Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

Tady bych chtěla bydlet, zasnila jsem se jednou na dovolené, když jsme s kamarádkou procházely kolem nádherného zámku s ještě hezčím parkem. Zatímco já jsem se právě v duchu viděla snídající v prostorné jídelně, vedle mě se ozvalo zděšené: „Víš jaká by to byla práce umýt tolik oken?!“

Mně to bylo celkem jedno, takovéto provozní věci bych řešila až ve chvíli, kdy bych se doopravdy chystala kupovat podobnou nemovitost. Což se za mého života pravděpodobně nestane. Pokud však ano, předpokládám, že kromě příslušných několika set miliónů za budovu budu mít zajisté i další miliónek na zaplacení personálu. Anebo rozkopu podlahu, tam se běžně nějaká hotovost nachází.

Prozatím ale zůstávám v reálném panelákovém bytě a do podobných rezidencí odcházím jen v říši snů. Jaké že jsou ty vysněné domy? Tak zaprvé se mi líbí majáky. Líbily se mi odjakživa, ale vlastně mě nikdy nenapadlo, že by se v nich dalo i bydlet. Potom jsem viděla seriál Dolmen, ke právě v takovém bydlel hlavní hrdina a padouch zároveň, a naprosto mě uchvátil. Ten maják, ne ten chlap. I když... Radši zpátky k majáku. Nebyl sice kulatý, jak jsem si ho vždycky představovala, nýbrž čtyřhranný, ale i tak byl nádherný. Líbilo se mi i vnitřní vybavení, částečně připomínající loď. Sice byly všude jen schody, ale horní prostorná místnost s výhledem na všechny strany za ten výšlap stála. A dunící moře pode mnou. Nádhera. Kdybyste někdo věděl o pěkném, volném majáku, za cenu odpovídající platu státního úředníka, dejte mi vědět.

Podobně jako majáky se mi líbí různé věže. A kulatá okna. V jednom časopisu o bydlení jsem zahlédla fotografii bytu, který byl také v takové věži a okno, kulatá okna za všech čtyřech stran měl udělané z obrovských ciferníků věžních hodin. Bylo to úchvatné! Kdybych věděla adresu, vystrčila bych majitele tím oknem a bydlela bych si tam sama. Kulatá okna se mi ale líbí úplně všude. Zálibně se dívám na všechno, kde se objeví, i když je to často jen otvor do popelnice. Moc by se mi líbila i doma. Myslíte, že by se uprostřed našeho paneláku vážně vyjímala tak divně?

O různé načančané zámky s věžičkami a ornamenty moc nestojím, i když ten, o kterém jsem se zmiňovala hned na začátku se mi opravdu líbil. Daleko víc mám ráda hrady. Nejlépe takové trochu temné a strašidelné. Živě si představuji hrad, který je celý jen šedý. Jako kámen. Žádná barevnost. Stojí uprostřed podzimní krajiny, mezi holými stromy připomínajícími les vzpínajících se žadonících rukou, které se ztrácejí v lehké mlze. A do toho neustálý déšť. A hradní pán s dlouhými šedými vlasy až po pás. Asi bych tam nevydržela žít trvale, ale takový podzim by se mi tam určitě moc líbil.

Zahoďte starosti o praktickou údržbu i myšlenky, že na žádné drahé bydlení nemáte peníze. Představte si, že jste právě vyhráli celosvětovou loterii, vzali si multimiliardáře nebo jen podnikali s hejtmanem středočeského kraje a o peníze se skutečně starat nemusíte. Jaká by byla ta vaše vysněná nemovitost? Zámek na Seině? Přepychová vila v Beverly Hills? Romantická chaloupka v jižních Čechách? Pražský hrad? Nebo snad svoboda kočovného povozu? Možná od všeho kousek a střídali byste bydliště podle ročního období?