Z dcery se stala veganka a mám o ni strach
Moje sedmnáctiletá dcera se před několika měsíci rozhodla, že se stane vegetariánkou a brzy poté přešla na veganství. Odmítá jíst cokoli, co je živočišného původu. A já o ni mám strach.
Když přišla s tím, že nebude jíst maso, tak jsem to ještě jakž takž vzala. Brala jsem to jako její rozhodnutí a říkala si, že potřebné živiny do sebe dostane prostřednictvím jiných potravin, jako jsou vejce, sýry apod. Holka je teď v tom citlivém věku, kdy názory rodičů stejně nebere, tak jsem ji nechala.
Jenže před čtyřmi měsíci jsem si všimla, že přestala jíst i jogurty a vůbec cokoli, co je živočišného původu. Konzumuje prakticky jen rostlinnou stravu, hodně zeleniny, ovoce, obilovin všeho druhu atd. To už mi zablikalo varovné světélko, protože to nepokládám za správné, podle mne je to pro člověka ve vývinu dokonce nebezpečné.
Zkoušela jsem s dcerou promluvit, ale bezvýsledně. Důrazně a neochvějně si stojí za svým a nepřipouští jakékoli debaty. Tvrdí, že jí to tak vyhovuje a je s tímto životním stylem spokojená.
Já si to však nemyslím. Jsem její máma a znám ji dobře. Během těch pár měsíců se z veselé dívky stala pohublá troska téměř bez úsměvu. Je jako duchem mimo, nevím, jak to mám napsat, prostě mi připadá, jako by ztratila jakoukoliv radost ze života.
Dělám si o ni docela velké starosti, protože jsem přesvědčená, že ještě není dostatečně zralá, aby o sobě mohla v tak zásadních záležitostech rozhodovat sama. Jenže zároveň už není malá, takže dát jí něco příkazem taky nepřichází v úvahu.
Vůbec si nevím rady, jak na ni. Jak ji přesvědčit, aby si přestala ubližovat a začala žít zase normálně. Ona mne vůbec neposlouchá, když se s ní pokouším na toto téma mluvit, vidím, že je myšlenkami někde úplně jinde, a co jí říkám, vůbec nepřijímá.
Nemáte někdo zkušenost s tímto typem stravování? Možná jsou mé obavy přehnané a zbytečné, ale nemůžu si pomoct. Když ji vidím, jak teď vypadá, doslova se mi svírá srdce. A zároveň na ni mám velký vztek, že je tak zabejčená a nedá si říct. Co s ní?
4.1.2011 Rubrika: Děti. Výchova, škola | Komentářů 47 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Chorobně se bojím o svou dceru
- Naše dcera chce konvertovat k Islámu
- Přistihli jsme dceru in flagranti
Diskuse ke článku - Z dcery se stala veganka a mám o ni strach
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
Máš to těžký, radu ti asi nedám, ale vzpoměla jsem si na článek s Lucií Vondráčkovou, která byla dlouhé roky vegankou, když stím přestala, řekla v jednom rozhovoru, že od té doby se víc směje...takže na té náladě v souvislosti se stravováním asi něco bude.
Spíš bych to asi zkusila s příkladama ze života..ne hororovýma, ale at si holka udělá názor sama...jak už někdo psal, dotáhnout k dr na krev, udělat testy.... Držím palce.
Riki: Tady jde o to, že má matka strach, že holka jí něco, co jí škodí , nebo spíš jí málo toho, co by potřebovala. Vymluvit se jí to nepodařilo, tak by mohlo aspoň částečně pomoct vařit to, co obsahuje všechno potřebné a toho nedosáhne tím, že bud edál vařit pro dava holka ať s e stará sama . Ona se doteď stará sama, ale asi moc dobře ne.
Takže to bylo myšleno tak, aby se obě společně učily dělat něco přijatelného. Matka holku nasměruje a ta už si to pak může dělat sama, kdy bude vědět co. A taky to může trochu otupit ten odpor hoky k jakýmkoli poznámkách na toto téma.
Spolíhat na to, že v tomhle věku má už holka dost rozumu nejde. Obávám se, že v této oblasti používá úplně jiné argumenty než rozumové.
sharon: tak to mi docela odlehlo, přemýšlela jsem, co s tím.
Riki: V tolika letech už má umět vařit. Nechápu, proč by jí její máma měla dělat kuchařku.Mluvím z vlastní zkušenosti, jako sedmnáctiletá jsem zvládla běžná jídla hravě.
.jpg)
Domluvama a dobrýma radama daleko nedojdes, v tomhle veku je rodic ten nejvetsí pablb pod sluncem (sama mám doma dva exempláre). Takze sla bych na ní tvrde, nakonec jsi jeste za ni odpovedná. Ano respektuji tvé rozhodnutí, ALE trvala bych na návsteve lékare a krevních testech (jestli jí chybí nejaké vitamíny nebo treba zelezo z toho pozná a dá se dodat chemicky). A kolik o tom opravdu ví, sedni si s ní at ti poví proc jíst to a to a ne támhleto a tak. Tím poznás jestli je to myslí doopravdy a nebo jenom proto,ze to tak delá kámoska / kluk a nebo jestli je to zásterka treba pro anorexii. A pokud je to z její vlastní hlavy a chce si to vyzkouset tak bych ji nechala být, nakonec clovek potrebuje k prezití minimum (opet vyzkouseno) a v tomhle veku mení názory jak spodní prádlo a rekla bych ,ze je pouze otázkou casu kdy se zakousne do rízku.
.gif)
rano: i já jsem ráda.......
.gif)
Irenko je to děs a chápu tvoje starosti,dívka mého syna taky nejí maso ale ostatní ano,ani zelí na sádle jí nevadí nejí jen maso.Tak jí to maso nenutím.
sharon: 11:27 
sharon: to sem ráda
holky, s babkoutapkou jsem teď mluvila, vše je v pořádku a moc děkuje za starost......už tam za ní byla kamarádka a léky jí donesla.......
mě se líbí lidé co nejedí maso kvůli zabíjení zvířátek a při tom těm zvířátkům baští zrní.....
je-li tu někdo z Brna a chtěl by , mám na tu paní mobil........
.jpg)
Souhlasím s Riki.
Kdyby jí bylo 13, byla bych pro to, studovat nějaké přírůčky, apod. Ale v 17 už je dost stará na to, aby si dokázala tyto věci obstarat, přečíst, vyhodnotit a zařídit se podle nich, pokud chce.
Já bych byla ochotná jí na požádání neomastit brambory máslem a oddělit jí část leča nebo květákového možečku, než do něj dám vejce.
Rozhodně bych zašla do knihovny a vypůjčila bych si různou literaturu o tom.Pak bych domů pro dceru nosila výrobky,ze kterých by si dcera sama!!! mohla vařit .Myslím,že jí to zas až tak dlouho nevydrží,je to né moc dobré,ale zase se na to neumírá,jsou rostlinné tuky v ořechách a tak...Manžel měl taky taková období(je léta vegetarián),kdy si denně mlel zrní na mlýnku a pak si pekl placky...jenže na to se spotřebovalo příliš mnoho času a bylo to v životě běžném silně nepraktické,tak s tím zase po čase přestal....Dcera a syn s ním nejedli maso-po několika letech si to zase rozmysleli,nechala bych to času....Bohužel,jsme zdaleka,ale někdo blíže ku Brnu bydlící by mohl udělat dobrý skutek!!!!
Bohužel, poradit neumím. Ale dcerce tento způsob stravování asi moc neprospívá, dle toho, jak ji Irena popisuje. Jinak by se z ní nestala "pohublá troska bez úsměvu"
Možná to vidím zjednodušeně, ale člověk se vyvinul jako všežravec, není rozhodně býložravec, takže asi tu pestrou stravu včetně živočišné složky potřebujeme.
