Příliš brzy na druhé těhotenství?
.jpg)
Dostala jsem se do prekérní situace. Máme tříměsíční holčičku a právě jsem zjistila, že jsem znovu těhotná. Druhé dítě jsme sice plánovali, ale ne takhle brzy. Až se to malé narodí, nebude dcerce ještě ani rok.
Jsem z toho trochu rozhozená, ale na potrat se mi jít nechce. Manžel je jiného názoru a nutí mě, abych to těhotenství nechala ukončit. Nemůžeme se dohodnout. Já tvrdím, že když už se to takhle semlelo, tak bychom do toho neměli násilně zasahovat. Aspoň budeme mít děti téměř stejně staré, a to má také své výhody. On má zase obavy, jak to budu zvládat, když budu mít novorozeně a k tomu ještě sotva chodící druhé dítě.
Přiznám se, že z toho mám také obavy. Třeba je mezi čtenářkami některá, která má děti také takhle rychle za sebou a poradí mi. Já myslím, že se to zvládnout dá. Mám spíš obavu z toho, že když si prosadím svou a na potrat nepůjdu, bude pak manžel na koni a až budu třeba unavená, tak mi místo pomoci řekne: „Máš, co jsi chtěla.“
Je to pro mne těžké rozhodování. Nejsem nějaký zavilý odpůrce potratů, nikoho neodsuzuji, když se k tomuto kroku rozhodne. Na druhou stranu si neumím představit, že bych ho měla podstoupit, a zabít tak v sobě to malé.
Budu vděčná za všechny vaše zkušenosti.
19.11.2007 Rubrika: | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Příliš brzy na druhé těhotenství?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
já jsem měla kluky 15 měsíců od sebe. Bylo to druhé také neplánované, ale neřešili jsme, jestli jo, nebo ne, protože jsme dvě děti chtěli. Kluci si spolu pěkně vyhráli a nebylo to vůbec špatné. Nemyslím si, že mít děti v 3 letým odstupu je lepší. To starší už má přece pak jiné zájmy a potřeby než to mrně a tak zabíračka je podle mě ještě větší. Unavená budeš po třech nebo dvou letech při druhém dítěti stejně, nebo i víc, protože zvládat mrně a dítě už vyžadující samostatnou pozornost, si myslím je horší.
Ahoj, já píšu z opačného břehu-přes dva roky se nám nedaří mít dítě. Byli jsme i na IVF, nevyšlo to a to jsem byla smířená s tím, že můžeme mít klidně i dvojčata
Možná je to v Tvém případě trochu brzy na další těhotenství, ale já bych určitě na potrat nešla. Jak tady píšou ostatní, první rok je sice záhul, ale pak si děti spolu vyhrají a Ty pak můžeš jít po třech letech znovu do práce. Pro manžela je to určitě velké překvapení, chápu, že jste s tím tak brzo nepočítali, ale chlapi všeobečně potřebují ke všemu víc toho času, takže se s tím určitě srovná a bude Ti pak pomáhat.
kdybyste teď měli dvojčata, taky byste po porodu jedno nevraceli - buďte rádi, že vám to tak pěkně jde a na mimino se těšte. Nemyslete si, že je nějaká pohoda hlídat tříletého divocha a k tomu opatrovat řvoucí mimino.
Mám děti od sebe jako sally a mé zkušenosti jsou obdobné. První rok záhul, pak pohoda
Děti rok po sobě jsou trochu lepší, akorát to chce buď vylepšit kočár nebo koupit krosničku či šátek. A manžel ať si vezme příště šprcku. SEŘVI HO!!!
.jpg)
Sestra mojí kamarádky měla mezi dětmi rozdíl 10 měsíců (druhé narozené předčasně v necelých 8 měsících), manžel věčně ve službě a neochotná babička (sami jste si udělali - sami si vychovejte). Zvládla první rok s vypětím sil, ale pak si libovala, že si děti samy vyhrály a jak říká kiki, při jedněch plínkách.
Mám taky dvě děti po sobě,sice ne až tak brzy,ale dcera měla 8 měsíců,když jsem manžela poprosila o "službičku",totiž abychom si pořídili druhé dítě.Řekl mi,že velmi rád 
aza devět měsíců jsme byli čtyři.Jak psala sally,první rok je nejhorší,ale pak je to spíš výhoda,než problém,protože tam není věkový odstup.A je to jak se říká při jedněch plínkách.A pak máš klid.Kdybych se měla rozhodovat znovu,udělám to stejně.Hned po sobě.A to mi manžel nepomáhal,neboť byl pořád v práci.Přeji ,ať se rozhodneš srdíčkem.
posílám ti květinku,abys na to měla dosti psychických sil.Chápu tvoji situaci,nosíš v sobě plod a jako matka ji máš k němuv ztahmš jej ráda.To je právě to co muži nepochopí.Já bych o své dítě bojovala a nechala si jej manžel by si měl uvědomit,že jej stvořil on tak by ti měl pomoci.ne tě nutit k potratu.Co kdybys potom již dítě mít nemohla!
jeli manžel slušný,v klidusi s ním promluv ařekni mu,že vychovávat dvě děti a sebouj snažší,alespondle mých zkušeností,mám dva syny zasebou,ze začátku je to trochu zápřach,ale zase nežli si znovu zvykat na miminko později,když už máš větší klid,ise může stát,že sinajdeš dobré zaměstnání a pak se ti do druhého chtít nebude
je dar,a v dnešní době je j finančně vžhodné mít děti za sebou,nemusíš kupovat znova věci dnes tak velmi drahé.Já bych si své dítě nechala ,ale uvědom si,že ted se nesmíš nervovat,vše vyřešit s manželem v klidu,,držímti palce
Aňo, mám děti s trošku větším rozdílem - 21 - respektive 19 protože starší je neodnošený) měsíců od sebe. První rok byl neuvěřitelná "pakárna". Babičky nemáme k dispozici, manžel je hodně v práci, moje mladší je osůbka, co považuje spánek či jídlo za ztrátu času. Nicméně - zhruba od tří měsíců mladší (jen co začala reagovat) se děti hodně zabaví navzájem. Nikdy jsem nemusela řešit sourozeneckou žárlivost - servou se o hračky to jo, ale není v tom ukřivděnost nebo zlomyslnost sezazeného korunního prince. Mají stejný nebo velmi podobný režim, stejné zájmy (tj. nemusím jednoho vláčet na pískoviště a druhého v noci nahánět z diskotéky), takže není problém udělat rodinný program tak aby vyhovoval všem.
Když budeš mít děti rok od sebe, tak můžeš po čtyřech letech nastoupit do práce - kdyby byli o tři roky, tka je to hnedle šest sedm let.
Zkus s manželem ale ještě jednou rozumně promluvit - protože jeslti máš přežít ten první rok ve zdraví, tak budeš potřebovat hodně pomoci a podpory.
