Panenky. Která byla vaše nejoblíbenější?
Když jsem byla malá, měla jsem panenku mužského pohlaví jménem Tomík. Vypadal jako miminko, voněl jako plastelína a já jsem ho milovala skoro stejně jako mladší sestru. Ta naopak později preferovala jiný druh dívčí hračky – měla malou panenku oblečenou do hanáckého kroje a vysokých bot a říkala jí bůhvíproč Mujtka Fujtka Detka (fakt nekecám). Od té doby už uteklo opravdu odpudivě velké množství let a nyní řešíme panenky našich potomků.
A na tomto místě bych ráda vyjádřila svůj letitý odpor vůči všem panenkám typu barbie. Nechci zabředávat do amatérského psychologického rozboru dopadu takových hraček na dětskou duši, od toho máme fundovanější grafomany. Mně jsou prostě jenom ony kýčovitě „americky“ krásné panenky z duše protivné. Jsou anorekticky 
hubené, přesto prsaté, mají nohy nepřirozeně dlouhé jako mutant první třídy a chodidla naopak a la gejša. Pokud nás miminkoidní panenky připravují na naši ženskou mateřskou úlohu, k čemu nás můžou proboha připravovat „barbíny“?
Také jsem měla malý dům pro panenky i se záchodem a naftovými kamny. Moje panenky ale byly přirozeně tvarované se sympaticky normálními obličeji a oblečené do normálních šatů. I tak jsem vyrazila do života s obrovským komplexem méněcennosti z vlastního vzhledu a nedovedu si představit, že bych do toho všeho ještě byla masírovaná „dorůžova“. Přesto nemám pocit, že by třeba na mých nevlastních dcerkách nebo vlastních neteřích nechaly „barbíny“ nějaké závažnější stopy. Jsem asi jen hloupě a zbytečně předpojatá.
Jaké máte zkušenosti vy? Měly jste takové panenky? Co si o nich myslíte? Kupujete je svým dcerkám a vnučkám?
27.1.2011 Rubrika: Život a vztahy | Komentářů 53 | Vytisknout
Hodnocení článku: 3/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Související odkazy:
- Plyšáci. Staří kamarádi z našeho dětství.
- I naše prapraprababičky si hrály s panenkami
- Jaké zvířátko je pro desetileté dítě nejvhodnější?
- Další články z rubriky Děti, výchova, škola...
Diskuse ke článku - Panenky. Která byla vaše nejoblíbenější?
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky..gif)
a vnučka tunu plyšáků a bárbíny.....
Co si tak vzpomínám,panny mě nebavily a zajímal mě akorát tak vnitřek-proč jako když se s ní zahejbá vydává zvuk"máma".Na tuto asi 60 cm pannu jsem z výšky seskočila,aby se rozbila a s tím vnitřkem jsem otravovala kvílením,dokud se to nerozbilo...jeden čas jsem si přála mít porcelánovou pannu,o které mi vyprávěla máma,že jí měla,ale když jim zabrali barák,nemohli si vzít vůbec nic(byli tehdy v pohraničí přihlášení k Němcům,aby tam mohli zůstat v baráku,a pak je někdo z "rabovací gardy" vyhnal z baráku-byly tam jen máma -17 let a její matka asi 60 let,tak si na ně troufli...).V době mého dětství se porcelánové panny běžně nevyskytovaly,takže jsem neměla nic...Už jako dospělá jsem si jednu na koukání koupila,ale na hraní není.Moje dcera moc panny taky nebrala,spíš ty plyšáky,Lego a dřevěné kostky,jo a Igráčky,kterých mám celou sbírku.....
nejoblíbenější...velká mrkačka s vlasama kterou mi tatínek dovezl z ruska....pak jsem jí dělala "trvalou" a paruka se jí odlepila tak jí tu hlavu stařenka zalepila náplastí .... a já řvala jako kráva...
.JPG)
Jako malá jsem měla vlasaté panenky a miminka, v deseti letech jsem dostala jakousi napodobenínu barbínky,se spolužkačkou jsme na ni zkoušely šít šatičky.
Dolikvidovaly ji moje holky.
Starší dcera byla kolem dvou let vysazená na jednu panenku - mimonko, asi od pěti let preferuje barbínky. Ale je to pro ni spotřební zboží, likviduje je rychlým tempem 
Tak to já narozdíl od Sofffie jsem snila o panence Barbie, ale za časů reálného socialismu byl tento pokleslý buržoazní výdobytek jen toužebným přáním. Panenky jsem nějak nemusela,vzala jsem na milost jen jednu s pěknými dlouhými vlasy, tu jsem česala a vyráběla na ni šatičky. Jinak jsem si radši hrála s živýma kočkama, ty jsem oblíkala do miminkovaských oblečků po mně a vozila v kočárku.
Jo, pak chodicka Miladka, ale tu jsem spis mela vystavenou, prisla mi moc veliky, taky jsem si s ni hrala, ale ne tak casto. Barbinu jsem mela taky, ale tu jsem spis "cesala" a obcas prevlikla. Jako diteti se mi libila, co si budem povidat zjev ma libivej, takze ja si ji spis prohlizela, obcas prevlikla. Moje setra byla super, ta svoji barbienu ostrihala a s naprosto samozrejmym tonem oznamila "ze ji to doroste" 
Moje Editka! 
Miminkoidni panenka, ktera hybala rucickama a nozickama jako miminko, ale ne moc dlouho. Strojek vevnitr se porouchal, parkrat byla spravena, ale vzdy to dopadlo stejne. Pak jsem ji uz prestala trapit a neposilala ji do panenci nemocnice na spraveni,ale hrala jsem si s ni proste i tak. Mam ji dodnes a ted jsem si uvedomila, ze jsem ji uz dloooouho neprevlikla, budu ji muset vystrachat a napravit to
Renda68: já ji plynule vyměnila za živého opičáka
vlastne zadna.... me bavila auta
Měla jsem prsatou blondýnu z NDR, sestra měla černovlásku. Ty byly naše nejoblíbenější, ale už si nepamatuju, jak jsme je pojmenovaly. A pak jsem měla háčkovaného Pepíka, háčkovala ho babička mojí sestřenice (ne ta společná babička) a Pepíka máme dodnes a hraje si s ním i moje dcera. Pepíkovi už bude tak 35 let.
kareta: Jo, já taky
. Tahala jsem ji všude s sebou, spávala se mnou, vyslechla si všechny křivdy na mě páchané, usmívala se se mnou, když jsem vřeštěla radostí... Měla jsem ji - chuděru zaplátovanou, pozašívanou, nastavovanou - strašně dlouho.
Já si s panenkama nikdy moc nehrála, vyrůstala jsem s třema klukama ze sousedství. Moje tři dcery si na panenky taky moc nepotrpěly, až nejmladší, když už byla vdaná a měla dvě děti si začala hrát s panenkama a tvořit na ně
je to docela náročný koníček, ale krásný.jpg)
.jpg)
více zde http://lenous.webgarden.cz/
já měla odmala opici Judy...
.jpg)
podobnou panenku jsem měla,ale patřila k ní ohromná krabice s oblečky
.jpg)
Panenka - co to je? Já mela nákladák a Merkura. Ano vlastnila jsem asi 3 panenky, které mi koupila máma kdyz jsem byla její vytouzená holcicka. Jednu jsem vozila na nákladáku a od té doby co ji brácha namazal zadek obyc horcicí a já fakt verila ,ze si papenka "udelala" do kalhot jsem ji pravidelne posazovala na nocník. Vsechny 3 panenky v naprosto ´nepouzívaném stavu podedily slecny dcery a chudinky panenky dlouho neprezily.
A dcery mely Barbíny a pozdeji tu byly v móde Bratz (podobná nestvura s velkou hlavou). Jestli to byly pro ne vzory netusím, oblíkaly je, stavely jim vily z Lega, vozily na nákladáku. Kdybych mela být uprímná hralý si spolu, vyblbly se a pritom se nervaly a nejecely, takze je mi sumafuk nejaký vzor pro díte, hlavne ze byl klid - úcel svetí prostredky 
