Šťastné ženy - kapičku štěstí každý den

V Globusu u pultu uzenin postávali zákazníci a hojně si nabírali právě ugrilované kousky klobásek a cigára. Ve frontě na ochutnávku postával i otec se synkem. Tatínek byl velice pěkně rostlý, usměvavý a na první pohled sebevědomý muž.

Klouček byl blonďatý, modrooký andílek a veliký „rozumbrada“. Bavil svými průpovídkami celou frontu.

„Tatí a proč chtějí všichni páreček?“ „Chtějí ochutnat, jestli je dobrý, a pak si ho třeba koupí.“ „A proč tu stojíme my, když nemáme na páreček korunky?“ Tatínek nevěděl, co odpovědět, a tak dělal, že neslyší. Klouček mezitím zaměřil svůj pohled na prodavačku.

„Tatí proč se ta paní mračí?“ „Nevím, se jí zeptej.“ Velice rychle otci došlo, že tohle neměl nikdy vypustit z úst. „Paní, proč se mračíš?“ „A mám snad brečet?“ zahučela prodavačka. „A proč budeš brečet?“ „Nevím!“ zněla už dost břitká odpověď. „Tak dostaneš na prdel, abys měla proč,“ vyřešil to prcek. Tatínek jenom protočil oči a nervózně vyhlížel manželku.

Vtom už přišla další palba otázek. „Tatínku, co když si prdnu?“ „Fůj, Tomášku, to se nedělá!“ šeptal otec. „A proooč?“ V dohledu se objevila maminka. „Mamí, já si nesmím prdnout!“ křičel prcek na půl Globusu. „No to nesmíš, Tomášku, to je ošklivé.“ „Tak já si useru jako tatínek.“

Malý Tomášek s rodiči už přicházeli na řadu. Prodavačka jim podala grilované kousky napíchlé na párátku. Tomášek dostal ten největší kousek a s rozzářenýma očičkama ho pozoroval. „To je… To je…“ zajíkal se, jak se smál. „No co to je, Tomášku?“ ptala se maminka. „To je tátovo pindík!“ vejskal Tomášek a vrtěl párátkem až klobáska lítala jako torpédo. Tatínek vypadal, že ho ranní mrtvice. Po sebevědomí ani památky.

No nejsou ty děti kouzelné? Přivedly vás vaše ratolesti někdy do trapné, či přímo prekérní situace?