WC, OO, Dámy, Páni... Téměř hororové toalety.
Minulý měsíc probíhala zde na magazínu soutěž s přestavbami bytů a domů a pokaždé byla pod koupelnami diskuze na téma: patří toaleta do koupelny, nebo nepatří?
Vyrůstala jsem v klasickém paneláku ze 70. let minulého století v Praze. Záchod byl vždy zvlášť v pidimístnusce na konci chodby. Z dětství mi ulpěla vzpomínka na dobu, když si máma zlomila nohu a měla sádru od prstu až po kyčel a na záchodě sedávala s otevřenými dveřmi. Naproti toaletě byla skříň – tu měla taky otevřenou a nohu měla strčenou do poličky mezi ručníky.
Vedle toalety byla průchozí koupelna, jedny dveře z kuchyně a druhé z chodby, vana a nad ní otočné umyvadlo. Dveře do kuchyně jsme časem uzavřeli a postavili k nim pračku. A všude jsme měli kanárkové žlutý umakart. Mně coby dítěti se děsné líbil, ale jsem přesvědčena, že rodiče přiváděl k zoufalství.
Umakart? Zlikvidovat!
Někdy v době, kdy jsem končila střední školu, došla mámě definitivně trpělivost se žlutou koupelnou a dala se do přestavby, lépe řečeno pozvala si firmu. Umakart zlikvidovali, všechno vyzdili, nová vana, umyvadlo na zeď, a dokonce koupelnu i trošku zvětšili. Pravda, od té doby se pod námi kývala záchodová mísa, ale zato pravidelně splachovala, což u původního klozetu byl luxus nacházející se pouze v naší fantazii.
Skandinávské toalety - skoro jsem tam nedošla
Když jsem poprvé v roce 1990 vyrazila za hranice, vedla má cesta na poznávací zájezd do Skandinávie. Pro milovníky tepla dodám, že to bylo v červnu a bylo nezvykle teplo, v Oslo jsme se dokonce koupali v zálivu. Na švédsko – norských hranicích mě přivedla k úžasu toaleta na celnici. Samozřejmě celý autobus se narval do fronty na odlehčení a já si říkala, co tam sakra ty ženský tak dlouho dělají. Pochopila jsem, když přišla řada na mě. Otevřela jsem dveře a přede mnou se objevila místnost asi 15 m dlouhá a 2 m široká a na jejím konci trůnila toaletní mísa. Umyvadlo bylo na zdi vedle dveří. Ano, po několika hodinách sezení v autobuse to bylo příjemné protažení těla, pokud by se člověk neplížil k míse s nohama křížem a v duchu nenadával architektovi za každý metr.
Dánské WC spojené s koupelnou – umakart je proti tomu luxus
Když jsem se přestěhovala do Dánska, zjistila jsem, že zde je běžné mít wc v koupelně. Ano, pokud člověk bydlí na malém městě nebo venkově a má dům s dvěma koupelnami, nic proti tomu nemám. Co mě šokovalo, byla návštěva manželových (tehdy přítelových) příbuzných v Kodani. V tomto městě se nenajde nová bytová výstavba (mluvím o původní Kodani. To, co se nazývá novou nebo velkou Kodaní, jsou v podstatě sídliště na periférii). V těchto domech bydlí většina obyvatel Kodaně. Původně měli společnou koupelnu někde ve sklepě a záchody na chodbách nebo na dvorku. Během různých modernizací v minulém století získal každý být svou vlastní koupelnu, pořízenou na úkor jiné místnosti.
Nemůžu mluvit všeobecně, ale během let jsem navštívila v Kodani spoustu lidí a 90% z nich mělo koupelnu velikosti českého panelákového klozetu, vedle něho pidi umyvadélko s ruční sprchou a odpad v podlaze. (Ukázku takové koupelny vidíte na fotografii.) Na dveřích měli sprchový závěs, někteří měli i druhý, který vždycky zatáhli kolem klozetu,aby ho pak nemuseli utírat.
Pár šťastlivců vlastnilo koupelnu rozměrů dvou českých záchodů, a tudíž měli místo na sprchový kout. Pračka v těchto bytech stojí v kuchyni nebo perou v prádelně v suterénu. A to se mezi mými známými nacházejí i rodiny s dětmi. Zpětně jsem došla k závěru, že kanárková umakartová hrůza mého dětství byl svým způsobem vlastně luxus.
Toalety hrůzy v zaměstnání - tohle jen tak něco nepřekoná
Ovšem nic, co jsem dosud vyzkoušela (a do toho zahrnuji i zážitky z odpočívadel a benzínových pump na dálnicích), se nevyrovná tomu architektionickému zázraku, kterým nás oblažil zaměstnavatel. Máme novou administrativní budovu. U každého bloku je místnost s třemi WC – jedno pro dámy, jedno pro pány a jedno společné. OK, člověk jde tam, kde je zrovna volno. Jenže pokud postavíme kamkoliv v budově knihovnu nebo jiný těžký kus nábytku, tak dveře u záchodu nejdou zavřít. S jinými dveřmi problémy nejsou (aspoň zatím). Takže občas máme některé záchody ”veřejné”. Obvykle bývá překvapením dne, který nejde dovřít zrovna dneska.
Další velice praktickou vychytávkou jsou držáky na toaletní papír – nádherné, automatizované, připevněné na zdi na úrovni nádržky na vodu, takže člověk si buď musí předem natrhat patřičné množství a nebo si po úkonu vyhodit ramenní kloub.
Za úplně nejvydařenější kousek považuji stěny – místo toho aby tlumily, tak každý zvuk zněkolikanásobí. V každém bloku je zadní stěna toalet zároveň stěnou jednací místnosti. Na jedné straně člověk trůní a ví, co se děje na poradě za ním, a na druhé straně všichni účastníci pořady mají přesný přehled o tělesných úkonech svých kolegů. Odvinovaný toaletní papír nebo papírový ručník lze na druhé straně zdi zaměnit za přelet stíhaček.
A to jsem se ani nezmínila o fantastickém osvětlení. Ano jsme ekologičtí, máme čipy snímající pohyb, samy se rozsvítí a za pár minut zhasnou. Problém nastane, pokud člověka přepadnou určité střevní potíže, které se jaksi během 3 minut nevyřeší. To pak postiženému jedinci nezbývá nic jiného, než sedě na toaletě a prováděje úkon (co nejtišeji to jde), mávat pažemi nad hlavou a doufat, že má dostatečně dlouhé paže a mává v dosahu senzoru.
Vedení podniku charakterizuje tyto zážitky coby lehké problémy s novostavbou, které se časem vykrystalizují. Nechci být sarkastická, přece jenom je to chlebodárce, ale fakt by mě zajímalo, jak se tohle vykrystalizuje!
7.4.2011 Rubrika: Opravy úpravy domu a bytu | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,9/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Rekonstrukce koupelny čtenářky Lenky. Fotosoutěž.
- Rekonstrukce a proměna koupelny a kuchyně čtenářky Elišky
- Proměna panelákové koupelny čtenářky Mirky. Fotosoutěž.
Diskuse ke článku - WC, OO, Dámy, Páni... Téměř hororové toalety.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.no tak to bych měla fáááákt problém
Petruša: sorry keríky v sirokém dalekém okolí nevlastníme. Administrativní budova stojí uprostred pole asi pul kiláku od parkoviste a provozu. A keríky neprovozujeme k vuli bezbecnosti, aby se nám v nich neschoval nejaký ekologický maniak
zrnko - 9:27: ten záchod, co se spláchne až po zavření - úplně se tam vidím, jak tam bezradně stojím
Almega: 12:31
radsej pekne wc bez toaletneho papieru, ako ten najjemnejsi toaletak na tureckych zachodoch
jů tak to je hustý u vás firmě, já se svým, řekněme psych. blokem jít někde na wc, které není dostatečně vzdálené od ostatních místností, bych asi radši chodila ven do keříčků
zrnko: Ptáci tady ve stromech zpívají na živo,výhled je i na bruslařskou dráhu,jak tam lidi bruslejí....Je to ale daleko,né že by nám koukali do oken....Nemám foťák,jinak bych vám to sem poslala.....Máme docela pěkné WC,jen bez papíru,bez mýdla a ubrousků-to se šetří.
evropka: hrajou si na hogofogo a hajzlík mají na chodbě
sarmyn: šmarjá jooosef,já dycánky viděla dánsko jako hogofogo rodina a kam se na nás hrabouteda snad na ty vlaky
Dánská luxusní koupelna
Já teda jedu vlakem tak 3x do roka,ale na záchody si nestěžuji.Dokonce i papírové ručníky v boxu se vysakytují. Pohyb vlaku zvládám,do díry se trefím. I když si ruce umyju,stejně ještě používám desinfekční gel.Jako vždy na cestách.
Taky mě Dánsko překvapilo záchodky v hotelu***. Přesně jak píšeš, velikost dvou wc, před mísou závěs, toaleťák v dosahu vyklobené ruky za zády a sprcha, umyvadlo a zrcadlo dohromady. Navíc vše bylo cítit a slyšet odevšud, ceny byla tuším jen 130 euro.
Nicméně ted mám novou zkušenost z jihu, východu i západu Thajska. Jejich záchody miluji, hotely co jsme bydleli nepočítám, kam se hrabou naše. Ale jedli jsme v thajských "restauracích", pajzlech, kavárnách a tak. Většinou se šlo na soukromý, nejlíp přes obývák. Záchod sice čistý a pěkný, luxusních značek, ale splachovalo se miskou s vodou, páč obvykle jí moc není. Byla to vetšinou rovnou i koupelna, dle přípravků, sice tam nebývaly žádné sprhy, ale zase každý záchod má spršku na pdrku, tak se myli tím. Jo a záchod býval na stupínku, doslova si člověk trůnil. Hned bych se tam vrátila.
evropka: dadka: tak ve vlacích máme wc excelentní, to by se vám defcata líbilo, obcas dokonce vetsí nez na obrázku
Ve vlakuj sem už nejela léta, ale kdybych se měla po..., tak tam na WC nepůjdu. Ekluje se mně i chytit se něčeho, abych nespadla tou hnusnou špinavou dírou někam do kolejiště, natož se tam posadit nebo balancovat nad mísou.
v jedné mojí práci jsme měli WC muži - ženy oddělené stěnou s volným místem kus od stropu......kolikrát jsem tam vlezla a posléze vedle pan ředitel a vesele si ubzdíval...a já ani nedutala... bylo mi trapně.....
evropka:doporučuju čůrací vložky