Dvojčata. Občas mne mrzí, že je vůbec mám.
Mám půlroční dvojčata, holčičky. Jsem s nimi na mateřské, manžel chodí do práce, kde je prakticky od rána do večera. V jeho firmě se na nějaké přesčasy nehledí, naopak, jsou vyžadovány jako naprostá samozřejmost. Domů chodí, když děti buď ukládám ke spánku, nebo jsou už uložené, ráno odchází kolem osmé.
Na péči o obě děti jsem tedy sama. Zpočátku jsem to zvládala docela dobře, i když náročné to samozřejmě bylo. Teď, po půl roce se ale cítím úplně vyhořelá. Jsem neskutečně unavená, celé dny v podstatě nemyslím na nic jiného, než na to, že bych chtěla spát. Ne hodinku, dvě, ale třeba celý den.
Od narození dcer se mi totiž ještě nepodařilo se dosyta vyspat. Holky se budí na střídačku, málokdy se stane, že usnou obě naráz a vydrží tak alespoň hodinu, dvě. A to jak ve dne, tak v noci. Dosud je obě kojím, přes den se daří nakrmit je současně, ale v noci to mají každá jinak. Takže nakojím jednu a do půl hodiny se hlásí druhá. Než ji obstarám, ta první se malinko prospí a zatímco ukládám tu druhou, začne se ta první probouzet a vydrží brečet a různě fňukat třeba hodinu. Pak se mi podaří na chvilku usnout, ale v zápětí mne probudí ta druhá. A takhle pořád dokola.
Už nemůžu. Jsem podrážděná, přetažená. Úplně mne přestalo bavit o sebe pečovat, chodím jako cuchta. Hlavu si umyju s bídou jednou za týden, kolikrát lítám doma celý den v noční košili a převlékám se až když jdeme ven. Abych manželovi po příchodu z práce předložila teplou večeři, o tom se mu může jenom zdát. Většinou se musí obsloužit sám. Samozřejmě, že brblá, sám je z práce dost unavený. Vzhledem ke kojení mne nemůže v noci ani vystřídat.
Malinko lepší je situace o víkendu, ale tady je problém, že manžel nedokáže zvládat péči o obě holky naráz. Jakmile si jdu na chvilku lehnout, abych se do dalšího kojení alespoň trošku prospala, je bezradný a po chvíli moje siesta končí tím, že vstanu a převezmu péči o děti.
Připadám si nemožná. Nejsem přece jediná, kdo má dvojčata a zaměstnaného manžela. Jak to dělají ty ostatní maminky, které mají k dvojčatům kolikrát ještě i starší dítě? Možná si to neumím jen zorganizovat. Strašně bych potřebovala pomoct, odpočinout si. Občas se přistihnu při myšlence, že své děti nesnáším a lituji, že je vůbec mám. Stydím se za to a vím, že je to špatně. Ale když já už opravdu nějak nemůžu.
20.5.2011 Rubrika: Pro maminky | Komentářů 59 | Vytisknout
Hodnocení článku: 2,8/5 Oznámkovat (hodnocení jako ve škole): 1 2 3 4 5
Diskuse ke článku - Dvojčata. Občas mne mrzí, že je vůbec mám.
Tato diskuse je otevřena jen pro přihlášené uživatelky.
moc se mi libi vira vsech pisatelek dole, ze kase neco vyresi. nevyresi , bohuzel 
nebo aspon ne u vsech deti. u vetsiny to nevyresi nic. zkusila jsem to 2x a deti se budily v noci nemlich stejne maximalne si natahly dobu do prvniho nocniho kojeni, coz je ovsem naprd, protoze to je doba, kdy ja byla stejne vzhuru. 
nocni kojeni je totiz vic o psychice ditete nez o nejakem hladu. vzbudi se, hleda mamu, chce se potulit, trochu si cucnout, ale ne kvuli hladu, z pocitu, ze tam mama je a je k dispozici. 
odnaucit se to da, ale musi k nim vstavat tatinek, z toho v zadnem pripade nic nekapne a deti to brzy pochopi.
ja osobne bych rozhodne vic zapojila manzela, neresila bych , ze si neumi s detmi poradit, to je jeho problem. vyhrad si cas, kdy mas volno a trvej na tom, jinak se slozis a tim nikomu nepomuzes. 
.jpeg)
Jiřinko vydrž, jak já ti rozumím. Sice jsem měla jen jedno dítko, zato naprosto nespavé ve dne i v noci a to nevyspání je hrozné,já už pak nemohla únavou ani usnout. Jak radí děvčata,zkus na noc kašičku. Moc ti přeju,aby se to co nejdřív zlepšilo. Povolala bych alespoň na týden babičku a pokud máš dvě,tak ať každá přijede na týden, uprosila bych je,ať obětují týden dovolené na své vnučky, vždyť to musí vidět,že už jsi na dně. A o víkendu strč manželovi děti do kočáru a ať se nevrací dřív jak za 3 hodiny a ty jdi spát i když tě 3 hodiny nevytrhnou,je to lepší než nic
jsi prostě "vybitá". Děvčem taky mám dvojčata a všem tvrdím, že první půlrok jejich života mám nějak zastřený mlhou a nepamatuju se... radši 
Hele, aspoň jednu dávku UM zaveď. Já to udělala už ve 4. měsících. holčičku jsem "zlomila" po týdnu, pak UM přijala, žravý chlapeček pochopil princip hned. To mi dávalo pocit klidu, že mě může někdo zastoupit. Začni s příkrmy a hned bude líp, aspoň o trochu. Dvojky se odtstavily v 8 měsících, protože oba pochopili, že z flašky to teče líp a snáz - a řeknu ti, že to byl nejkrásnější okamžik mateřské 
Tatínkovi předej o víkendu děti a flačku a ODEJDI Z DOMU. Ať tě nemá za zády a musí si poradit sám. Děti nejsou porcelánové panenky, nerozbije je. Až se to naučí - a ty ho hlavně NEKRITIZUJ, když to udělá jinak/hůř než ty - můžeš si prostě lehnout a spát, už tě bezradně budit nebude.
No a veř mi, že už to bude jen lepší a lepší... rok dva je v životě lidským krátká doba. pak se zase vyspíš celou noc a navíc - dvojky si budou víc hrát spolu, zabaví se tedy samy a nebudou ti viset na noze nonstop, jak to nezřídka dělají jedináčci. taky vím, o čem mluvím, mám doma ještě jednoho staršího. Takže vydrž, neustupuj, začni myslet i na sebe a bude líp 
.jpg)
kat: To už je na metál "Zasloužilá matka" 
zažívala jsem to samé, ke čtyřletému klučinovi přibyli dvojčata, holky. Manžel pořád v práci. Bylo to hrozný, zanedbávala jsem úplně všechno, byla jsem vyštavená, unavená, protivná. NIkdo mi taky nepomohl, babičky se bály, že dvě najednou nezvládnou, v kočáře holky ječely. Vůbec na to období nevzpomínám ráda
. Vím, že se to malinko zlepšilo ve 13měsících holek. Do té doby to byl totální masakr a totální nasazení Kdo nezažije, nepochopí. Prostě se to muselo přežít, rada nebyla moc žádná. Ale jak píšou holky dole, zkus už příkrmy, alepson v noci by se mohlo spaní prodloužit. Za pár měsíců bude líp, chce to jen vydržet, vím, že to je blbá rada, ale pokud nemáš hlídání, nebo nemáš peníze na placené hlídání, tak to tak prostě je. Až odrostou je zase fajn mít dvojčata, nevyžadují tolik pozornosti jako mono dítě, které se nudí. HOlkám je ted 4,5 roku a teprve letos začínám trochu žít, objednala jsem nám 2 víkendy bez dětí a jedem i na dovču, což jsme si doted netroufali. Jak já se těším. A příští týden jdu bez dětí na koncert.
Mě vždy vytáčely ty řeči typu, ježiš ty jsou tak krásný (v kočáře) já bych taky chtěla dvojčata....bych jim je hend na pár hodin půjčila
modroočka: taky si myslím, že jsou hladové a kvůli tomu nespí. Kojit přes den, ale na noc dát něco vydatnějšího. Pak vydrží spát déle. Jediný problém je nedostatek spánku, jak to vidím. Nevyspalý člověk je v zoufalém stavu, stačí si vzpomenout na hororovou povídku Varce se chce spát.
Svět se ti zdá černý a máš vztek i na děti, ale to je tím nevyspáním a únavou. Nekoj je už v noci, zkus je nakrmit večer krupičkou a v noci se ti nebudou budit hladem.
Nejsi nemožná, jenom unavená a manžel nepomůže, protože toho má taky dost. Uvidíš, zlepší se to, až děti trošku odrostou. Nemáš poblíž někoho z rodiny, nebo bezdětnou kamarádku, kteří by ti byli ochotni pomoci? Aspoň 1-2x v týdnu, aby ses aspoň mohla vyspat, když oni budou někde venku.
.gif)
Pokud si dobře vzpomínám,tak u plně kojených dětí začínají příkrmy od ukončeného šestého měsíce,takže Jiřinko,věř,že teď už to bude jen lepší
a vím o čem píšu...měla jsem sice jen jedno,ale taky jsem kojila po hodině až do těch 6 měsíců a potom,když jsem na večer začala dávat kaši,spinkal do prvního probuzení asi 5 hodin,takže už jsem se i vyspala..VYDRŽ držím ti palce!!!!
.gif)
V půl roce odbourej noční kojení, nacpi holkám bříška kaší nebo UM , nebudaš pak špatná matka - budeš vyspalá matka..
a je fakt, že stačí 5h v kuse a jsi jiný člověk. Pak Ti i organizace přes den půjde.
Nech manžela s jeho bezradností, on se s ní musí porvat. Tys to taky zvládla, není důvod aby to nedokázal chlap. U půlročních dětí se dá vynechat nějaké kojení přes den, to ti dává pár hodin na to, aby ses prospala aspoň o víkendu. Nabal mu děti ven, ať nemá snahu se tě chodit vyptávat.
Ta flaška už taky není nic špatného v tomhle věku a při tvém stavu, takže tatínek může v sobotu dopoledne komplet obstarat děti a ty vstaneš až v poledne
A teplá večeře není níc životně důležitého a už vůbec nic s čím bys musela čekat manžela, když jsi minimálně stejně unavená jako on. On ji taky zvládne udělat a nebo si namaže chleba.
.jpg)
taky si myslím ,že přikrmovat aspoň na noc kojit dvojčata je náročné a Ty musíš být taky z toho uplně nanic pak se to projrvuje jak pišeš ,že Tě nic nebaví přeji hodně s
.gif)
Presne tak, navecer prikrnovat, nebo alespon mlikem zahustenym cerealsem. Naucit na flasku by taky nebylo od veci, v pul roce si ji uz samy podrzi a nakrmi se. A ano, v pul roce deti spi celou noc pokud k tomu maji spravne podminky.
A nakonec muzu rici, ze prvnich 5 let bude tezkych, ale pak se uz bude svitat na lepsi casy
Myslím si, že Tvoje dcerky jsou zdravé, ale hladové.
I když jsem měla mléka dost, žádnému z mých dětí, a to jsem neměla dvojčata, jen mléko od 2 měsíců života nestačilo. To dokazovaly hodinové intervaly. Přikrmovala jsem je. Sušené mléko odmítaly. Na noc jsem vařila ne příliš hustou krupicovou kaši (spali jsme všichni celou noc) a budily jsme se okolo 7.00 h. I přes den jsem jim dávala mixovanou zeleninu apod. Přitom jsem kojila až 9 měsíců. Prostě jsem si to rozvrhla tak, aby prckové spaly, já měla čas na úklid, vaření i procházky s nimi.
Dítka si nacpala bříška a byla moc hodná.
Zkus něco podobného a uvidíš, že i Tobě bude lépěji.
Uklidníš se, budeš mít čas na dospání se, časem i na manžela...
A budeš se radovat, že jsi maminka zdravých dvojčátek. 
Jiřko, v půl roce bych s klidným svědomím odbourala noční kojení. A nebo aspoň na jedno noční kojení šupla flašku se sunarem (a to může manžel) - kdyby si vzal službu aspoň o víkendech a aspoň půl noci se postaral on? Já když spala aspoň čtyři hodiny v kuse, tak jsem byla úplně jiný člověk....
Dále - musí se i on zapojit obecně. Neměla jsem dvojčata, jen děti 19 měsíců od sebe - a manžel ten první rok obstarával částečně nákupy a večeře (ano, byly to spíš rychlovky jako těstoviny s něčím, ale BYLY) a většinou koupání dětí - děti chodily spát v devět, takže manžel přišel po osmé, a dvakrát týdně děti vykoupal (moc jsme to s tím koupáním nepřeháněli). Ráno neodešel do práce dokud jsem nebyla já vysprchovaná a neměla vyčištěné zuby a učesané vlasy.
První rok byl záhul, jak začala mladší chodit, tak už to pak šlo - to už jsme zavedli i to, že si manžel děti bere jednou týdně "už" v šest večer a já mám volno....
