Příliš brzy na druhé těhotenství?
.jpg)
Dostala jsem se do prekérní situace. Máme tříměsíční holčičku a právě jsem zjistila, že jsem znovu těhotná. Druhé dítě jsme sice plánovali, ale ne takhle brzy. Až se to malé narodí, nebude dcerce ještě ani rok.
Jsem z toho trochu rozhozená, ale na potrat se mi jít nechce. Manžel je jiného názoru a nutí mě, abych to těhotenství nechala ukončit. Nemůžeme se dohodnout. Já tvrdím, že když už se to takhle semlelo, tak bychom do toho neměli násilně zasahovat. Aspoň budeme mít děti téměř stejně staré, a to má také své výhody. On má zase obavy, jak to budu zvládat, když budu mít novorozeně a k tomu ještě sotva chodící druhé dítě.
Přiznám se, že z toho mám také obavy. Třeba je mezi čtenářkami některá, která má děti také takhle rychle za sebou a poradí mi. Já myslím, že se to zvládnout dá. Mám spíš obavu z toho, že když si prosadím svou a na potrat nepůjdu, bude pak manžel na koni a až budu třeba unavená, tak mi místo pomoci řekne: „Máš, co jsi chtěla.“
Je to pro mne těžké rozhodování. Nejsem nějaký zavilý odpůrce potratů, nikoho neodsuzuji, když se k tomuto kroku rozhodne. Na druhou stranu si neumím představit, že bych ho měla podstoupit, a zabít tak v sobě to malé.
Budu vděčná za všechny vaše zkušenosti.
19.11.2007 Rubrika: | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Příliš brzy na druhé těhotenství?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..jpg)
catcat: tyrkys: to je snad dneska možná jedině snad jestli to druhý nebylo donošený ne ?
catcat: 9 měsíců
? To museli souložit ještě v porodnici, ne?
1. Manžela nakopat do koupí, a to pořádně, pro příště nebude plodit tak lehce. Když se to milostivému jako nelíbí 
2. Kolegyně má děti od sebe 9 měsíců a potvrzuje to, co již bylo řečeno - tak asi rok makačka a pak se to krásně srovná. U koček se doporučuje mít tak 2 koťata doma najednou, že se zabaví. U dětí je to to samé, jen se to tak nesmí říct, páč by bylo zle. Aňo, neboj, jen asi tak 365 - 500 dní se nevyspíš a pak už budou jen samá pozitiva a sociální jistoty...
Vdala jsem se do kraje,kde je "v normě" mít 2 děti do 12 až 15 měsíců po sobě.Moje jsou 20,tady jsem se nechala ukecat na "při jedněch plínkách" a nebyla jsem už nejmladší,aspoň na tehdejší dobu.Dalo se to zvládnout asi i proto že dcera byla moc hodná a trpělivá a chlapeček v noci celkem spal.Přes den jsem si zdřímla s nimi,nedělala jsem si násilí.Ten věkový rozdíl má spíš pozitiva.Jedniné.co mě mrzí,že mi nějak uniklo 6 měsíců dceřina vývoje-já jsem byla s miminem,ona řádila s tatínkem venku,abych si já mohla odpočinout.Ale chyba je ve mně,prostě si to nepamatuju.
Miminko bych si nechala,ale manžel musí pomoct-ty děti jsou i jeho.
dadka: jo oni si mysleli . V některých zemích Afriky si zase myslí, že sex s pannou vyléčí HIV 
Moje známá měla holky v jednom roce, jedna byla v lednu a jedna v prosinci.Zvládala bravurně, jen to chce naladit na stejný režim.
Snad je to záležitost vás obou, ne? Přece když budeš unavená, tak je samozřejmostí, že ti pomůže, děti jsovaše, nejenom tvoje! A na potrat bych nešla, mohlo by se ti stát, že už bys neotěhotněla a to být tebou, bych neriskovala. Když si to zorganizuješ, jde to. Znám maminy i se třemi dětmi během 4 roků a zvládají.
chytrájakrádio: Třeba o kondomech slyšeli, ale mysleli si, že když žena kojí, že nemůže přijít do jiného stavu.
Ota: souhlas - manžel bude asi pěknej vůl Na druhou stranu - neni jim patnáct. To nikdy neslyšeli o kondomech?
To nemůžu pochopit, z mého pohledu je tvůj muž minimálně trubka .
(V okolí mám pár mamin, které mají tři děti v pěti letech, nebo dvě s ročním rozestupem. Mají fofroš, to ano, ale na druhou stranu jejich děti mají hodně společného a "budou to mít dřív za sebou" 
)
Pokud má tvůj muž pocit, že "jsi mu zasáhla do harmonogramu" a hodlá to řešit potratem tak mám silnou obavu, že je ještě nedospělý utřinos, který má rodiny a vašeho prvorozeného až nad hlavu. Minimálně ti dává "neotřelý signál", že odpovědnost za "špatné věci" poneseš vždy sama .
Nemůžu si pomoc ale žádat od zdravé ženy potrat vlastního dítěte, protože "jsme si to plánoval jinak" je projev sobectví.
PS : nestěžoval si tvůj muž po narození prvorozeného, že jsi mu omezila servis , nebo že se mu zásadně zmenil život ?
hm, tak tohle jsem řešila před 18 lety...v lednu bude klukům 19 a 18 let...jeden týden jsem chtěla jít na potrat, druhý koukala do postýlky na Jakuba a nedokázala jsem to, přemýšlela jsem, jak bude to druhé vypadat...nelitovala jsem nikdy, i když to byl fofr, než srovnali režim, můj volný čas v podstatě nebyl, ale do dnes dokážou spolu vyběhnout za barák, jezdí spolu na kole, na hokejové tréninky...jediné co bych dnes udělala jinka, je že bych koupila kočár na dvojčata a šupla je tam oba, takhle s jedním vysněným kočárem toho Kubča naběhal ještě před rokem až dost, až když uměl sedět i Mára, tak si odpočinul s ním v jednom kočáře :-) ...rozhodnout se musíš sama, také jsem to takhle neplánovala, ale pro ty moje "chlapečky" je to super, od malinka si vystačili, je to jiné než jedináčci ...vrátí se ti to, neboj ;-)
Mít děti takhle brzy za sebou není určitě pro matku zrovna zdravé ani lehké. Ale z tvého líčení mi připadá, že snad manžel u zplození toho druhého dítěte vůbec nebyl ? Prostě stalo se, je to dítě lásky. Zřejmě jste nedodrželi sexuální půst ani v šestinedělí a manžel nebral ohled na tvůj oslabený organismus po porodu. Teď se ovšem tváří, že je to tvůj problém. 
Pokud si sama to dítě chceš nechat, tak nasaď tvrdší režim. Nejsi samosprašná, dítě je vás obou, tak ať manžel nese svůj díl zodpovědnosti. Zapoj ho do péče o vaši holčičku, protože jako těhotná bys neměla být přetěžována.
A neboj se, že to nezvládneš. Koupíte kočár na dvojčata, na některé podvozky jde dát hlubokou korbu a sporťák za sebou nebo vedle sebe. Doma to bude v pohodě. Za chvíli se ti srovnají s jídlem i spaním, a brzy se zabaví i spolu. 
Zaffira: tot otazka... nicmene si myslim, ze to jaksi neni povinnost... takze by se to ani nemelo zminovat...
kdo chce dite, preci nemuze automaticky prepokladat, ze vsichni kvuli nemu prekopou program a budou mu pomahat...
oni sami, kdyz meli male deti si to take museli nejak zaridit... a chapu, ze si jim ten koltoc nechce absolvovat znovu
Aňo s manželem si promluv, dítě je dar, buďte za něj rádi. Určitě to zvládneš. A manžel ať se připraví, že bude pomáhat, jsou to taky jeho děti.
Stanik: taky mi přijde v pořádku "sami jste si udělali atd.", ale jaksi bych čekala, že mi tu pomoc někdo nabídne aspoň v šestinedělí či nemoci - což bych udělala i já.
Vikina: ctenarce preju, ta vse zvladne, jak se nejlepe da...
jinak...to je trestene "neochotna babicka - ja myslim, ze neni povinnsoti prarodicu mit na krku vnoucata, preci sve deti jiz vychovali.. no ne?
takze se "sami ste si udelali, sami vychovavejte mi prijde naprosto v poradku....
