Druhá dvojčata v rodině. Jak to dopadlo?
Milé čtenářky, nevím, jestli si na mne vzpomenete. Na začátku roku jsem se vám svěřovala s dilematem, které jsem řešila. Byla jsem zmatená ze svého dalšího těhotenství, kdy se potvrdila dvojčata. Vzhledem k tomu, že jsem v té době měla již tři dcery, přičemž dvě starší jsou rovněž dvojčata, byla jsem z toho pěkně rozhozená. Vy jste mi tady moc pomohly svými zkušenostmi i postřehy, některé mne hodně povzbudily, za to bych vám chtěla hodně poděkovat. Slíbila jsem vám, že se ozvu a napíšu, jak to u nás vypadá. A jestli se manžel dočkal alespoň jednoho syna, následníka.
První články od Lídy jsou zde:
Lituju, že jsem znovu těhotná. Budeme mít pět dětí.
Čekám druhá dvojčata a děkuji čtenářkám
Blázinec na kolečkách
Takže už jsme v plné zbroji. Naše dvojčátka se narodila o pár týdnů dřív na konci července. Chvilku si pobyla v inkubátoru, ale obě byla úplně zdravá, takže za dva týdny jsem je obě měla u sebe. Asi vás zajímá, jestli se tedy zadařil alespoň jeden chlapeček. Mno, manželovo přání vyslyšeno nebylo. On asi nic jiného než holčičky dělat neumí. Takže nám k našim třem dcerkám přibyly další dvě. Nechávali jsme si to jako překvapení až k porodu, hlavně manžel to dopředu nechtěl vědět.
Musím ale říct, že se k tomu postavil čelem a pokud byl zklamaný, ani náznakem nedal nic najevo. Teď jsem už od minulé středy s dětmi doma a postupně se snažíme všechno zvládat. Zatím je to pěkný blázinec, naštěstí dvě nejstarší dcery jsou už velké a samostatné, snažím se hodně věnovat hlavně té prostřední, aby se necítila odstrčená. Ty starší jsou velké pomocnice, každá si vzala na starost jednu nejmladší sestřičku a fungují jako dokonalé chovací chůvy, rychle se naučily přebalovat a už se hrnou i do koupání, ale k tomu jsem je zatím nepustila. Holčičky jsou přece jenom hodně maličké.
Manžel si schoval celou dovolenou a skoro až do konce září s námi bude doma, aby pomohl. Zatím to snad zvládáme, i když je to teď především chaos. Naštěstí kojím, což je samozřejmě dobře, ale mám pocit, že nic jiného nedělám. Ještě se mi nepodařilo dvojčátkům vytvořit režim společného krmení, každá jí jinak, takže střídavě přikládám jednu a druhou.
Celkově se cítím unavená, nevyspalá, ale šťastná, zároveň mne ale přepadají starosti, jak to budeme zvládat dál. Ale snad to nějak půjde, hlavně, ať jsou všechny naše cácorky zdravé. To je nejdůležitější.
Tak na nás, prosím, myslete, ať se nezblázníme. Ještě jednou vám děkuji za váš zájem. A pokud budete chtít, za čas zase napíšu, jak náš rodinný život vypadá. Mějte se všechny krásně. Srdečně vás zdravím.
5.9.2013 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 46 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,7/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Druhá dvojčata v rodině. Jak to dopadlo?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.Lido, dekuji moc za napsani pokracovani
To se stava malokdy, ze sem pak nekdo napise jak vse dopadlo.
Hlavne ze jsou deti zdrave, nebojte, to zvladnete
Pet holek, to ma manzel doma pekny babinec
Tak snad te nebude premlouvat na dalsi.
Ale vypada to, ze v nem mas velikou oporu
Preju vam hodne zdravi a rodinne pohody, at si co nejdrive zajedete rezim a at jsi brzy fit
Almega: Jenže problém je v tom, že ty svůj pohled (třeba na období mateřské dovolené) prezentuješ jako jediný možný pro všechny. Mě se třeba doba na MD zdála nejkrásnější v životě - do práce jsem nemusela, toho času co jsem měla, s dítětem mě to bavilo - i to chození s kořárkem, s kamarádkama jsem se scházela.....prostě krásný období, i když peněz teda moc nebylo.
Je to prostě věc pohledu a názoru a není pravda, že jen ty se na to díváš pragmaticky a my ostatní to vidíme růžovými brýlemi. Pro tebe je čas s malými dětmi tragédie, někoho to naplňuje - přes všechny problémy a starosti.
tornado-lou: Mně se můj nynější život líbí,děti velké,skoro pryč z domu a můžu si konečně řídit čas podle sebe a dělám si,co mě baví a né,co musím.Doufám,že v důchodu to bude ještě lepší (jasně,dokud nepřijdou choroby...).Já považuji dobu,kdy jsem měla děti malé ,do jejich cca 3 let,za nejhorší období v mém životě,nejen starosti finanční ale i poničené zdraví,zkrátka,žádné růžové snění ! Čili,já to jakoby nadměrné mateřství (Lídino) nepovažuji za úžasné a krásné,nad miminy jsem se nikdy nerozplývala blahem a ani u případných vnoučat tomu tak nebude....
Milá Lído,
napadá mě jediné : Pomáhej Pánbůh !
Přeju Ti hodně sil a vstřícnost celé i širší rodiny. Neodříkej se jakékoli pomoci od dětí, rodičů a dalších příbuzných a známých. Sbírej síly ve chvilkách, kdy starší holčičky budou venku s kočárem. Né abys v tu dobu šůrovala dům.
Šetři se, co to jde, abys mohla kojit co nejdéle a to všechno ostatní počká.
Ted by me jeste zajimalo jak je to s tim ditetem co ma 16letou maminku. To by se melo taky nejak brzo narodit, ne? Tam to bude teprve hukot.
Almega: zdravy dite je vzdycky duvod ke gratulaci a k radosti. To ostatni muze byt lehci nebo tezsi, ale lida ma ted dve zdravy deti a pise, ze je stastna. Ze se tobe tvuj zivot moc nelibi je smutny, ale to neznamena ze to ostatni maji stejne.
Já Lídě klidně pogratuluju - s klidným srdcem - mít zdravé dítě je opravdu zázrak.
Mít tolik dětí bylo jejich rozhodnutí, takže se s tím jistě porovná. Starají se, dělají, živí je...proč ne.¨
Mě mnohem víc štvou lidi, co si napráskají děcek jak metele a státe sežeň a zaplať bydlení, dej příspěvky na děti, dej sociální dávky - to potom nechápu. Když si dokáží ošéfovat počet dětí jiní, tak proč ne i oni?
My jsme byli čtyři sourozenci, peněz nebylo, já jako nejmladší jsem nikomu na krku nevisela - sourozenci jsou o dost starší, takže už jsme se doma tak nějak míjeli...
Almega: za me ne pesimista, ale pragmatik. Coz vubec neni na skodu.
Almega: pro někoho je třeba krása tyhle starosti mít. Lída měla možnost se rozhodnout, jestli do toho půjde, rozhodla se srdcem pro to, co jí bylo bližší, a určitě toho nelituje. A na rozdíl od Vaší maminky ona oporu v manželovi má.
Není pravda,že jsem pesimista,ale mám hromady zkušeností a vím,co obnáší život! A hlavně:netrpím na nějaké iluze,lakování narůžovo a podobně! Sama jsem měla na krku 3 mladší sourozence a různé starosti kol domácnosti,které nepříslušely mému věku,ale moje máma byla jedináček,chtěla mít velkou rodinu,ale pak spoustu starostí hodila na mě,neb otec se doma(právě kvůli té velké rodině a nám "paňárům") moc nevyskytoval a že by doma něco dělal??? Takže vidím nepřikrášlený obraz té Lídiny rodiny a podle mně:ano,velká rodina,ale jen pro bohaté,kteří mohou platit chůvu,služku,kuchařku...Jinak to vždy odnese matka,když ne hned,tak později,svým tělesným i duševním zdravím!! A souhlas se Salazarkou...Vrcholem pokrytectví je,Lídě gratulovat a v duchu si myslet:to je krása,že já nemám tyhle starosti...
dadka - 5.9.2013 9:27 nojo, šest ženských, to bude tatínek vydělávat jen na vložky a později na antikoncepci
5 holek!!! To je úroda! Ale hlavně, ať jsou zdravé.Zase mají možnost dědit oblečení po těch starších. No ale zápřah to určitě je, o tom nepochybuji. Dovedeš si představit, když už budou dospívat, že budete mít třeba najednou periodu?
Držím palce, ať to všechno zvládáte doma v pohodě a s nadhledem.A ať vám vaše holky rostou do krásy.
Nessie: vidis, ja mela mladsiho brachu porad na krku... nijak prehnane, ale takove to "musite se mit radi", vodit do skoly apod. Desne me to stvalo a myslim i hodne prispelo k tomu, jaky mam vztah k detem ...cizi jsou fajn, ale jak to zacne "otravovat".. sup zpatky k rodicum.
Salazarka Zmijozelová: asi tak.
tornado-lou: Já jsem si už kolikrát říkala, že s Almegou musí být radost posedět a pokecat - někdo tak pozitivní a optimisticky naladěný se hned tak nevidí
Lído - velká gratulace!!!!teď to musí být mazec, ale bude líp a hlavně máš dvě velké pomocnice. Já se taky musela od malička starat o mladší ségru a díky tomu máme dodnes skvělý vztah, mám pocit, že jsem ji vychovala a rozhodně mě to nijak negativně nepoznamenalo!