hvězdou, tam jsem zase záviděla Ladě, a nejvíc ze všech jsem měla ráda nejkrásnější českou pohádku Tři oříšky pro Popelku. Ostatní pohádky tehdejší doby mi moc nepřirostly k srdci, to až později například:
- Strach má velké oči s neuvěřitelnou Ivou Janžurovou,
- geniální dílo S čerty nejsou žerty, které se dodneška cituje napříč diváckým spektrem,
- Jak se budí princezny s výborným Vladimírem Menšíkem,
- O princezně, která ráčkovala s naprosto příšernou Dádou Patrasovou, ale velice chytlavými písničkami,
- další perla české kinematografie Lotrando a Zubejda,
- pohádka Princové jsou na draka, která je také úžasná od začátku do konce…
Jo, to byly časy. Teď už nade mnou pohádkový démon nemá takovou moc a pečlivě si vybírám, co zhlédnu. Nevím proč, ale ty nové pohádky, které dávají v posledních letech na Štědrý večer, se mi moc nelíbí. Příběhy Zdeňka Trošky nemusím a ty ostatní mě ničím nezaujaly. Asi jsem bohužel dospěla do věku, kdy dám před pohádkami přednost lahvi bílého a partičce žolíků s rodinou.
A co vy a pohádky? Těšíte se? Máte také svoje favority?
21.12.2010 Rubrika: Tradice a lidové obyčeje | Komentářů 43 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- "Nesnáším Vánoce!" Životní postoj, móda, nebo póza?
- Vánoce přicházejí - na co se nejvíc těšíte?
- Vánoční cukroví. Váš nejoblíbenější recept.
Diskuse ke článku - Vánoční pohádky a já
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
HelenaPa: a nebo: ,,máte rozum, člověkovi dávat rozum" 
Je pravda, že se dává každé vánoce s malými obměnami pořád to samé, ale v tomhle případě mě to ani nevadí, protože mi to právě připomíná i ty vánoce před 20ti nebo 30ti lety a můlžu si myslet, že se zastavil čas.
. Přes rok mi ale to neustálé opakování vadí. Jeden týden na jednom programu a další týden na jiném. Má to ale výhodu, kdo to jeden týden nedokoiká, může si počkat na další týden a dokoukat.
Anahir: Jo, ty veršíky jsou nesmrtelné. Já miluju: Myslím, myslím, nevím dál, co bych ještě udělal.
A ještě: Bůh, totiž JÁ, buď s vámi.
Renee: souhlas. O vánocích je lépe zapomenout, že TV vysílá, je to po stopadesáté pořád totéž omíláno dokola. 
Jako holka jsem měla moc ráda Princeznu se zlatou hvězdou a Tři oříšky pro Popelku a spoustu jiných pohádek, ale tyhle dvě nejvíc. Jako starší jsem už velmi ocenila S čerty nejsou žerty - naprosto unikátní výroky se podle mě stanou nesmrtelné .
a kreslené Stvoření světa - to jsem si koupila na DVD, dodneška miluju....,,neučil se jak se sluší, vykrákal jsem oslu uši. Dlouhé uši oslu sluší, bude slavnější než tuší "
este ste zabudli na Byl jeden kral s Werichom 
ja mam najradsej vsetky stare klasiky, co ste tu menovali, ci uz slovenske alebo ceske...
U nas v jednom obchodnom centre bola vystava kostymov z rozpravok, tak sme sa tam rozplyvali nad krasou a hlvne som konecne videla akej farby mala princezna Krasomila 
ale nepohrdnem ani americkymi zlataninami s uspechom pozerame Vianocne prazdniny s Chevy Chasem a tiez Sam doma (toho dcerka pozera aj 3 mesiace po vianociach 
) Santa clausa, Jack Frost....
este mam rada a ruske rozpravky, ktore casto ide prave v tomto case
orinka: jéžiš, to mě nikdy nenapadlo Já jsem tu pohádku milovala, i písničky z ní. A ani nevadilo, že byla černobílá. Když před časem vyšla kazeta, tak jsem jí koupila dceři (no, spíš sobě), ale tu už to samozřejmě tolik nebralo
a pro mě by mohli dát starou hranou pohádku Podivuhodný pan Barnabášek, tu už asi nikdy nikdo neuvidí..
Jarča*: Eva Hrušková tam měla strašně velkou hlavu, pořád jsem nad tím přemýšlela, až mi uniklo, jaká ta pohádka vlastně byla
na Vánoce se ráda dívám na filmy. Vede Pytlákova schovanka. Kromě ní miluju filmy ze staré Aglie, Charles Dickens, pokud je hezky zfilmovaný, je pro mě svátek.
Máme asi podobný vkus na pohádky. Ty, co jsi jmenovala, jsou také mými favority, Trošku taky nemusím, moderní pohádky jsou mně cizí. To se raději podívám na pěkný film pro pamětníky.
Ale všechny pohádky a filmy jsou pořád dokola každý rok. Už by se měl repertoár nějak obměnit.
Po těch předlouhých letech, kdy dávají každoročně naprosto to stejné a snad i ve stejných časech a pořadí, jsem z toho už značně otrávená. Takže ne, pohádky mě už nebaví a nedívám se na ně. Ani na ty nové, ty jsem zkusila párkrát a jsou hrozně nudné a uječené
O vánocích využíváme plně služeb DVD přehrávače. Protože horší televizní program než o vánocích je snad jen o letních prázdninách a to kdo ví jestli 
Všecky vyjmenované, ale i nevyjmenované jsou potencionální náplní mých vánočních (předvánočních a povánočních) dnů. hodlám prosedět u televize hodně času. Na stará kolena jsem odbourala vánoční šílení s nakupováním, pečením a jinými vánočními "povinnostmi". Čímž neříkám, že jsem Vánoce zrušila docela. Kapr bude, salát bude, stromeček bude, i dárky budou. Ale vše v klidu a pohodě. Takže na pohádky zbylo tolik času, kolik si jen budu přát. Těším se na klasiku a taky Anděla Páně (pokaždé mě hodně pobaví, jak si Ježíšek s Jidáškem spolu krásně hrají - není to trochu ze života?).
Přeji všem čtenářkám i čtenářům Stastnezeny hodně krásné svátky a super rok 2011.
Jé, to dělám doteď, že koupím TV časopis, který má jako první program na vánoce, sednu a kroužkuju a vybírám, aby se mi to nepřekrývalo a já mohla pohádky patřičně vychutnat v míře vrchovaté.
Nejraději mám 3 oříšky pro Ppopelku, Šíleně smutná princezna, Anděl Páně, Lotrando a Zubejda, Princové jsou na draka.
Na Pyšnou princeznu mám náladu jen někdy, Princeznu se zlatou hvězdou nemám ráda - vadí mi to veršování a princ
Ale třeba u Stvořeí světa mi veršíky navadí a povznesu se i nad to budovatelské nadšení.
Já si ze svého dětství vybavuju nejvíc asi Pyšnou princeznu a potom Popelku, ale tu původní, s Evou Hruškovou. Potom jsme nikdy s mami nevynechaly Mrazíka, později se přidaly Tři oříšky pro Popelku a vlastě všechny nahoře vyjmenované.
Bohužel, jak píše pavlina - někdo musí zajišťovat servis, tak už to není ono
